Seismograf v Úpici zaznamenal pauzu v blízkých továrnách i zemětřesení z druhé strany planety
Zaměříme se na hvězdy a to hlavně na ty na obloze. Ale možná i na ty pozemské, tedy na známé astronomy, kteří chodili po naší planetě a konkrétně třeba úpickou hvězdárnu hodně ovlivnili. Naším dnešním hostem je ředitel hvězdárny v Úpici Mgr. Marcel Bělík.
Nejdřív mě zajímá, pane Bělíku, jaké bylo léto u vás na hvězdárně?
Musím říct, že kvůli počasí, protože bylo pořád jasně a teplo, tak bylo léto poměrně hektické. Měli jsme velkou spoustu návštěvníků, velkou spoustu lidí, kteří u nás byli na delší pozorování. Takže jsme toho měli opravdu hodně.
Co ono úplné zatmění Měsíce, které bylo takovým velkým tahákem letošního léta na obloze? Já se přiznám, že jsem ho neviděl. Tady v Hradci Králové byla zatažená obloha. Co u vás?
My jsme měli štěstí, také jsme sice bojovali s mraky, ale de facto jsme to zatmění viděli téměř v celém průběhu. Někdy samozřejmě přes nějaké mraky. A překvapili nás návštěvníci, protože když to řeknu tak trošičku humorně, naše čistička odpadních vod má kapacitu 50 lidí a na hvězdárnu se přišlo ten večer podívat 600 zájemců.
Takže jste tu čističku odpadních vod pěkně vyzkoušeli.
Ale hlavně jsme si zase po delší době vyzkoušeli takový nával. Lidé byli rozděleni do několika skupinek, bylo k dispozici několik dalekohledů. A takovým důsledkem pro nás bylo, že jsem si nepořídil ani jednu fotografii. Protože dalekohledy, které byly určeny pro pořízení fotografií, nakonec byly k dispozici návštěvníkům, aby se všichni mohli podívat.
A ostatním nezbývá nic jiného než si počkat dalších 105 let na takové dlouhé zatmění Měsíce. Prý by mělo být v roce 2123, 9. června. A bude ještě dokonce o tři minuty delší.
Tak to je pravda. Ale nemusíme čekat tak dlouho. Už v lednu příštího roku, 21. ledna nad ránem, bude vidět úplné zatmění Měsíce. A nebude úplně krátké. Plná fáze bude trvat přes hodinu.
Tak paráda. A viditelné bude i u nás?
Bude viditelné od nás. Měsíc zapadne krátce po konci toho zatmění.
Hvězdárna v Úpici už skoro 60 let nakukuje vesmíru pod pokličku. A sleduje i zemětřesení a počasí
Nedávno, 1. dubna, to bylo přesně 70 let, co byla v odborných časopisech zveřejněna teorie velkého třesku, tedy jakýsi bod nula, nebo chcete-li počátek našeho vesmíru. Proto jsme si do studia pozvali ředitele úpické hvězdárny Marcela Bělíka, aby nám tuto teorii vysvětlil a připomněl.
Pojďme se podívat na jednu důležitou věc, kterou zaznamenáváte u vás v Úpici na hvězdárně. A to mě velmi překvapilo. Každý asi ví, že se věnujete hlavně Slunci, ale vy také měříte a monitorujete otřesy země, zemětřesení.
Ano, je to součást našich měření. Protože se zabýváme spoustou různých měření od počasí i přes tu seismiku. To základní zařízení není naše, patří Geofyzikálnímu ústavu, seismologickému oddělení, které ho u nás provozuje. Je to velice citlivé zařízení. A zvlášť v tom našem prostředí je tam dáváno poměrně kvalitní registrační zařízení, protože za prvé je to na okraji hronovsko-poříčského zlomu, takže se tam registrují všechny pohyby mezi Hronovem, Poříčím, Trutnovem a celá tato oblast. Ale samozřejmě seismograf registruje všechna možná zemětřesení i z Polska a dokonce i z druhé strany zeměkoule.
Říká se, že úpickou hvězdárnou prošel skoro každý, kdo teď v astronomii něco znamená. My se snažíme našim předchůdcům vyrovnat.
Mgr. Marcel Bělík, ředitel hvězdárny v Úpici
Jedno velké zemětřesení bylo na začátku září v Japonsku a druhé na konci září v Indonésii na ostrově Sulawesi. To jste také zaznamenali?
Zaznamenali jsme všechny. Ne všechny jsou na našich záznamech tak výrazné. Záleží na tom, kde to zemětřesení vzniká, v jaké hloubce, jak seismické vlny putují k nám. Ale většinu těch velkých zemětřesení zaznamenáváme velice intenzivně. Dá se na to podívat třeba na našem Facebooku. Tam je možné to vše vidět.
A za jak dlouho jste schopni zaznamenat takové zemětřesení v Japonsku nebo v té Indonésii?
Když je zemětřesení na druhé straně zeměkoule, tak to může trvat třeba i 15 minut, než seismické vlny dojdou k nám. Z toho Polska je to za pár desítek vteřin. A když jsou zemětřesení kousek od nás, tak to jsou opravdu vteřiny.
A proč právě v Úpici měří zemětřesení? Vy jste mluvil o tom zlomu.
Ano, je to jedna seismická stanice. A hvězdárna má výhodu, že je tam nepřetržitá služba. To znamená, když se něco přihodí, tak se může okamžitě reagovat, opravit, a podobně. Tedy je to i samozřejmě umístěním, že je to na hvězdárně. Ale důležitý je onen hronovsko-poříčský zlom a vůbec celá ta oblast. Ten hvězdárenský kopec je velice kvalitní. My jsme byli dokonce schopni zaznamenávat, když ještě v Úpici fungovaly textilní závody a byly tam stroje, tak bylo vidět, jak se celý kopec klepal. Když byla pauza na svačinu, tak jsme viděli, že se stroje zastavily a byl klid. Na tom seismografu to bylo možné vidět. Takový jemný šum. Tedy seismograf je na velice dobrém místě.
Kde přesně máte seismograf, který měří v úpické hvězdárně otřesy půdy?
Seismograf je umístěn v původní studni na vodu. Na hvězdárně totiž nebyla voda, jak je na kopci. Takže se vyhloubila studna, voda v ní byla, ale málo, tak se rozhodlo, že ji studnaři vyrobí hlubší. A v tu chvíli voda ze studny zmizela, nějaký pramen se prostě narušil a od té doby tam voda nebyla. Tak se tam dal seismograf. Ale paradoxní je, že když prší, tak se voda zase objeví. Takže čerpáme vodu z toho seismografu. Ale je skutečně na podloží, na té skále, je umístěn ve studni v šestimetrové hloubce.
Velmi citlivé zařízení, které je schopné zaznamenat i otřesy na druhé straně planety. Navíc vy ta data máte okamžitě i na vašich webových stránkách. Viděl jsem tam velké otřesy, poslední byl v Polsku snad dokonce včera.
Ano, je to tak.
Čtěte takéHvězdárna v Úpici
Připomeňme také ony hvězdy nikoliv na obloze, ale na Zemi. Protože těm se také teď věnujete. Mám na mysli osobnosti, které se nějakým způsobem vepsali do historie vaší úpické hvězdárny.
Ono se říká, že úpickou hvězdárnou prošel skoro každý, kdo teď v astronomii něco znamená. Není to tedy úplně každý, ale hodně lidí v české i zahraniční astronomii prošlo naší úpickou hvězdárnou. Tam se dělaly různé astronomické tábory, které se dělají dodnes. Ale vy máte patrně na mysli seriál článků o těchto lidech. Je to taková pocta, protože my tam třeba máme dalekohledy z jejich pozůstalosti, takové ty historické. A všechny jsou dodnes funkční. A hvězdárna ovlivnila nejen je, ale oni samozřejmě i nás tím svým nadšením. Musím říct, že se jim někdy snažíme vyrovnat. Protože třeba Jindřich Zeman fotografoval na skleněné desky rozměru 13x18 cm. To už si nedokážeme představit. On třeba šest hodin v mrazu ve válečných letech fotografoval souhvězdí Orion a nesměl od toho dalekohledu odejít. To je prostě úplně nepředstavitelné. My to teď máme za 30 vteřin vyfocené a máme to v digitálu.
A tenkrát se muselo čekat v zimě.
On nevěděl, jak to dopadlo. Jestli si třeba nedrknul do dalekohledu, něco se nestalo, nepohnulo se mu něco na tom dalekohledu. Byla to úžasná vytrvalost těch lidí.
Nesmíme zapomenout ale také na hvězdy na obloze. Co je teď vidět na říjnové obloze?
Teď je obloha velmi zajímavá, protože zvečera ještě vidíme letní souhvězdí, jak zapadají Labuť a Lyra. A už po půlnoci můžeme vidět typicky zimní souhvězdí Orion a další. Ale jinak toho na obloze moc nebude, kromě několika meteorických rojů. Některé jsou slabé, o těch se ani nebudeme moc možná zmiňovat, ale bude poměrně jasný meteorický roj 14. prosince. Roj Geminid, kdy meteory vylétají ze souhvězdí Blíženců, proto Geminidy. Zajímavé je na nich to, že jich zaprvé bude asi 120 za hodinu, a potom také to, že jejich zdrojem není žádná kometa, ale takové skalnaté těleso asi pět kilometrů veliké, které nejeví kometární aktivitu. Předpokládá se, že je to kometa, která je prostě vyhaslá, která už ztratila veškerý svůj materiál. Může nás překvapit, že se přibližuje pravidelně ke Slunci. To těleso přilétá ke Slunci velmi blízko, to je takový zajímavý jev.
Tak se na Geminidy nezapomeňte 14. prosince podívat. A něco si přejte, když uvidíte padající hvězdu. Já vám moc děkuju, pane Bělíku. Moc se těším na další setkání. A můžeme posluchače pozvat k vám na hvězdárnu, protože pozorování je každý večer?
Určitě máme každý večer otevřeno, kromě neděle.
Související
-
Zemětřesení třeba i na druhé straně světa zaznamená seismická stanice v Úpici na Trutnovsku
Začátek letošního roku byl celosvětově bohatý na zemětřesení. Země se otřásla například na Aljašce, Taiwanu nebo na Blízkém východě.
-
Slunce je obyčejná, středně velká hvězda. Žlutý trpaslík, ovšem obestřený některými záhadami
Co je to Slunce? To je dobrá otázka, protože v encyklopediích se dají najít takové perly, že hvězdy jsou obrovské koule žhavého plynu, v jejichž středu je jaderný reaktor.
-
Hvězdou nám nejbližší je Slunce. Bez něj by nebyl na Zemi život.
Od počátku lidské civilizace bylo Slunce uctíváno jako životodárný symbol. Jedním z nejvýznamnějších světových pracovišť pro sluneční výzkum je hvězdárna v Úpici. Z...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
