Prevence rakoviny prsu. Samovyšetření stojí jen chvilku času, každá žena by ho měla umět provádět
Rakovina prsu je diagnóza, která každoročně změní život tisícům českých žen. A jak ukazují statistiky, počet mladých pacientek se za posledních 20 let téměř zdvojnásobil. Přesto se o tomto onemocnění stále ne vždy mluví otevřeně a bez tabu. Přitom samovyšetření a včasný záchyt jsou klíčové pro úspěšnou léčbu.
Do radioporadny jsme pozvali MUDr. Janu Sedláčkovou z Mamárního centra Fakultní nemocnice Hradec Králové. Možná někteří nevědí, že ve fakultní nemocnice takové mamární centrum existuje. Můžeme ho představit a říci, o co se jedná?
Výhodou Mamárního centra Fakultní nemocnice Hradec Králové je komplexnost péče, kterou dokážeme pacientkám poskytnout. U karcinomu prsu to samozřejmě není o jedné odbornosti, není to jen o chirurgovi, který přijde a odoperuje, o onkologovi, který poskytne onkologickou léčbu.
Co se týče samovyšetření prsu, doporučujeme jej provádět jednou měsíčně, nejlépe po menstruaci. A vyšetření má pak dvě fáze.
MUDr. Jana Sedláčková z Mamárního centra Fakultní nemocnice Hradec Králové
Je to celá kaskáda dějů, která by měla nastat ve správný okamžik, aby byla pacientka správně diagnostikována. Na tom se zásadně podílí radiodiagnostici, patolog, který odečítá histologii, na tom se postaví základní diagnóza, aby chirurgové a onkologové měli co léčit. Dále se tam pohybují odbornosti, jako je genetika, plastická chirurgie či rehabilitace.
Pozorujete nárůst pacientů?
Ano, pozorujeme. Je to jednoznačné.
Pink October aneb Říjen narůžovo jako měsíc prevence boje proti rakovině prsu
Říjen je proto ne nadarmo měsícem v růžové. To především kvůli osvětě o rakovině prsu. Proč je tak důležité mluvit o této nemoci nahlas?
Jde jednoznačně o nejčastější zhoubné onemocnění u žen, pokud nepočítáme maligní melanom. Čili je to v podstatě onemocnění, které se týká každé osmé až desáté ženy.
Čtěte také
Samozřejmě největší procento nárůstu onemocnění tvoří screenované ženy, které jsou staršího věku. Ale také nárůst počtu onemocnění mezi mladými pacientkami za posledních 20 let je skutečně markantní. Vidíme onen růst ve všech věkových skupinách.
Léčebný postup je úplně stejný, ať se týká osmnáctileté slečny nebo padesátnice?
Co se týče léčby, tak v dnešní době by se měla obecně preferovat tzv. personalizovaná péče. Což je léčba šitá pacientovi takzvaně na míru. Je to celý komplex věcí, které se zohledňují v léčbě pacienta.
Jde samozřejmě v prvé řadě o typ nádoru, dále o pokročilost onemocnění, ale je tam celá řada dalších aspektů, jako možné genetické riziko. Samozřejmě i věk hraje svou roli potom, ale rozhodně to není primární aspekt, který rozhoduje o druhu léčby.
Doporučuji nenechávat si problém pro sebe, zapojit do celého procesu rodinu, protože všechno se v tom sdílení lépe snáší.
MUDr. Jana Sedláčková z Mamárního centra Fakultní nemocnice Hradec Králové
Zmínila jste screening, který od určitého věku ženy podstupují. Je pětačtyřicátý rok života. Ženy by měly jít na toto preventivní vyšetření. A je důležité také provádět samovyšetření, aby nemoc žena mohla zachytit včas. Myslíte si, že jsou ženy dostatečně informovány?
Nevím, zdali jsou dostatečně informovány, doufám, že k tomu případně přispěji i já. Samovyšetření je určitě důležité, jedná se o vyšetření, které může každá žena dělat doma. Může se naučit jisté rutině. Je to vyšetření, které nic nestojí, jen chvilku času.
Čtěte také
Co se týče samovyšetření prsu, doporučujeme jej provádět jednou měsíčně, nejlépe po menstruaci. Má dvě fáze. První je fáze pohledová, kdy se v podstatě žena postaví před zrcadlo při dobrém světle a prohlíží si prsy nejprve s rukama upaženýma, potom může ruce zvednout, dát je za hlavu a obhlédnout prsy ze tří stran, jestli tam není nějaká nerovnost nebo pomerančová kůže či vtažená bradavka, něco takového.
V další fázi potom pacientka celý prs vyšetří. To znamená od podprsní rýhy až někam, kam se upíná prsní žláza, čili pod klíček. Doporučujeme přiložit tři prsty, nejprve povrchově zakroužit, potom hlubším prohmatem zakroužit a takto postupovat systematicky podél celého prsu až do podpaží.
A pokud by žena zachytila něco, co se jí nebude zdát, nějakou nerovnost, bulku na prsu nebo v podpaží, samozřejmě nevynechávat ani okolí bradavek, kde mohou také nádory být, tak je důležité se obrátit na svého lékaře, ať praktického doktora nebo gynekologa, který ji potom odešle ke specialistovi.
Čtěte také
Vyšetření tedy jednou měsíčně. Pokud žijeme partnerský život, tak by se možná mohl muž, kdybychom to trošku odlehčili, také zapojit.
Je to tak a často to tak i bývá. Pacientky kolikrát přijdou a řeknou, já jsem si ničeho nevšimla, ale partner to nahmatal. Tedy není to nic vzácného a díky Bohu za to.
Připomeňme také, že rakovina prsu se ovšem netýká jen žen.
Je to přesně tak, týká se i mužů. Samozřejmě v daleko menším procentu. Jedná se zhruba o 100 žen na jednoho muže. Čili pokud my hospitalizujeme, odoperujeme pro karcinom prsu ročně okolo 300 žen, tak jsou tam většinou také 3 až 4 muži.
Ale to riziko a ohrožení je vlastně ve stejné míře. A navíc tím, že to není typicky mužská diagnóza, páni na to tolik nemyslí, tak se mužští pacienti často objevují až v pokročilých stadiích s postižením lymfatických uzlin, s velkými nádory. Pak je samozřejmě i léčba a prognóza léčby náročnější.
Čtěte také
Prohmatat mužský prs je možná složitější, ne? Je tam asi více svalové hmoty. Nebo je to stejné jako u žen?
Spíše si prostě muži na prsa nesahají. Nevšimnou si toho, nebo si říkají, že to nic nebude a počkají. Ale je důležité to nepodceňovat.
Pokud si tedy kdokoliv nahmatá na prsou bulku, jaký je další postup?
Určitě nezpanikařit a zajít za svým praktickým lékařem nebo gynekologem. Ti už budou přesně vědět, kam pacienta nebo pacientku nasměrovat. Pošlou člověka na specializované vyšetření radiologické, na mamograf, případně na mamograf v kombinaci s ultrazvukem. To už si vždy rozhodují radiodiagnostici.
A pokud je potřeba, pokud je to ložisko podezřelé, tak se z něj udělá biopsie. Čili odebere se v místní anestezii část té tkáně a pošle se na histologické vyšetření. Z něj už vyplyne, jestli se jedná o maligní diagnózu.
A ještě doporučuji, co já mám zkušenost, nenechávat si to pro sebe, zapojit do celého procesu rodinu, protože všechno se v tom sdílení lépe snáší.
Celou radioporadnu s MUDr. Janou Sedláčkovou z Mamárního centra Fakultní nemocnice Hradec Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
