Rekordní rok hasičů v Královéhradeckém kraji. Klesá počet požárů, roste ale počet technických zásahů
Naším hostem je krajský ředitel Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje David Pouč. Probereme nejen, jaký byl rok 2023 z pohledu zásahů požárníků v našem kraji, ale také, jak se krajským profesionálním hasičům dařilo na mezinárodních soutěžích. Jestli byli pomáhat i při zahraničních misích a jak se nám daří držet krok se světem v moderní požární technice.
Jak hodnotíte rok 2023? Byl opět rekordní z pohledu hasičských zásahů? Protože těch každým rokem přibývá.
Máte pravdu, rok 2023 byl opět rekordní. Řešili jsme na území Královéhradeckého kraje více než 8 400 mimořádných událostí, což je o 300 více než v roce 2022. A je to nejvíce v novodobé historii. Zajímavé je, že nám narůstá počet technických zásahů a řešených dopravních nehod, zatímco počet požárů stagnuje, občas i klesá. Za rok 2023 jsme se dostali s požáry poprvé pod číslo 10 procent na celkové skladbě zásahů. Byli jsme zvyklí na číslo 11 až 15 procent, tedy to je takový zajímavý fenomén. V naší činnosti opravdu převládají zásahy technického charakteru.
Stoupající trend mimořádných událostí je zásadní. Už to není devatero řemesel, jak se říkalo, ale 99 různých řemesel.
David Pouč, ředitel Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje
Co přesně tvoří ony technické zásahy?
Zásahy technického charakteru jsou zejména otevírání uzavřených prostor, mohou to být události spojené s mimořádnými klimatickými jevy, jako je odstraňování spadlých stromů, situace, které se řeší v rámci povodňových záležitostí a podobně. V roce 2023 nám situace mimořádných klimatických jevů v období 21. až 25. prosince velmi zahýbala se statistikou, protože většinou bývají nejvytíženější měsíce naší činnosti květen až září, ale loni to byl právě prosinec. V tom uvedeném období čtyř dnů jsme řešili téměř 500 událostí na území kraje, které byly způsobeny silnými dešti, silným větrem a následně vzestupem vodních toků. A paradoxně třeba v roce 2022 byl pro nás nejvytíženějším měsícem únor.
Čtěte také
Zjistil jsem třeba, že pro hasiče byl v roce 2022 nejvytíženějším dnem čtvrtek. To je jistě také pro vás důležitá informace, vycházíte z toho pak nějakým způsobem?
Určitě, ale tady je potřeba říci, že statistiky mají význam zejména z dlouhodobého hlediska. Je určitě naprosto zásadní, že dochází k postupnému nárůstu počtu mimořádných událostí, ale teď predikovat, jestli pro nás bude nejvytíženější měsíc prosinec, únor, nebo kterýkoliv jiný měsíc v roce a jestli to bude čtvrtek nebo středa, to nejde.
Práce hasiče vyžaduje jistě velké nároky, co všechno musí dnes umět vyřešit? A jak vypadá výcvik?
O hasičích se říká, že to je devatero řemesel. Já si myslím, že to je už teď 99 různých řemesel. Opravdu ti kluci musí být při výjezdové činnosti připraveni téměř na cokoliv. Žádný zásah není stejný, přestože máme pro většinu jakési unifikované postupy, máme cvičební i bojový řád, máme mustr, podle kterého postupujeme. Ale schopnost improvizace a přizpůsobení se situaci, umět vyřešit věci řemeslně a zručně na místě, to je naprosto klíčové.
Schopnost improvizace a přizpůsobení se situaci, umět vyřešit věci řemeslně a zručně na místě, to je naprosto klíčové.
David Pouč, ředitel Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje
Jak to vypadá s vaší technikou?
Co se týká techniky, tak za poslední dva roky se nám povedlo velmi zásadně modernizovat výjezdovou techniku, zejména na tzv. prvovýjezdových cisternových automobilových stříkačkách, kterých máme v kraji 14 plus 5. Respektive na každé stanici jednu plus na centrálních stanicích máme dva výjezdy, takže je to 19 aut. Tento trend dokončíme v letošním roce. A zároveň s tím razíme cestu jakési unifikace cisteren a jejího technického vybavení. A následně se budeme věnovat obnově další techniky, to znamená velkokapacitním cisternám a výškové technice.
Čtěte také
Bývá to tak, že techniku, kterou vy už nevyužijete, předáváte dobrovolným hasičům, kteří mají techniku mnohdy velmi zastaralou?
Jistě. I letos máme připraven postupný převod té pro nás už nepotřebné techniky. Jen je potřeba upozornit všechny, že hospodaříme s majetkem státu a to vyřazování majetku je relativně náročný proces. Ale i tak si myslím, že budeme schopni velkou část techniky převést dobrovolným hasičům. Může jít o 18 až 19 cisteren a zároveň s tím budeme převádět i starší dýchací techniku, vyprošťovací hydraulické zařízení a podobně. Pro představu, pořizovací hodnota majetku, který budeme postupně převádět, se pohybuje kolem 130 milionů korun.
Jak jste na tom byli v konkurenci mezinárodních soutěží, kterých se také hasiči Královéhradeckého kraje pravidelně účastní?
Úspěch našich kolegů v roce 2023 na mezinárodní soutěži lezeckých záchranářských týmů byl pro mě naprosto fenomenální, protože se v celosvětové konkurenci dokázali umístit na druhém místě, což je obrovská pocta. Je to pro nás svým způsobem i odměna za veškeré úsilí, které této problematice věnujeme. A tím, že máme ve Velkém Poříčí speciální trenažér, který je určený pro výcvik hasičů z celé republiky, tak je to pro nás svým způsobem velká pocta a velká satisfakce.
Čtěte také
Vzpomněl jsem si, že vy jste také lezec.
Býval jsem. Ale samozřejmě jsem s tou problematikou ještě pořád vnitřně spojený. Nicméně úspěchy na lezeckém poli nejsou jediné, které Královéhradecký kraj obecně mimo běžnou činnost hasičskou má. Můžu zmínit, že se naši reprezentanti umístili na skvělém druhém místě v mistrovství republiky v požárním sportu. A jistě stojí za to zmínit ještě úspěch jednoho našeho kolegy, konkrétně dokumentaristy Michala Fanty, který naši práci dokáže velice dobře prodávat ve formě fotografií. Michal v roce 2023 potřetí získal prestižní cenu Czech Press Photo, což je pro nás také krásný úspěch. A já jsem rád, že takové lidi u nás v HZS Královéhradeckého kraje máme.
Co všechno čekáte v roce 2024? Samozřejmě kromě běžných zásahů, které jsou asi nejdůležitější při vaši práci.
Já se těším na to, že rok 2024 by konečně mohl být, řekněme, standardním rokem. Protože Hasičský záchranný sbor se poslední roky potýkal s mnoha mimořádnými úkoly. Ať to byla participace na řešení covidové pandemie a následně řešení krize způsobené migrační vlnou z Ukrajiny. Předpokládám tedy, že rok 2024 by konečně mohl být trošku standardní a mohl by nám dát prostor na nějakou systémovou práci. Je tady zmíněná tendence v unifikaci výjezdové techniky a zároveň jsme před dvěma lety zahájili trend navyšování výpočetních stavů do přímého výkonu služby. V rámci Královéhradeckého kraje pracuje 399 výjezdových hasičů a před dvěma lety to bylo o 30 méně. Naším cílem je za další tři roky ten početní stav navýšit ještě o dalších 45 výjezdových hasičů. To je trend a takový fenomén, se kterým se budeme v následujících letech vypořádávat.
Říká krajský ředitel Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje David Pouč. Moc děkuji za rozhovor a hlavně děkuji i prostřednictvím všech našich posluchačů, za vaši práci.
Související
-
Speciální batoh pro záchranáře začali používat hasiči v Královéhradeckém kraji. Jeho vývoj trval rok
Hasiči v Královéhradeckém kraji začali používat speciální batohy. Jsou určené pro ty záchranáře, kteří si do náročného terénu s sebou nesou například pilu a další vybavení.
-
Tréma i trocha zdravého strachu je kořením života, usmívá se tisková mluvčí hasičů Martina Götzová
Premiér Petr Fiala předal v září v pražském Lichtenštejnském paláci v Praze ocenění zástupcům všech složek, které se podílely na záchraně přírody Českého Švýcarska.
-
Obrovský úspěch! Krajští hasiči-lezci si odvezli stříbrnou medaili z mezinárodní soutěže ve Francii
Na konci května se v Marseilles ve Francii konala prestižní mezinárodní soutěž záchranných týmů Grimpday 2023, na které zabodovali hasiči-lezci z Královéhradeckého kraje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.