Není důležité jen to, co jíme, ale také to, co vdechujeme. MUDr. Koblížek o boji proti rakovině plic
Možná si myslíte, že vás se tohle netýká, že jde o nemoc kuřáků nebo těch, kteří pracují v nebezpečném prostředí. Rakovina plic je ale bohužel realita, která se dotýká mnohem širšího spektra lidí, než si myslíme. Je to tichý zabiják, který se často projeví až ve chvíli, kdy už je pozdě.
U příležitosti Světového dne rakoviny plic hovoříme o proměnách medicíny, o naději i prevenci. Pozvání do studia Českého rozhlasu Hradec Králové přijal špičkový odborník, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové a předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti doc. MUDr. Vladimír Koblížek.
Rakovina je nepřítel. Jak moc jsme v boji s ním v oblasti plic úspěšní?
Jsme úspěšní částečně. Rakovina plic se projevuje často potichu a když pacient přijde se symptomy či projevy nemoci, jde velmi často už o nemoc pokročilou. Naší novou výzvou, a to je to, v čem se ten náš boj zlepšuje, je možnost screeningu, který v České republice už čtvrtý rok běží a přináší mnoho nadějí.
Důležitý je včasný záchyt onemocnění, screening je v tomto nejlepší. Pak je samozřejmě ještě lepší a výhodnější předchozí prevence.
doc. MUDr. Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové
Využívají tuhle možnost lidé?
V roce 2022 jsme ji využívali málo, v roce 2023 víc a loni ještě víc. A letos se zdá, že pokračujeme v tomto trendu. Postupně se zvyšuje počet zapojených praktických lékařů, je to okolo 45 procent zapojených praktiků z celé České republiky a 98 procent všech pneumologů, máme 34 pracovišť, která dělají CT. Za mě se to rozbíhá slibně a Češi nejsou hloupí.
Čtěte také
Velmi děkuji za příležitost promluvit o screeningu. Pokud je tedy někomu více než 55 let, je to kuřák bývalý nebo současný, může říci svému praktickému lékaři a ten jej pošle na nejbližší CT pracoviště, kde se zapojí do pětiletého screeningu. Je to vynikající projekt.
Když už nemoc propukne, co se konkrétně děje v plicích?
Plíce jsou velmi komplikovaný orgán a bohužel z našeho pohledu nemá bolestivé zakončení. Takže když tam cokoliv vzniká, třeba nějaká centimetrová bulka, tak to člověk neví a necítí to.
Pokud ale ten člověk, který je v nějaké rizikové populaci, která je definovaná, půjde na CT vyšetření ve speciálním režimu s nízkou dávkou záření, tak se i ta drobná kulička najde a identifikuje se, zda je riziková nebo ne. A pokud ano, tak se nějakou bioptickou metodou snažíme dosáhnout toho ložiska a zjistit, jestli se jedná o nádor nebo ne.
Čtěte také
Je více těch kuliček rizikových nebo těch takzvaně nerizikových?
Více je těch hodných, nebo polohodných kuliček. Na všechny ty kuličky a drobné leze máme speciální přístup. Je to takový komplikovaný manuál, jako když si koupíte komplikovanou pračku a k ní stostránkový manuál, tak tady je to ještě daleko větší manuál, protože každá ta kulička něco znamená. Radiologové a pak pneumologové se v tom ale umí vyznat.
Snažíme se u všech lidí, aby přestali kouřit, pokud ještě kouří. Ne, že bychom byli úplně stoprocentně úspěšní, to rozhodně ne, ale v podstatě se snažíme těm lidem změnit život v tom, že jim vysvětlíme, že to škodí většině z nich. I když u nich neprokážeme nádor, snažíme se jim říci, co je dobré pro prevenci, aby ten nádor u nich nevznikl.
Kolik lidí případů rakoviny plic je u nás ročně zachyceno?
Je to kolem 600 případů každý rok. Pořád je to dost, ale nejsme na tom nejhůře z celé Evropy. Vůbec ne. Muži jsou na tom v rámci Evropy dokonce o trochu lépe než ženy. U mužů počty případů klesají, u žen bohužel stále rostou.
Dokážeme dobře identifikovat nádory plic a u velké části z nich víme, co je způsobuje. Jsou to škodliviny v ovzduší a kouření je dominantní.
doc. MUDr. Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové
Je víc kuřaček?
To je jeden z důvodů, kuřaček je pořád hodně, ženy kouří a mají trošku jinou reakci i na mnohé jiné škodliviny. Jsou jinak exponované i vůči jiným škodlivinám. Důležitý je včasný záchyt onemocnění, čím dříve, tím lépe. Screening je v tomto nejlepší, když se to chcete dozvědět. Pak je samozřejmě ještě lepší a výhodnější prevence.
Čtěte také
Máme tady dotaz. Existuje nějaké vyšetření, například z krve, aby člověk měl jistotu, že nemá skutečně nikde v těle nějaký druh rakoviny?
Takový nápad je velmi zajímavý a není nový. Snaží se o to mnohé výzkumné skupiny. Biomarkery z krve existují na velkou část nádorů, ale část nádorů bohužel žádné biomarkery nezvyšuje. Jsou některá pracoviště, která nabízejí kdeco a tahají z lidí peníze. Ale že by nějaké spektrum biomarkerů z krve jasně řeklo, že nemáte v sobě nic, to neexistuje.
Existují jednotlivé dílčí screeningové projekty. Teď nově je tam prostata, právě zmíněné plíce, začne pankreas. To jsou ovšem věci velmi konkrétní a cílené. Ovšem takové ty screeningové odběry krve jsou v podstatě tahání peněz z lidí. Promiňte mi, že to tak říkám. Známe bohužel spoustu privátních pracovišť, které mají jediný účel, a to je v podstatě mást veřejnost. Nabízejí lidem různé spektrální vyšetření z krve, ale je to k ničemu.
Čtěte také
Jaké jsou nejdůležitější preventivní kroky, abychom neonemocněli?
Na pneumologii dokážeme dobře identifikovat nádory plic a u velké části z nich přesně víme, co je způsobuje. Jsou to škodliviny v ovzduší různé povahy. Kouření je samozřejmě dominantní, ale není to jen kouření. Pak to je řada genetických vlivů a vždy se jedná o souhrn toho, co člověk vdechuje za celý život nebo za dlouhou dobu, plus ony vlivy genetické.
A jsou pacienti, kde je v těch rodinách nádorů hodně, tak ti by o sebe měli pečovat více. Je vhodná genetická porada s odborníky, plánované preventivní vyšetření. U plicních onemocnění je důležité, co vdechujeme. Hlídat si to raději. A raději chodit do přírody.
Jde o to, aby dlouhodobá expozice škodlivin byla co nejnižší. To si myslím, že bychom měli mít každý v hlavě. Není podstatné jen to, co jíme, ale také, co vdechujeme.
Celou radioporadnu s doc. MUDr. Vladimírem Koblížkem, přednostou Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
