Přirozeně se nadechnout, potopit a zkusit najít a ulovit rybu. To je sportovní rybolov spearfishing

8 fotografií

Naším hostem je Karel Hodač z Býště, který do vítězného českého týmu také patří. Blahopřeji k úspěchu v Polsku. Přijeli jste, viděli a vyhráli. Řekněme, co přesně je spearfishing?
Je to lov ryb harpunou na nádech, to znamená, že nepoužíváme žádné potápěčské vybavení jako flašky se vzduchem. Opravdu je to jen se přirozeně nadechnout, potopit se a zkusit najít a ulovit rybu.

Karel Hodač ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Jak jste přišel k tomuto sportu a obecně k potápění?
K potápění a ke spearfishingu mne přivedl soused o tři domy vedle Jirka Fleischmann, což je několikanásobný mistr České republiky právě ve spearfishingu.

Kam se jezdíte nejradši potápět? Rudé moře v Egyptě je nádherné.
Rudé moře je nejbližší destinace pro veškeré české turisty, za čtyři hodiny letu jste u krásného, teplého moře, kde ještě ryby jsou, ale už ubývají. Jinak nejlepší potápěčská destinace na světě v současné době jsou asi Maledivy. Tam je krásná voda a hlavně plná i velkých ryb.

Je krásné vidět žraloka velrybího, patnáctimetrový autobus ponořený pod vodou. Ovšem v moři jsme jen na návštěvě, nemáme žábry.
Karel Hodač, spearfishing

Potkal jste se už někdy pod vodou se žralokem?
Potkal jsem několik druhů žraloků, od těch malých, žraloků vouskatých až po černocípé a bělocípé žraloky, na Kubě jsem se potápěl s býčími žraloky, to už jsou opravdu žraloci, kteří když otevřou tlamu, tak vás v půlce dokáží překousnout, a také s býložravým druhem, to znamená se žralokem velrybím. To je zase patnáctimetrový autobus ponořený pod vodou.

Čtěte také

Na světě je jen jedna jediná lepší potápěčka než Denisa Lhotová z Hořic

Neměl jste strach? Člověk musí mít respekt, když vidí tak obrovskou rybu.
Určitě, poprvé, když jsme byli v Jihoafrické republice a přijeli jsme na lokalitu, kde měli být černocípí oceánští žraloci, a vedle nás parkoval člun, který spouštěl do vody klasickou ochrannou klec, tak si člověk uvědomí, že my jdeme do moře bez klece. Takže tam trošku adrenalin koloval. Ale za 5 minut pohybu mezi žraloky člověk zjistí, že je tam na návštěvě, oni jsou ve vodě dominantní, oni jsou páni. Když k nim chováte nějaký respekt, tak je to krásný zážitek.

Jaký je rozdíl mezi potápěním s přístroji a jen nádechovým?
Při nádechovém potápění není člověk obložen všemi těmi věcmi, které s sebou nese přístrojový potápěč. To znamená, že jste jen nalehko v moři, kde je teplo, můžete jít pouze v plavkách. Ale zase je tam limit onoho nádechu. Ovšem jak říkám, ve vodě jsme jen na návštěvě a musíme respektovat, že nemáme žábry.

Čtěte také

Anna Milerová zachraňuje oceány a žraloky. Nejkrásnější zvíře, které mohla vidět zblízka

Musíme také zdůraznit, že při spearfishingu nejste žádní harpunáři, nejdete vybíjet ryby. Je to sport, to znamená, tedy pouze na nádech bez přístrojů jdete do pro ryby přirozeného prostředí, pro člověka nepřirozeného. Tedy ten boj, když to tak řeknu, je vyrovnaný. Popsal jsem to dobře?
Určitě, v současné době to možná nazýváme sportovní záležitost, ale před dávnými věky to vlastně byl způsob obživy. Člověk byl lovec. Doteď v některých zemích, například na Kubě, mají povoleno si o víkendu pro vlastní obživu ulovit ryby. Když neulovíte na háček, tak prostě musíte zkusit harpunu. A ono potopit se do 30 metrů, tam si chvilku lehnout na dno, řekněme, na půl minuty, pak se zase vynořit a ještě chytit rybu, to už je těžká obživa.

Celý rozhovor s Karle Hodačem o spearfishingu, potápění, respektu i lásce k přírodě, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.