Epidemiolog Rastislav Maďar: „Optimismus se s opatrností nevylučuje. Odpovědnost je na každém z nás“
Nouzový stav bude v Česku platit až do 17. května, vláda ale zároveň rozhodla o dalším postupném uvolňování některých opatření. Situace se postupně vrací k normálu, znamená to tedy, že můžeme být v souvislosti s koronavirem optimističtí nebo stále spíš opatrní?
Čtěte také
Podle epidemiologa a člena týmu poradců ministerstva zdravotnictví Rastislava Maďara se optimismus s opatrností nevylučují.
„Platí oboje. Je důvod být optimistou, protože situace se vyvíjí velmi dobře. Lidé jsou stále disciplinovaní, což nás těší. A to nás současně vede k tomu, jak jsme slíbili, že budeme trošku odvážnější, než jsme byli ještě před Velikonocemi. Ale současně bych rád apeloval, že stále musíme dodržovat tu naši prevenci. Protože teď už se ona zodpovědnost přesouvá čím dál víc na úroveň každého z nás, na úroveň našich rodin, abychom si to uhlídali."
Podíl lidí, kteří se s nemocí už setkali a prodělali ji, aniž by o tom třeba věděli, má odhalit aktuální studie, která se týká 27 tisíc lidí.
Výsledky zatím může Rastislav Maďar jen naznačit.
„Výsledky už jsou, ale my jsme se dohodli, že je budeme komunikovat společně, až to bude celé vyhodnocené. Mohu ale potvrdit to, že výskyt viru v populaci je velmi nízký. Ukazuje se, že přítomnost protilátek a tím pádem samozřejmě i přítomnost viru v naší populaci je na velmi nízké úrovni. To je na jednu stranu dobrá, ale na druhou stranu ne úplně dobrá zpráva."Čtěte také
Právě tenhle výsledek nahrává teorii, že by se mohla objevit druhá koronavirová vlna, myslí si epidemiologové.
„To, že jen malá část populace má protilátky, znamená, že jsme jako populace vysoce vnímaví vůči tomu viru. Tedy, když se nám někam dostane, tak by mohl být schopen ublížit velké části lidí. A současně to znamená, že to u nás bude natahovat na delší dobu. Že nemůžeme brzy počítat s kolektivní imunitou. Že si skutečně budeme muset zvyknut na soužití s tím virem. A my, co známe viry trošku víc než laická veřejnost, se bojíme toho, čím vším nás tento vir ještě může překvapit. Bojíme se té druhé vlny v souvislosti s oním poměrně rychlým rozvolňováním. To se stále snažíme zuby nehty držet na nějaké přiměřené úrovni rychlosti. A současně se bojíme té druhé vlny někdy na podzim."
Zatím ale případná druhá vlna není na obzoru a spíš to vypadá, že bychom během června na veřejnosti a v malých skupinkách mohli aspoň odložit roušky.
Související
-
Pedagog Jan Hábl: „Učitel má vést děti zahradou. Ať si přivoní ke všem květům a zjistí, co je baví“
Jak se s dětmi doma učit? Co po nich chtít? Jsou požadavky učitelů online v pořádku nebo ne? Odpovědi na tyhle otázky asi v posledních dnech hledal každý rodič.
-
Turistická sezóna začíná. K 1. květnu se otevírají informační centra národních parků a jeskyní
Během května a června se postupně otevřou všechna informační a turistická centra v našich národních parcích, samozřejmě za dodržení protikoronavirových opatření.
-
Transfuzní stanice mají zájem o krevní plazmu od lidí, kteří prodělali nákazu koronavirem. Proč?
Zprávy o akutním nedostatku krve se netýkají Královéhradeckého kraje. Podle primáře transfuzního oddělení hradecké nemocnice Víta Řeháčka jde spíš o lokální problém.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.