Před 215 lety Dobruška na Rychnovsku málem zanikla. Městem se přehnal ničivý a hrůzný požár

Kdybychom je přenesli časem o 215 let zpátky, tak by Dobruška a možná i celé její okolí bylo na nohou.

Čtěte také

V Dobrušce zkoumají odborníci stáří střechy na domku slavného rodáka F. V. Heka nebo-li F. L. Věka

Jak to tenkrát bylo se ptám historika Jiřího Macha.
„Stalo se to v 9. hodin ráno 9. května roku 1806, kdy v domku zámečníka Brože za Solnickou branou vypukl požár. A smůla toho města byla, že zrovna v ten den foukal velice silný vítr směrem severovýchodním. To znamená, že od toho domku se požár šířil takřka na celé město."

„Během pouhých tří hodin bylo celé město v plamenech a lidé, kteří zprvu zachraňovali majetky, už potom zachraňovali jen své holé životy. A ani to se vždy nepodařilo."

Je známa příčina toho požáru?

„Podle dochovaných záznamů bylo příčinou nějaké špatně uškvařené sádlo, které vychrstlo z kastrůlku, nebo něco takového. A od něj se potom požár rozšířil, protože patra domů byla v celém městě dřevěná. Střechy byly kryté šindelem nebo doškami."

Panoráma Dobrušky, olej na plátně, 1889|foto:archiv muzea v Dobrušce

Navíc údajně lidé, kterým chalupy patřily, v době, kdy požár vznikl, ani nebyli doma.
„Bylo 9. hodin dopoledne, takže všichni byli většinou na polích, ale vrátili se poměrně rychle, protože ta pole nebyla daleko od města. Ovšem požár se šířil tak rychle, že během tří hodin bylo zachváceno celé město a už vlastně ani nebylo možné do města vůbec vstoupit pro veliký žár."

Čtěte také

Dobruška nežije jen vzpomínkami na F. L. Věka a Františka Kupku. Chce nové byty i krytou halu

„Je zaznamenáno v kronice farnosti i v kronice městské, že někteří lidé, aby se zachránili před tím velkým požárem, tak se uchýlili do kostela v domnění, že tam získají dvojí ochranu. Jednak ochranu boží samozřejmě, a navíc kostel byl zděný."

„Nicméně ten žár byl tak obrovský, že se lidé chtěli dostat z kostela ven. Dveřmi, které vedly jižním směrem, už to nešlo. Jeden člověk tam měl sekeru, tak prosekal dveře směrem k potoku Brtva. Utíkali z kostela, doběhli až k potoku. A někteří lidé skočili do tekoucí vody, aby se ochladili. Jenže se naopak opařili," dodává historik Jiří Mach.

Dobruští obyvatelé se z ničivého požáru vzpamatovávali několik let. Svá obydlí ale stihli postavit znovu i za pomoci půjček už do zimy téhož roku.