Země Keltů vás ponoří do světa našich předků. Žije tam přátelský kmen, holdující jídlu a pití
Dnes si uděláte s Českým rozhlasem Hradec Králové malý výlet v čase do Země Keltů. A protože ve východních Čechách taková země opravdu je, moci rádi v rozhlasovém studiu vítáme dva opravdové Kelty z Nasavrk - Blanku Zelenou a Jiřího Kaláta.
Vy určitě budete mít i nějaká svá keltská jména. Blanko, že ano?
Mám keltské jméno Banshei, pod ním mě mohou potkat návštěvníci právě v Zemi Keltů.
Co to znamená Banshei?
To je složitější, v dnešní době je to vlastně spíš takové irské strašidlo. Ale podle výkladu jazyka by to v původním významu mohla být žena z kopců.
Pojďme představit skanzen Zemi Keltů v Nasavrkách.
Ano, jen Země Keltů je mnohem větší koncept, který v sobě zahrnuje všechny aktivity v okolí Nasavrk. Tedy není to jen vlastní skanzen, který tam samozřejmě stojí, ale je to oppidum, je to i naučná stezka, je to i expozice, kterou máme v muzeu a všechny další aktivity, které místní Kelti nebo-li spolek Boii pořádá. Ať už jde například o Lughnasad, ať už to jsou oslavy Beltine a další akce, které se tam konají.
My nejsme válečníci, chceme ukazovat řemesla a to, v čem byli Kelti výjimeční. Jsme mírumilovný kmen, nejraději máme dobré jídlo a pití.
Blanka Zelená a Jiří Kalát, Země Keltů a skanzen v Nasavrkách
Vy jste zmínil některé keltské svátky, Jiří. Musíme říct, že vlastně skoro všechny svátky, které my slavíme, pocházejí v podstatě od Keltů, ne?
Samozřejmě, většinou tam lze ony kořeny nalézt. Vychází to z určité tradice, když přišlo křesťanství, tak se tady věci měnily, ovšem svátky přesto zůstávaly, měnila je jen jejich náplň nebo něco takového, ale pořád je slavíme.
Vrátím se zpátky k onomu místu s názvem Nasavrky. Je to jen tak náhodně vybrané místo pro Zemi Keltů, nebo to má i nějaké historické opodstatnění?
Určitě to historické opodstatnění má, protože kousek od Nasavrk leží unikátní archeologické lokalita, vlastně jediné keltské oppidum v celých východních Čechách a to konkrétně v Hradišti u Českých Lhotic. A díky tomu už někdy od 70. let minulého století vznikaly myšlenky na popularizaci této naší keltské historie v místech okolo Nasavrk a přímo v Nasavrkách. A proto tam jsme nyní i my.
Rozhovor s částečně profesionálním pračlověkem. Jaká byla v Čechách móda před 9 000 lety?
Dnes nás čekají takové malé toulky časem. A proto nejdřív možná nastavíme na našem pomyslném stroji času nějakých 9 tisíc let zpátky. A jsme rovnou v pravěku. A jsme tam s naším hostem, kterým je Jan Tonda Půlpán.
Pojďme ten skanzen představit. Protože mě zajímá, co tam všechno máte, jak to tam vypadá. Tady na Hradecku známe Archeopark ve Všestarech, což je asi mnohem dál na vývojové křivce člověka, než Keltové. Jak to vypadá u vás?
Když k nám přijdete, tak první, co vidíte, je ohromná klešťová brána, která je sama o sobě unikát. A ve chvíli, kdy vejdete do našeho prostoru, tak opravdu vejdete do oppida. Prakticky tam nenajdete žádné moderní prvky, všechno jsou to stavby, které jsou buď archeologicky doložené, nebo je známe z nějaké nálezové situace. Tedy vstup k nám do oppida je opravdový vstup do keltské vesnice. Zvláště o víkendech, pokud přijedete, tak nejen, že je to keltská vesnice, ale většinou jsou tam Kelti, kteří vás rádi provedou a rádi vám ukáží různá řemesla. Můžete vidět obyčejný život, který na oppidu zpravidla probíhal.
Nevím, jestli se mám těšit, nebo spíš bát. Protože o Keltech je také známo, že to byli vynikající bojovníci a válečníci. Mám se bát?
Bát se rozhodně nemusíte. Samozřejmě třeba u brány si vás někdo proklepne, jestli přicházíte v míru, ale jinak jsme spíš takový řemeslný a přátelský kmen, který se spíš věnuje mírumilovný činnostem. A úplně nejraději dobrému jídlu a pití.
Kam máme vlastně keltskou kulturu zařadit na vývojové křivce člověka?
Dalo by se říct, že jde vlastně o poslední éru pravěku, je to tzv. mladší doba železná nebo také doba laténská někdy od roku 450 před naším letopočtem až do roku 0. To znamená, o něco málo přes 2000 let zpátky do minulosti.
Čím vás vůbec Keltové tak přitahují, Blanko?
Pro mě je to prostě nádherná kultura se spoustou úžasných hodnotných, krásně zdobených prvků. I duchovno, které se okolo toho jakoby vznáší. Je to prostě pro mě atraktivnější než například Germáni. A také je ona kultura blízká mému rodišti. Pocházím z Chrudimě.
Jiří, jaká byla vaše cesta ke Keltům? Proč jejich kultura a historie?
Já jsem v tomto trošku heretik u nás ve skanzenu. Protože já jsem byl vždycky spíš prořímský, ale nesmím to moc říkat. (smích) Musím být strašně opatrný. Kdysi jsem přijel na festival Lughnasad jako dobrovolník a keltská kultura mě naprosto chytla. Chytlo mě to a lidé mne přetáhli od Římanů ke Keltům a teď už patřím ke Keltům. Takže skrze dobrovolnictví, pomáhání a skrze lidi, co tam dělají.
Už můžeme k vám do Nasavrk přijet, už je skanzen otevřen?
Ano, teď o víkendech k nám můžete přijet. V sobotu a neděli máme otevřeno.
A příští týden navíc pořádáte velkou slávu a parádu. Hlavně o jídle to bude příští sobotu.
Ano, zaměříme se na jarní keltskou kuchyni. Budeme mít všelijaké speciality s využitím jarních bylinek a potravin, které právě v tomto období mohli naši předkové mít. Koná se to v sobotu 13. dubna.
Jaká tedy byla jejich kuchyně? Co měli běžně Keltové na stole?
Byly to především nějaké obilniny, luštěniny, mléčné výrobky, ale i celkem velké množství masa. Zase tak špatně si ti naši pravěcí předkové nežili v porovnání třeba se středověkem nebo novověkem, kdy máme doloženou spoustu podvýživy a všelijakých nemocí z toho špatného nebo nedostatečně stravování. Tak Keltové rozhodně takto netrpěli.
Zimní slunovrat je svátkem světla. Znamená znovuzrození Slunce. V každém z nás je kus Kelta
V den zimního slunovratu máme na severní polokouli nejdelší noc a nejkratší den. Od tohoto dne se noci začnou opět pomalinku zkracovat a dny prodlužovat. Nadvláda zimy tak začíná pomalinku slábnout. Proto je zimní slunovrat důvodem k radosti a oslavám. Naši předkové (např. Keltové, Egypťané, Římané a Germáni) oslavovali zimní slunovrat jako den znovuzrození Slunce. Slunce přináší světlo, teplo a život.
Oni byli velmi vyspělí. Oni prý také vynalezli klíče. K nim potřebovali dveře v pantech, aby si je mohli zamykat, pilníky, nejrůznější nástroje, pilky. To všechno pochází od Keltů. Takže to byli vynikající řemeslníci. A byli také dobří zemědělci a chovatelé zvěře?
Určitě, většina masa u Keltů je právě z chovaných zvířat. A přinesli i spoustu zemědělských inovací. Další takový skvělý keltský vynález, který u nás využíváme, je kamenný rotační mlýnek na mletí mouky. Ten si budou moci i návštěvníci vyzkoušet.
Máte vynikající webové stránky, musím vás veřejně pochválit. Spousta krásných fotografií. Tak se na to přijde podívat na vlastní oči. Už jsme zmínili Lughnasad, což je další velká věc, která vás čeká kromě té příští soboty. A potom ještě také pálení čarodějnic?
On je to svátek Beltine, ne úplně čarodějnice. Protože čarodějnice vycházejí, myslím si, na úterý. A my slavíme v sobotu. Je to i kvůli tomu, že naše akce je víceméně myšlena jako klání, kde budeme mít spoustu soutěží. Je to pro dospělé i pro děti. Ale u nás jen v sobotu 4. května. Není to v úterý 30. dubna, kdy budou čarodějnice.
Abychom nezamluvili onen Lughnasad, což je u vás velká událost každé léto.
Lughnasad, to je asi největší událost vůbec, co pořádáme. Nejen z hlediska toho, že je celý víkend, ale i z hlediska toho, že přijíždí Kelti z celé Evropy. Je to takové velké setkání. A letos jsme si řekli, že bychom chtěli představit především keltskou kulturu a řemesla. My nejsme moc válečníci, chceme ukazovat řemesla a to, v čem byli Kelti výjimeční. Takže jsme Lughnasad protáhli na celý týden. Jak během vlastního festivalu o víkendu 26. a 27. července, který je o hudbě a o historii, tak budeme mít od 20. do 27. července řemesla a Kelti budou vyrábět a lidé si budou moci zkoušet, budou workshopy, bude toho strašně moc.
Čtěte takéZemě Keltů
Tak vám přeji, aby bylo pěkné léto. Protože určitě budete také jako Keltové tábořit a spát venku.
Využijeme všechny domy, co máme na skanzenu, ale samozřejmě Keltů se nám tam sjede obrovské množství. Takže na koho nevyjde dům, ten spí pod stanem, nebo prostě kde si ustele. Protože když si večer nějakou tu medovinku přihne, tak potom se už to spaní ani moc neřeší.
Každý má v sobě svého Kelta, řekl bych. Byli to naši předci, tak přijeďte v létě na medovinu do Nasavrk. Samozřejmě můžete už i teď v sobotu 13. dubna, kdy to bude hlavně o jídle. Do Země Keltů vás pozvali Blanka Zelená a Jiří Kalát. Ať se to všechno vydaří. Mějte se moc hezky. Na shledanou.
Děkujeme, na shledanou.
Související
-
Život v kůži pračlověka i archeologa prožijete v Archeoparku ve Všestarech u Hradce Králové
V pátek 5. dubna připravil Český rozhlas Hradec Králové pro své posluchače od 9:04 tematický tříhodinový přímý přenos z Archeoparku Pravěku ve Všestarech.
-
Vrtání kamene pravěkou metodou vyžaduje výbornou fyzickou kondici i trpělivost
Archeologové objevili při výzkumu na budoucím staveništi dálnice D11 řadu nástrojů z mladší doby kamenné. Mezi jinými třeba sekery s dokonale vyvrtanými otvory pro násadu.
-
Ojedinělý nález pravěké, kompletně zachované amfory, se...
Už jste od nás slyšeli zprávu o unikátním nálezu v Trutnově. Našly se tam snad nějaké středověké nádoby a jedna z nich by mohla být dokonce až z pravěku. A tak jsme...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
