Při jízdě na kole máte kontakt s lidmi a můžete poslouchat šum přírody. Proto putuji s bicyklem

Tentokrát Radek Hroch při svém cyklistickém putování vyrazil na severovýchod Evropy
Tentokrát Radek Hroch při svém cyklistickém putování vyrazil na severovýchod Evropy

Dnes jsme do rozhlasového studia pozvali vášnivého cyklistu Radka Hrocha. Pochází z Hradce Králové i když jako kluk vyrůstal v Českých Budějovicích.

Na kole projel Radek Hroch Spojené státy americké a zhruba před rokem jsme si povídali o jeho cestě kolem bývalého Československa. Hovořili jsme také o jeho dalším velkém cestovatelském snu, který se teď podařilo naplnit.
Máte pravdu, já jsem v minulosti procestoval Spojené státy, jel jsem okolo Československa a projel jsem několik dalších zemí po Evropě. Ale většinou to bylo směrem na jih nebo na jihozápad. Tak jsem považoval za takový dluh, že bych se měl někdy vydat i směrem trochu opačným. A to byla cesta po severovýchodní Evropě, ze které jsem se vrátil před měsícem a půl.

Tentokrát Radek Hroch při svém cyklistickém putování vyrazil na severovýchod Evropy

To byl váš sen se tam podívat?
Byl to takový můj sen, protože to je oblast, kam málokdo jezdí, málokdo tyto země navštěvuje. V minulosti jsem byl v Rusku, to byl pobyt jen asi na tři dny v Petrohradě, tehdy v Leningradě. Takže jsem to považoval za takovou výzvu navštívit tyto země, kam málokdo cestuje. Cesta začala letos 27. dubna, vyrazil jsem z Hradce přes Náchod, Broumov do Polska, dále na Poznaň a další města jako Gdaňsk. Potom podél moře na leningradskou oblast přes Litvu, Lotyšsko, Estonsko, trajektem do Finska. Tam jsem si projel takový větší okruh kolem jezer přes města Jyväskylä, Joensuu, což bylo asi nejsevernější místo celé mé výpravy. A potom už na jih do Ruska přes Petrohrad a Moskvu a dál jsem směřoval na Bělorusko. Tam jsem ještě si udělal větší zajížďku přes Lotyšsko a potom dál přes Litvu a Polsko domů.

Petrohrad považuji za jedno z nejhezčích měst v Evropě, ne-li vůbec snad i na světě. Všem ho doporučuji navštívit.
Radek Hroch, vášnivý cyklista a cestovatel

Vy jste vyrážel 27. dubna a když jste se vrátil?
Domů jsem přijel 7. srpna. Takže jsem byl na cestě zhruba tři a půl měsíce. Najel jsem 8 652 km, původní plán byl zhruba 7,5 tisíc. Ale to bývá na každé mé výpravě, že se něco naplánuje, a potom k tomu vždy nějaké zajížďky a kilometry navíc ještě přibydou.

Byla to vaše zatím nejdelší cesta?
Ve Spojených státech jsem ujel myslím 9 935 kilometrů. Takže to bylo delší. Tehdy mi to také trvalo čtyři měsíce a tři týdny. Teď to bylo jen tři a půl měsíce.

Vy máte prostě kolo v krvi. Jak to tenkrát začalo v Českých Budějovicích?
Já jsem se narodil v Hradci, ale dětství a mládí jsem prožil v Českých Budějovicích. Tenkrát to byly nejdřív jen cyklistické výpravy na víkend. Stan, spacák nebo někdy jen celta a spacák. Vyrážel jsem za hezkého počasí a tím to začalo. Potom, když jsem se přestěhoval do Hradce, tak jsem zase podnikal nejdříve víkendové výpravy, ale to vybavení se trochu měnilo. Potom následovaly výlety týdenní nebo čtrnáctidenní do západní a jižní Evropy. Procestoval jsem Německo, Rakousko, Itálii, Francii, Slovinsko, Chorvatsko. Moc se mi líbilo třeba na Korsice, což je pro cyklisty taková výzva, protože to je jeden kopec za druhým. Tam jsem si to opravdu užil, doporučuji. Je pravda, že na této mé poslední výpravě byl terén trochu odlišný, protože vlastně nejvyšší hory byly u nás na hranicích s Polskem a jinak byl terén spíš mírně zvlněný, žádné velké hory. Nebyla to ale vždy úplná placka, v Polsku to začne být pravda až v severozápadní části nad Wroclaví. Okolo Gdaňsku je to skutečná placka, ale jinak nikoliv.

Tentokrát Radek Hroch při svém cyklistickém putování vyrazil na severovýchod Evropy

Člověka tak možná napadne, proč jet na kole a ne autem nebo na motorce?
Občas se na to někdo zeptá, ale kdo jednou začne cestovat na kole, tak už na něm bude cestovat vždycky. Je tam kontakt s tou navštívenou zemí, kontakt s lidmi. A navíc navštívíte i spousty míst, kam s autem většina lidí zkrátka nejezdí. To je hlavní důvod mého cyklistického putování. Navíc při jízdě na kole můžete poslouchat šum přírody a ptáčky v lese.

Kolikrát jste za tu cestu spadl?
Spadl jsem, ale naštěstí to byl jen jeden takový malý pád. Bylo to v oblasti severně od Smolenska, kde najednou naprosto zmizela cesta. Z rozbité asfaltky, kde už vůbec nikdo nejezdil, se přeměnila v ještě rozbitější panelovou cestu, potom jakousi lesní, polní a luční cestu a ta nakonec úplně vymizela. Tam v jednom místě, kde už nebylo možné jet ani na kole, jsem se tak jako sklopil do trávy, dá se říct. Ale část té cesty měla i svá pozitiva, protože tam skutečně nikde nikdo nebyl. Byly tam výstražné cedule, že jsou zde medvědi, tak jsem si zazpíval, abych je vyplašil, dejme tomu. Ale ve chvíli, kdy jsem byl delší dobu zticha, tak se přede mnou v dálce objevil, myslel jsem si nejdřív, velký vlčák. Ale když jsem se chvíli díval a vzhledem k tomu, že se hned za ním objevili další dva a přeběhli tu cestičku, troufám si říct, že to téměř na sto procent byli vlci.

Tentokrát Radek Hroch při svém cyklistickém putování vyrazil na severovýchod Evropy

Ale medvěda jste měl s sebou přeci, to je váš talisman.
Medvídka s sebou vozím, je to dárek od mé přítelkyně, ten mě provází všude. I kdybych měl jet nevím kam, tak si ho vezmu s sebou.

Ujel jste tedy přes 8 500 kilometrů, tři a půl měsíce jste byl na cestě. Kolik jste projel celkem států? Můžete je vyjmenovat.
Takže Polsko, potom Rusko, to byla ona Leningradská část, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko, pak znovu Rusko, a nakonec jsem se vracel opět přes Lotyšsko do Běloruska, peřs Litvu a Polsko zpátky domů.

Tentokrát Radek Hroch při svém cyklistickém putování vyrazil na severovýchod Evropy

Tedy bylo to dost na zážitky z cesty? Třeba ten největší, kdybyste měl jmenovat.
Asi začnu mluvit trošičku o Rusku a Bělorusku, protože to jsou země, o kterých se tady ledasco říká. Já se domnívám, že ne všechno je úplně pravda. První moment přejezdu hranic z Finska do Ruska to byla oblast Karélie, kde mne městečko Světogorsk přivítalo silnicí, která se od té finské lišila tím, že to byly spíš zbytky asfaltu, jakási vybydlená bytovka atd. Tak jsem se trochu zalekl a říkal jsem si, jestli to byl opravdu dobrý nápad navštívit tuto zemi. ale to se změnilo při příjezdu do města Vyborg, kde bylo parádně opravené nádraží a potom Petrohrad, kam jsem přijel podél moře. Petrohrad považuji za jedno z nejhezčích měst v Evropě, ne-li vůbec snad i na světě.

Projíždět Polskem a severovýchodními zeměmi a přitom si nedat občas dobrou vodku, to by byl možná i hřích.
Radek Hroch, vášnivý cyklista a cestovatel

Vy jste tam byl před 30 lety, tenkrát ještě v Leningradě, teď v Petrohradě. Je tam vidět obrovský posun?
Tenkrát to byl silvestrovský pobyt, je to asi 31 let. A musím říct, že se to město hodně změnilo. Je naprosto parádní, doporučuji jeho návštěvu. Potom při přejezdu dál na Moskvu jsem se snažil jezdit hodně po vedlejších cestách a navštěvovat spíše vesnice, malá městečka. A tam už to tedy, musím říct, vypadá jinak. Zatímco velká města jsou výstavní, na těch vesnicích a malých městech je spousta opuštěných a chátrajících domků. Tam ten stav někdy vypadá docela neutěšeně.

Tentokrát Radek Hroch při svém cyklistickém putování vyrazil na severovýchod Evropy

Vy jste zase vyjel jen se svým stanem a v něm přespával. Spal jste také v nějakém hotelu?
Ano, to bylo v místech, kde jsem chtěl strávit nějaký čas. Takže první noc, kterou jsem strávil v hotelu, byla v Kaliningradu. Potom další dvě noci v Petrohradě, tři noci v Moskvě a dvě noci v Minsku. To jsou města, kde jsem se chtěl chvíli zdržet, podívat se, porozhlédnout se. I když Petrohrad a Moskva pro mě byla jen taková ochutnávka. Doufám, že se tam ještě někdy podívám a třeba nebudu sám. Navštívíme galerie, které jsem teď viděl jen zvenku.

Ještě jsem se chtěl zeptat na jídlo. Protože vy si jako jeden z mála cyklistů neberete s sebou plynový vařič. Tentokrát jste ho ale vzal.
Tentokrát to byla velká změna. Co se týče jídelníčku, tak ráno čaj, chleba, nějaké ovoce, zeleninu jím hodně. Musím přiznat, že k večeři jsem míval většinou instantní polévky a do toho jsem si dával vždy jednu velkou cibuli. Je to jakási prevence proti nějakým nemocem a podobně. A zároveň každý, kdo takto cestuje, určitě ví, že je dobré provádět jakousi dezinfekci žaludku, což se dělá alkoholem, který má víc jak 40 procent. Takže projíždět Polskem a těmito zeměmi a nedat si občas dobrou vodku, to by byl možná i hřích.

Moc vám děkuji za dnešní vyprávění. Už máte určitě další plány, nápady a sny v hlavě připravené. Budete chtít o nich mluvit nebo si je necháme zase na příští povídání?
Mám jakýsi nápad, měla by to být cesta opět na východ, už ne tolik na sever, ale na východ. Ovšem konkrétní podobu to ještě nemá.

Jakub Schmidt a Radek Hroch ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Až se vrátíte z cest, moc rád vás opět ve studiu přivítám. Díky a na shledanou.
Já děkuji za pozvání. Zdravím všechny posluchače a přeji parádní kilometry na kole. Na shledanou.

Spustit audio

Související