Prastará „brána" do Vrchlabí a tedy i do Krkonoš, mění svou tvář. Historie a současnost města

16. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nezisková organizace Galerie Morzin po stavebních úpravách v prostorách zámečku vytvořila důstojné výstavní sály pro prezentaci výtvarného umění

Jedna z nejživějších vrchlabských ulic podél Labe od kruhového objezdu až ke starému mostu, bývala ve středověku jedinou přístupovou cestou do města od jihu a východu. Její podobu v současné době mění rozsáhlé demolice. 

Čtěte také

A tak, co vlastně mizí z tváře města, se vydali za „zelený zámeček" připomenout historik Jiří Louda a redaktorka Eliška Pilařová.

Na začátku nyla tady Pod strání louka a jako první by možná bylo napsáno v katastru:
„Kryštof Weisz, ten kterému hrabě Pavel Morzin přenechal roku 1667 pozemek pro založení papírny. Po Weiszech převzali tuto papírnu Kiesslingové v 1. polovině 18. století."

A vdova Johanna Kiesslingová prodala roku 1772 Davidu Ettlovi už zavedenou papírnu. To se ještě vařil papír z hadrů.
„Výroba papíru byla tehdy úzce spjatá s krkonošským lnářstvím. Lnářský odpad a staré hadry byly hlavní surovinou pro výrobu papíru."

Čtěte také

David Ettl, slavný papírník, byl otcem Josefíny Kablíkové, známé botaničky. A tady už má továrenská výroba téměř takovou podobu, jak ji známe dnes.

„Právě modernizace vrchlabské papírny je spojena i s manželem Josefíny Kablíkové, tedy Vojtěchem Kablíkem. On byl významný chemik, vynálezce a praktik. Vyvinul několik metod bělení a barvení papíru pomocí moderních vědeckých postupů. A za majitelů rodu Ettlů se začaly stavět první tovární objekty. Do té doby papírna vypadala jako mlýn. Byla na náhonu, také se jí německy říkalo papiermühle."

„Ostatně ten náhon je tu dodnes. A papírna se za Ettlů rozrostla na obě strany cesty, kterou překlenula jakýmsi obloukem a vznikla skutečně brána na vjezdu do Vrchlabí. Město nemělo hradby, takže to vypadalo docela zvláštně. Byl to takový symbolický vjezd do města."

Potom slavná Jeriova přádelna

„Veliký areál našel využití za druhé světové války. Byla sem přestěhována strojní výroba firmy Stolzenberg, která vyráběla součástky do leteckých motorů. A areál se celý přeorientoval z textilní výroby na výrobu strojírenskou."

Čtěte také

Dnes se tu bourá. Ovšem ona frontální část, směrem do silnice, by měla zůstat zachována. Ale památkový objekt to není.

„Ne, byť by si já osobně uměl představit, že těch objektů by se tady zachovalo víc. Tak památkově chránění je tento zelený objekt, takzvaný zámeček. V přízemí je pozůstatek staré papírny a velká budova za ní, to je právě původní Jerieho přádelna. Objekt, který vznikl roku 1857 jako úplná novostavba."

Vrchlabští si ho budou pamatovat pod zkratkou TOS. Dnes tady mají být apartmány a před "zámečkem" krásný park. Takže to zůstane stále docela zajímavým příjezdem do města Vrchlabí.

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související