Viroložka Vanda Boštíková: „Pokud se odpoutáme od stresujících zpráv, pak máme napůl vyhráno“

Čtěte také

Krajský hygienik MUDr. Ivan Kučera: „Chce to klid. Nepodléhejme panice, virus je součástí přírody“

Proč každý reaguje na viry jinak? Proč máme rozdílné reakce? Oslovili jsme viroložku prof. RNDr. Vandu Boštíkovou, Ph.D. z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.

Bohužel nám virus není ochoten poslat email, ani textovku o tom, že se rozhodl nás napadnout. A tak nezbývá než sledovat a usuzovat z faktorů, které vzniku pandemií napomáhají. Zcela jistě mezi ně patří zvyšující se počet obyvatelstva, stejně jako globalizace, lidské zasáhy do přírodního prostředí, ozbrojené konflikty.

Typická ukázka schématu týkajícího se přenosu viru nebo bakterie z jejího zvířecího rezervoáru na člověka|foto: www.the-scientist.com/infographics/

Jak se bude chovat nový koronavirus v letních mesících nám správně zodpoví až dané období, v tuto chvíli z laboratoře víme, že mu nesvědčí teploty nad 60 až 70 stupňů Celsia.

Celý svět čeká na vakcínu

Před několika týdny začaly první testy na 45 dobrovolnících ve Spojených státech. V tuto chvíli se dohaduje, že vakcína bude k dispizici zhruba za rok až rok a půl.

Čtěte také

Epidemiolog Rastislav Maďar: Věřím, že to nejhorší z koronavirové epidemie má Česko už za sebou

Otázka, proč někteří lidé reagují na koronavirovou infekci tak prudce, zatímco u jiných infekce proběhne takřka nepozorovaně, souvisí s vlastnostmi imunitního systému. Ten je u mladých, zdravých lidí “pružný”, zatímco lidé ve vyšším věku, lidé s choronickými onemocněními, tvoří protilátky proti viru podstatně déle a jsou náchylnější k infekci.

Zcela jistě neproživáme zrovna idylické období, ale pokud se odpoutáme od nepřetržitého toku informací, začneme je třídit, vybírat si, a odpoutáme se od stresujících zpráv, pak máme napůl vyhráno.

Celý rozhovor s prof. Vandou Boštíkovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.