Profesor Beran: Při očkování proti covidu každá osoba podstoupí dvě dávky s odstupem jednoho měsíce

2. prosinec 2020

Změní aktuální situace kolem koronaviru postoj Čechů k očkování? Budou mít lidé větší zájem o preventivní vakcíny třeba také proti chřipce? A jak to je s případnou imunitou proti opakovanému onemocnění covid-19? Rozvolňování opatření se někdo obává a jiní se naopak těší. Kdy bude očkovací vakcína a bude bezpečná? 

Oslovili jsme prof. MUDr. Jiřího Berana, CSc. z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové na téma: současná pandemie, její vývoj a výhled do budoucnosti.

Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. (*1960)

je od dubna 2002 ředitelem a vedoucím lékařem Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové. Založil a od roku 2002 do roku 2008 vedl obdobné centrum při Klinice infekčních nemocí Fakultní nemocnice v Hradci Králové. S krátkou přestávkou je od roku 2004 vedoucím Samostatného výukového pracoviště tropické a cestovní medicíny Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze.

Mnoho lidí se nedostavilo na testy, přestože tam byli posláni svými praktickými lékaři. Bojí se, že budou propuštěni ze zaměstnání, pokud by museli nastoupit do karantény. A je dobré ochranná opatření nyní rozvolňovat?

Čtěte také

„Připomínám, že karanténní opatření mají nesmírně pozitivní vliv při boji s šířením koronaviru. A ukazuje se, že karanténa by mohla trvat jen pět dnů, protože se inkubační doba onemocnění virem zkracuje. Dá se tedy uvažovat o tom, že na konci pátého dne bude pacient testován. Můžeme o karanténě přemýšlet jako o proměnném intervalu a trošku s ní pracovat. Myslím si, že by to napomohlo tomu, aby lidé na testy chodili. Protože bez testování se bude virus v populaci šířit dál."

„A co se týče rozvolňování opatření, tak já osobně to vítám. Věřím, že většina občanů je zodpovědná a bude nadále dodržovat hygienická opatření. A i když se zvedne počet nakažených osob, tak je zapotřebí také pracovat s tím, že bychom se měli více zaměřit především na vysoce ohrožené skupiny."

Čtěte také

Podle nejnovějších zpráv už je vakcína proti koronaviru prakticky za dveřmi. Očkovací látka bude příští týden uvedena na britský trh. Kdy se dočkáme my?

„Podle vyjádření ministerstva zdravotnictví se dá předpokládat, že by první dodávky vakcíny mohly u nás být na konci ledna či začátkem února 2021. A v tu chvíli se plánuje, že by se začaly očkovat zejména ony ohrožené skupiny obyvatel dohromady s těmi, kteří se o tyto skupiny starají. Tedy hlavně zdravotníci. Na začátku by mohlo přijít půl milionu dávek vakcíny."

Vakcína nikdy neochrání člověka déle, než imunita získaná prodělaným onemocněním. Řádově to jsou ovšem roky.
Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.

„Ukazuje se, že osoby starší 65 let přispívají k úmrtím až v 92 procentech. Tato skupina se dá potom zúžit na osoby s extrémní obezitou, s cukrovkou a s ischemickou chorobou srdeční. Tyto tři faktory se zdají být velmi významné. Takové osoby můžeme považovat jako ohrožené s možností hospitalizace v nemocnicích."

Někteří lidé se ale očkování obávají. Jak je vy lékaři přesvědčíte, že se není čeho bát?

Čtěte také

„Všechny vakcíny se snaží nějakým způsobem uměle navodit takzvaně infekční proces uvnitř buňky. Tedy buňka se na povrchu tváří, že je napadená virem. A v tu chvíli vyvolává imunitní reakci našeho organismu. A ten si vytváří velmi silnou buněčnou imunitní odpověď. Dá se usuzovat, že vakcína by neměla mít žádné dlouhodobé negativní následky. Ovšem můžeme předpokládat, že po imunizaci budou běžné reakce, ať už místní nebo celkové, jako je bolest a zarudnutí v místě vpichu, únava, bolest hlavy nebo horečka či bolest svalů."

„Je třeba se připravit na to, že vakcína udělá takovou reakci. Ale nemyslím si, že by byla horší než u jiných očkovacích látek, které se běžně používají. Můžeme očekávat nesmírně pozitivní efekt nové vakcíny a neobával bych se jí."

Na jak dlouho nás vakcína ochrání?

„O tom se spekuluje. Ale obecně platí pravidlo, že žádná vakcína nikoho neochrání déle, než je vlastní infekční proces. Tedy představa, že nás vakcína ochrání déle než prodělání vlastní nemoci, je naivní.

Čtěte také

Imunita pro prodělané nemoci by měla být mnohaletá. A pokud jde o vakcínu, která se to snaží napodobovat, tak většinou dosahují 50 až 80 procent času, po který nás prodělané onemocnění ochrání."

„V podstatě každá očkovací látka je v takzvaném dvoudávkovacím schématu. Kdy se aplikuje první dávka a druhá potom většinou za tři týdny nebo za měsíc. První očkovací dávka většinou navodí právě onu intenzivní buněčnou imunitní odpověď. Druhá dávka potom slouží jako takové přeočkování a k tvorbě neutralizačních protilátek. Každý bude muset podstoupit dvě dávky vakcíny s rozestupem jednoho měsíce."

A jak to bude s těmi nejmenšími, tedy s dětmi?

Blanka Malá a prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu s prof. MUDr. Jiřím Beranem si můžete poslechnout v našem audioarchivu:

autoři: Blanka Malá , baj
Spustit audio

Související