Rok Harrachů ukončily zvony, busta hraběte Jana Harracha zdobí schodiště Národního muzea v Praze

Jan Nepomuk František hrabě Harrach měl velké zásluhy mimo jiné právě i Národní muzeum v Praze. „Je to pravda, on se velmi zasadil o to, aby byla postavena pěkná, velká a moderní budova, která by reprezentovala české muzejnictví. Tvrdil, že z Čech odchází do Vídně největší daně a také nejvíce inteligence,“ říká znalec díla a celého rodu Harrachů, historik Jan Luštinec.

Čtěte také

Vzácní hosté z rodiny Harrachů navštívili Krkonoše. Podpořili projekt Po stopách šlechtických rodů

A doplňuje. „Tak se ptal, jak je možné, že se staví velké paláce kultury ve Vídni, a u nás v Praze nic. A muzeum bylo podle něj jedno z toho nejdůležitějšího, co jsme potřebovali. Proto také chtěl, aby bylo umístěno na Václavském náměstí. A pro své mimořádné zásluhy byl zvolen prezidente Společnosti muzea Království českého, dnes bychom řekli generálním ředitelem. A tam odvedl obrovský kus organizační práce, finančních příspěvků a tak dále.“

Ostatně říká, že i dřevo z Krkonoš šlo na stavbu muzea do Prahy.

Jan Luštinec byl také přítomen oné slavnostní chvíle odhalení busty Jana Harracha. „Ano, konalo se to v Panteonu Národního muzea. Promluvil také Ernst Heinrich nebo i Jan Podstatzky-Liechtenstein. Samozřejmě česky.“

Čtěte také

Rok Harrachů. Několik letošních významných výročí dává příležitost tento starobylý rod představit

A po celých Krkonoších se přidaly k těm slavnostním okamžikům zvony. Od Trutnovska až po Harrachovsko. „V Praze vznikl nápad zazvonit hraběti pro jeho mimořádné zásluhy tak, jak se zvoní mimořádným osobnostem. A najednou se to rozběhlo po celých Krkonoších, pomohla i Správa Krkonošského národního parku.“

„Takže skutečně ten den, kdy jsme vzpomínali na Janovo úmrtí a odhalovala se busta, rozezněly se zvony. Což si myslím bylo velice symbolické a krásné,“ dodává Jan Luštinec.

Rozezněl se i zvon kostela svatého Mikuláše v Praze a zvon Mikuláš v Horní Branné v Krkonoších nad Harrachovskou hrobkou.