Lidé na Náchodsku mají zájem o samovýrobu dřeva. Získají palivo a ještě je ta práce baví

S Luďkem Šimonem jsme na čtyřkolce, za kterou je připojený vozík, přijeli do místa, kde teď jde zpracovávat dřevo. „Jsme tu u tří stromků, které jsou na malé stráni a jsou to souše. Protože já nic jiného nedělám. Našel jsem si je sám. Potom jsem naložil na čtyřkolku hajného, objeli jsme ty stromy, které jsem měl označeny a on mi řekl, který strom mohu a který ne. Napsal mi doklad a já jsem došel na obecní úřad, tam jsem to zaplatil. A teď už mohu těžit."

Čtěte také

Proč je o samovýrobu dřeva takový zájem? Vyplatí se to?

„Co se týče financí, tak když se připošítá veškará práce a náklady, které s tím jsou, tak je to myslím dražší než uhlí. Mě to baví, Dělám to proto, abych byl na čerstvém vzduchu. A fyzicky se udržoval v kondici," vysvětluje Luděk Šimon.

Stromy Luděk Šimon řeže na zhruba půlmetrové kusy a postupně je odváží na zahradu svého domku. Nikam nespěchá, pracuje třeba jen hodinu denně. V sedmdesáti má už podle svých slov času dost. „Chodím v pondělí, pak jdu třeba ve středu, pak jdu až třeba v sobotu. A nebo když se mi nechce, tak nejdu třeba celý týden."

Pokácené dřevo|foto: Fotobanka Pixabay

V okolí obce Studnice na Náchodsku připadá na samovýrobu asi pět procent roční těžby. Často jde o jednotlivé stromy, třeba i v těžko přístupném terénu.

„Dříví, které je vlastně různě jednotlivě roztroušeno a nevyplatí se nám na to průmyslové zpracování. Tady je zrovna před námi jeden strom označený červeným puntíkem. Je proschlý, tedy bude přes zimu určený k vytěžení," vysvětluje hajný Ladislav Kašpar.

Za kubík dřeva z jehličnanů podle něj lidé zaplatí 170 korun, listnaté stromy jsou zhruba o 100 korun dražší.