Rozhovor s částečně profesionálním pračlověkem. Jaká byla v Čechách móda před 9 000 lety?

6. březen 2017
Jak se oblékal pračlověk?

Dnes nás čekají takové malé toulky časem. A proto nejdřív možná nastavíme na našem pomyslném stroji času nějakých 9 tisíc let zpátky. A jsme rovnou v pravěku. A jsme tam s naším hostem, kterým je Jan Tonda Půlpán.

Mohl byste tu dobu ještě trošičku víc specifikovat? Protože pravěk, to je doba kamenná, doba bronzová, pak železná. Které z těch období máte nejradši vy?
No, všechno důležité se stalo v pravěku, takže ono je to zajímavé celé. Ale tahle doba, je to vlastně ještě lovecký pravěk, doba kamenná, ale už je to trochu zvláštní tím, že skončila doba ledová. Tedy klima je velice podobné tomu dnešnímu, krajina hodně zarostlá lesem a v tomto prostředí se pohybují lovci.

Když je ráno, tak mne napadá, měli nějaký budík i pravěcí lovci?
No, to vůbec nepotřebovali samozřejmě. Času měli spoustu a hlavně ve chvíli, kdy máte přirozeně nastavené rytmy, tak vás prostě budí svítání.

Čas posledních lovců je tedy těch 9 tisíc let zpátky?
Určitě. Ano. 9 tisíc a u nás třeba až 6 tisíc let zpátky.

Jsem lektor environmentální výchovy. Ale teď už jsem i částečně profesionální pračlověk. Už se tím i živím.Tonda Jan Půlpán, znalec pravěku

Kdy vás ta doba pravěku, Tondo, začala zajímat?
Já nevím, mám pocit, že jednou nohou v pravěku jsem byl skoro vždycky, že je to takový ten druh dobrodružství, který mě lákal, ale řekněme nějak silněji od puberty.

Konec doby ledové. Tak jak tehdy lidé žili v našich zeměpisných šířkách? A žili tady vlastně vůbec nějací?
To je hodně zajímavé, protože donedávna to vypadalo, že skoro ne, protože tohle je zrovna kultura, po které skoro nic nezbyde. Ty předchozí lovecké kultury po sobě zanechaly třeba krásné kamenné nástroje a tady ti lidé, kteří se, řekněme, pohybovali na menších územích, tak třeba jejich surovinové zdroje byly víc omezené a proto ty jejich kamenné nástroje jsou jenom z malinkatých úštěpků. To znamená, že jediné, co po nich nacházíme, jsou droboučké kamínky, kterým dřív lidé vůbec nevěnovali pozornost. Ale dnes se ukazuje, že kamkoli se podíváte, tam byly. Právě ta doba je zvláštní tím, že nebyli omezeni klimatem, nadmořskou výškou, že se pohybovali prostě všude.

Čtěte také

Vy jste říkal, že to je tedy konec té doby ledové, takže tady už zima nebyla?
Tím koncem jsem myslel to, že už doba ledová skončila a tím pádem klima je velmi podobné tomu dnešnímu.

Jan Tonda Půlpán ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Takže mamuti už nebyli?
Ne. Tady u nás rozhodně ne. Možná ještě na některých sibiřských ostrovech, tam přežívali poslední už takoví menší mamuti, protože už se jim nedařilo.

Čím byste tak asi byl, Tondo, vy v té době? Vy jste velice zručný a manuálně šikovný. Jste povoláním lektor environmentální výchovy. Tehdejší řemesla vás hodně zajímají.
Rozhodně. Ono to vytváří i takové pozadí té environmentální výchovy, já to velice často spojuji. Ale teď už jsem tedy i částečně profesionální pračlověk. Už se tím i částečně živím. No a v téhle době by to bylo celkem jednoduché, v téhle době bych musel být lovec a zároveň bych si vytvářel všechno, co pro život potřebuji. Tudíž já v tuto dobu bych byl prostě člověk, že jo, tak jako všichni ostatní.

A tak ti lidé tenkrát žili. V nějakých tlupách asi.
Ty skupiny, tím je ta doba taky zajímavá. Ty lidské skupiny, v kterých žily, byly výrazně menší než v jiných dobách, protože právě les je prostředí, kde jsou zdroje hodně rozptýlené, to znamená, že i lidé museli být rozptýlení. A pak zřejmě měli nějaké zvyky, které jim umožňovaly se setkávat ve větším počtu lidí. Ale to už musíme spekulovat jen z toho, co víme, že lidé vlastně pro svůj život potřebují. To znamená, že žili sezónně, vždycky část roku žili třeba ve větších skupinách, část roku se rozdělili do menších skupin, tak aby mohli využít dostatek zdrojů.

Rozdělávání ohně

A kdybych nebyl šikovný, jaké bych měl postavení v té skupině lidí?
No rozhodně byste měl postavení podobné jako ostatní. Jenom byste prostě byl horší lovec.

Střední doba kamenná. Jak tam vypadala taková jejich snídaně v té době? Jsou to lovci, sběrači, tak si asi něco nasbírali nebo chytili - nějakou sýkorku či veverku.
Snídaně na vás musí čekat už od večera připravená. Anebo si můžete k tomu vzít něco málo divoké zeleniny, oříšků a takových věcí, co seženete třeba přímo ráno. Ale často to jsou zbytky, které už máte připravené.

Možná taky hodně rybařili v té době, ne?
Rozhodně. Vody byly plné ryb. Rybaření, to je taková jistota. Ve chvíli, kdy máte dobrý zdroj na rybaření, tak to je základ obživy. A když se chcete mít dobře, tak máte ještě další zdroje. Ale to rybaření je takový základ, co vás udrží při životě.

A teď držím v ruce pravěkou vrtačku. Jde s tím něco vyvrtat?
Tato vrtačka přímo nepatří do téhleté kultury mezolitické, ta je, řekněme, až úplně na sklonku doby kamenné, proto má měděný hrot. Tam už se začíná experimentovat s kovy, ale tento měděný hrot je vlastně vykovaný, je jenom hranatý a je to tady na kamenné kovadlince kamenným kladívkem. A jde tím vyvrtat samozřejmě dost věcí. Tady mám třeba parohové knoflíky, tady jsou polotovary, tady dva hotové, jeden větší, jeden menší. Ten větší má na sobě třeba právě takové jako dolíčky udělané tohle vrtačkou a z druhé strany je provrtaný, tak aby šel připevnit na oděv.

Takže knoflíky. A jsme u oblékání pravěkých lidí. To je vlastně věc, která nás odlišuje od opic a vůbec od zvířat. Asi jsme se v každé době nějak oblékali.
Ano. Lidé se oblékali v každé době. Ale musím vás zklamat. Zvířata si také upravují svůj zevnějšek, také si dávají na sebe, řekněme, ozdoby. Ne, že by to měli jako oblek, ale také se zdobí.

Rekonstrukce pokrývky hlavy - doba haštatská

Vy se právě oblečením pravěkých lidí zabýváte se svojí partnerkou. Vyšla teď i krásná knížka Oblékání pravěku. Jak se tedy lidé tenkrát oblékali, z čeho si dělali ty věci? Protože látky samozřejmě, to nic takového nebylo, žádné tkalcovské stavy.
No, přesně to nepopisujeme, protože přesně to nevíme. Ale velice podrobně tam popisujeme, kde jsou ty mantinely, v kterých se můžeme pohybovat a které všechny zdroje informací na to můžeme použít. A ta otázka je tak strašně široká, že teď hledám, jak odpovědět. Protože celý pravěk je prostě vývoj několika tisíc let, kde se staly všechny základní technologické vývojové stupně.

Kůži asi hodně používali.
Rozhodně. Kůže jako častý materiál. Většinou máme představu, že šlo o úpravu do podoby něčeho jemnějšího, není to žádný hrubý neotesaný oděv. Já jsem tady mluvil třeba o knoflících, které jsou opravdu jemňoučké, malé, drobně zdobené. Čím je to zdobení jemnější, tím to má větší cenu.

Obálka knihy Oblékání pravěku

Protože nevíme přesně, jak to tenkrát bylo, tak vy to zkoušíte vlastně prakticky pokus - omyl. Vy jste od Chocně, zkoušíte prakticky ten život pravěkých lidí tam u vás?
To je jeden z velice důležitých zdrojů informací, protože vlastně tím vyloučíte nesmysly. Když vytvoříte něco, co nefunguje, no tak samozřejmě to ti lidé také nemohli používat. Takže je to takový dobrý filtr na to, co funguje.

Když se ještě podívám do tohoto módní průvodce pravěkem, mohu jen tuhle knížku našim posluchačům doporučit. Ve středu 1. března budete mít v Deštném v Orlických horách přednášku. Přivezete tam i tyto předměty?
Tyhle konkrétně ne právě proto, že tam to bude zaměřené přímo na dobu mezolitickou, teda na ty poslední lovce. Tam budu kompletně vybavený jako ten lovec, oblečený, budu mít sebou oblečení šamana třeba. Natočili jsme takový krátký film, kde je tohle všechno krásně vidět. A na tom filmu potom, na jeho základě, se bavíme, ukazujeme si, jak ta doba mohla vypadat.

A poslední otázka, Tondo. Kdybyste si mohl díky stroji času popovídat s tím pradávným člověkem, na co byste se ho zeptal?
Já bych spíš pozoroval. Ono víte, to ptaní je vlastně jako hrozně ošidné a lepší je nechat ten život proudit a jenom koukat. To bych moc rád.

Jan Tonda Půlpán ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové