Rozdíl mezi klestím a dřevem? V lese můžeme pro svoji potřebu sebrat suchou, na zemi ležící klest

20. říjen 2021

Rodinný, takový byl letošní Den za obnovu lesa. Na pasekách sázely stromky, rovnou je oplocovaly a pomáhaly si různé generace. Podtitul akce - Den, který nás spojí, se stoprocentně naplnil. Lidé znovu projevili zájem o naše lesy a ujistili se, že se v celé zemi pokračuje v obnově porostů, včetně lesních cest.

Lesnického analytika ochrany lesa státního podniku Lesy ČR Ladislava Půlpána jsme se zeptali na pravidla těžby dřeva a sběru dřeva v lese, kácení stromů na soukromém pozemku i na parkování v lese.

Čtěte také

Po ránu chladnou, ale jinak krásnou podzimní sobotu 16. října strávili lidé v lesích na 13 místech v zemi, kde je spojil Den za obnovu lesa, akce Lesů České republiky. Všichni se zahřáli při sázení stromů i dalším programu. Pracovaly a bavily se celé rodiny. Nálada byla báječná a uvolněná, prostě jako vždycky, když děláte něco, co vás těší a má smysl.

Letošního říjnového Dne za obnovu lesa se na 13 místech po celé republice zúčastnilo téměř 13 tisíc lidí, kteří vysázeli na 69 sazenic stromků.

Blíží se zima, takže jaké dřevo si můžeme brát z lesa zadarmo na topení? Jsou stanovena nějaká pravidla?

Tuto problematiku řeší lesní zákon, který jasně říká, že každý si může sbírat pro svoji potřebu suchou, na zemi ležící klest.

Hranice mezi klestím a dřevem je stanovena zhruba na 7 cm v průměru, protože nad to už se jedná o dříví nikoliv klest.
Ladislav Půlpán, lesnický analytik ochrany lesa státního podniku Lesy ČR

Klestím se myslí větve nebo nějaké zbytky vršků stromů. Říkáme, že ta hranice je zhruba 7 cm v průměru, protože nad to už se jedná o dříví nikoliv klest. V těchto případech doporučujeme domluvit se s vlastníkem lesa, protože obvykle není problém dohodnout, aby takové zbytky byly z lesa odvezeny zpravidla za nějaké drobné peníze.

V lese si můžeme také někdy všimnout různého barevného označení stromů. Co to znamená?

Čtěte také

Pokud se jedná o bílé čáry na stromech, tak to je zpravidla trvalé vlastnické rozlišení jednotlivých porostů nebo hranic toho dělení. Pokud se jedná o různé barevné tečky, tak tady se jedná o stromy, které jsou vyznačeny k následné těžbě, ať už se jedná třeba o vyznačené kůrovcové stromy i úmyslnou těžbu, protože lesy je zapotřebí nějakým způsobem vychovávat.

Stromy, jak rostou, tak si začnou v určitý okamžik navzájem vadit. Čili vlastník se pak rozhoduje, který strom nechá a podpoří nebo naopak který strom pokácí. Proto jsou tyto stromy označené.

Máme tady dotaz od chatařů, kteří mají u svého pozemku za plotem strom, který jim nepatří ale do jejich pozemku zasahuje a ohrožuje například střechu. Ptají se, jestli je možné takový strom pokácet nebo musí zjišťovat vlastníka a s ním se domlouvat?

Čtěte také

Ano, takový strom samozřejmě patří vlastníkovi lesa, je to jeho majetek. Čili už z principu je zapotřebí se vždy s vlastníkem lesa domluvit. Pokud k dohodě nejde, tak na to také zákon o lesích pamatuje. Vlastník nemovitosti se může obrátit na orgán státní správy lesů, který povede správní řízení a na základě toho rozhodne nejen o tom, jestli se daný strom ošetří, pokácí nebo zůstane stát, ale i o tom, kdo uhradí náklady.

Je potřeba si uvědomit, že normálně se stromy kácí na volnou plochu. A když se jedná o složité a rizikové kácení, které nesmí ohrozit nemovitost, tak to je za úplně jiné peníze a s úplně jinou technikou než je běžná lesní těžba. Tedy je to dražší.

Jaká jsou v lese pravidla pro cyklisty, kteří jezdí mimo stezky nebo možná i na stezkách? Co volný pohyb psů po lese?

Celou radioporadnu s Ladislavem Půlpánem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související