Transfuzní stanice mají zájem o krevní plazmu od lidí, kteří prodělali nákazu koronavirem. Proč?
Zprávy o akutním nedostatku krve pro transfuze se netýkají Královéhradeckého kraje. Podle primáře transfuzního oddělení hradecké fakultní nemocnice Víta Řeháčka jde v případě nedostatku spíš o lokální a dočasnou záležitost než o trvalý problém.
Čtěte také
Přesto nemocnice nové dárce hledá - především ty, kteří už prodělali nákazu koronavirem.
„U pacientů, kteří překonali onemocnění covid-19, se předpokládá, že mají v těle protilátky. Ve světě a už také v České republice byla podána plazma od těchto dárců pacinetům, kteří jsou ve velmi vážném stavu. A zdá se, že by to mohla být jedna z alternativ, jak těmto vážně nemocným pacientům pomoci," říká Vít Řeháček, primář transfuzního oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Sama nemocnice se snaží aktivně lidi po prodělaném onemocnění covid-19 kontaktovat.
„Spolupracujeme s hygienickou stanicí a těm vyléčeným předávají náš informační leták, že máme o jejich plazmu zájem. A někteří dárci se s námi už aktivně spojili, další oslovujeme aktivně my."Čtěte také
Podle Víta Řeháčka navýšilo fransfúzní oddělení počty dárců v on-line registračních systémech. Některé odběrové dny jsou již úplně obsazeny a v dalších zbývá několik volných míst.
To ale neznamená, že by se nemocnice bránila zájmu dalších dárců. Naopak, vítáni by byli hlavně prvodárci.
„V každém případě, prvodárci jsou ale trošičku jiná otázka. Ti chodí bez objednání, kdykoliv se jim zalíbí a rozhodnou se, že chtějí darovat krev poprvé, mohou přijít bez objednání. Nepotřebují k tomu vůbec nic kromě občanského průkaz, dobrého zdravotního stavu a průkazky zdravotní pojišťovny," uzavírá Vít Řeháček z transfuzního oddělení hradecké fakultní nemocnice.
Důvody trvalého vyřazení z dárcovství krve:
infekční choroby, například hepatitida B a C, pozitivita HIV, chronická onemocnění orgánů, například závažná onemocnění srdce, jater, plic a ledvin, nádorová onemocnění, hematologická onemocnění a další.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
