Archeologové objevili na Hradecku nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. I meč z období stěhování národů

Svou délkou kolem 190 metrů nemá mohyla mezi podobnými stavbami obdobu. Archeologický průzkum začal v daném úseku o délce zhruba sedmi kilometrů na podzim 2023. Podílejí se na něm archeologové z Univerzity Hradec Králové, Muzea východních Čech v Hradci Králové, Archeologického centra Olomouc, z ústavu Archaia a také slovinští archeologové ze skupiny STIK.

Mimořádný je v kontextu východních Čech i výrobní areál z doby Keltů nebo hroby bojovníků z doby stěhování národů.

Čtěte také

Komplexní pohled na historii dává archeologům průzkum staveniště dálnice D35 mezi Hradcem a Jičínem

Od loňského roku se podařilo archeologům v trase výstavby, v katastrálním území obcí Sovětice a Čistěves, odkrýt rozsáhlá sídliště, která reflektují místní kontinuální osídlení od mladší doby kamenné, přes dobu bronzovou, starší a mladší dobu železnou až po dobu římskou.

Ojedinělým nálezem je i místo, kde byli dle všech známek pohřbeni členové bojovnické družiny některého z místních vládců z období stěhování národů. Nejbohatší z nich byl pohřben s mečem a dalšími atributy jeho postavení, jiní byli uloženi na poslední cestu například s jedním nebo dvěma kopími.

Z rozsáhlého laténské sídliště jsou podle vědců zajímavé půdorysy objektů, zejména pro toto období typických skladišť stojících na masivních pilířích. Mimořádná je také koncentrace pecí na výrobu keramiky. "Jsou tam doklady specializovaných výrobních aktivit, které nemají ve východních Čechách obdoby," uvedl archeolog Miroslav Novák z Muzea východních Čech.

Čtěte také

V Polabí našli archeologové české Stonehenge, obrovské kruhové svatyně. Jen ne kamenné, ale ze dřeva

Bohatým nalezištěm je i úsek u Všestar, kde archeologové zachytili několik stovek archeologických situací datovaných do kultury nálevkovitých pohárů a únětické kultury. „Ve východní části úseku, hned u Všestar, ještě zkoumáme raně středověké sídliště, vlastně předchůdce dnešní obce," uvedl René Masaryk ze Skupiny STIK.

Raně středověké pohřebiště s 25 hroby bylo objeveno u nedaleké obce Dlouhé Dvory. Archeologové upozornili zejména na výbavu jednoho hrobu, který obsahoval stříbrnou záušnici, dva jantarové korálky a skleněný korálek, který je ve východních Čechách unikátním nálezem, uvedli. Raně středověké pohřebiště předběžně datují do 11. století a sídliště do období 11. až 13. století.

U Rozběřic archeologové zatím identifikovali přes 700 archeologických objektů, také tam výzkum pokračuje. Zachytili tam sídliště z doby římské, tedy z prvního až čtvrtého století našeho letopočtu. Mezi nálezy z tohoto sídliště patří i kostěný hřeben s výzdobou a jantarový korálek.

Čtěte také

Hradečtí archeologové zkoumají vzácný pravěký kámen metabazit, který je výjimečný svou tvrdostí

U obce Sovětice objevili bohaté tzv. polykulturní sídliště čítající více než tisíc archeologických situací, nejčastěji pozůstatků sloupových staveb, zásobnic, ale také dvou hliníků či dvou studní. Je tam doložena kultura s lineární keramikou z mladší doby kamenné, kultura nálevkovitých pohárů z pozdní doby kamenné, mohylová kultura doby bronzové, ale také doba římská a období stěhování národů.

„Mezi nejzajímavější nálezy patří paleolitický nástroj, který byl znovu objeven a částečně opracován v mladším neolitickém období. Velmi neobvyklá je také broušená sekerka vyrobená ze serpentinitu z pozdní doby kamenné," uvedla Veronika Rohanová z Muzea východních Čech.

Cenné nálezy archeologové objevili také při nedávno skončené sérii archeologických výzkumů v trase D35 v úseku dlouhém 10,5 kilometru mezi Hořicemi a Sadovou, které začaly v září 2022. Na tento prozkoumaný úsek současný výzkum navazuje. Například u Milovic u Hořic loni archeologové našli pozůstatky antické nádoby z pátého století před naším letopočtem s figurálními motivy.