V historických krkonošských domcích na vás něco tajemného dýchne. V jejich zdech je zapsán čas
Podíváme se do Krkonoš a konkrétně do Vrchlabí, kde sídlí jedno z krkonošských muzeí Správy Krkonošského národního parku. Jsou tam teď k vidění Krakonošovy vousy, unikátní dřevěné hodiny i meteorit. O tom nám poví ředitelka Krkonošského muzea Blanka Zázvorková.
Už máte v muzeu otevřeno?
Už máme otevřena všechna krkonošská muzea. Je to celá síť muzeí. Pro návštěvníky je to možná trochu složitější, ale Krkonošské muzeum má celkem čtyři pracoviště, jedno ve Vrchlabí, další v Jilemnici, v Pasekách nad Jizerou a v Harrachově.
Jak jste zvládli onen čas, kdy k vám lidé nemohli. Nudili jste se nebo ne?
Určitě jsme se nenudili, čas jsme využili asi jako většina muzejníků k tomu, abychom generálně uklidili a udělali práce, na které během návštěvnického provozu není čas.
Čtyři krásné dřevěné domky s klasickými štíty na náměstí Míru jsou ukázkou historické původní zástavby města Vrchlabí.
Blanka Zázvorková, ředitelka Krkonošského muzea
Takže vám i svým způsobem přišlo vhod, že jste měli klid na práci.
Klid na práci byl příjemný, ale že jsme nemohli přivítat návštěvníky, to nám určitě vadilo.
Čtěte také
Pojďme představit jednotlivá muzea pod Správou Krkonošského národního parku. Začneme ve Vrchlabí?
Ve Vrchlabí to je moje domovské muzeum. Tam jsou dvě pracoviště. Bývaly augustiniánský klášter, který je v současné době v rekonstrukci a je tedy uzavřen. Druhé pracoviště jsou krásné Čtyři historické domky na náměstí Míru, to je oficiální název. Tam máme teď expozice a aktuální výstavu.
Ony domky jsou opravdu krásné. Toho si každý, když projíždí Vrchlabím, musí všimnout. Jsou to dřevěné historické stavby s klasickými štíty.
Ano, jsou to štítové domy. Je to ukázka historické původní zástavby města Vrchlabí. Stojí na hlavní ulici, takže návštěvník, který projíždí Vrchlabím, je nemůže přehlédnout. Správa KRNAP se zasloužila o jejich záchranu, protože domky byly v 80. letech minulého století určeny k demolici. Už byl vydán demoliční záměr. Ale správa národního parku je generálně opravila a dnes slouží jako muzeum a hlavní informační centrum Správy KRNAP.
Určitě je příjemné chodit do práce do takových krásných historických domků.
Určitě. Ty domky mají svoji atmosféru. Vlastně správa zrekonstruovala tři domky a čtvrtý domek byl z evropských peněz dostaven v roce 2009. Když vejdete do těch původních historických domků, tak na vás něco tajemného dýchne. Historie je v jejich zdech zapsána.
Co z historie představujete ve stálých expozicích ve Vrchlabí?
V těch čtyřech domcích máme expozici věnovanou dějinám města Vrchlabí, nově od loňského roku je tam velký prostorový model Vrchlabí, podoba města zhruba kolem roku 1850. To je myslím pro návštěvníky velmi atraktivní. Dále je tam expozice lidových řemesel, kde samozřejmě nechybí výroba Krakonoše, jsou tam lidové betlémy, podmalby na skle. V tom nově dostavěném domku je expozice provedena formou otevřeného depozitáře, věnovaná lidovému malovanému nábytku a zpracování lnu.
Čtěte také
A nejnovější výstava o Krakonošových vousech?
Ta je tam také, ve třetím domečku, kde máme výstavní prostory. Výstava se jmenuje Poklady muzea.
Celá síť muzeí Krkonošského národního parku. Takže ve Vrchlabí sedíte vy.
Tam sedím já, ano. Potom je to Krkonošské muzeum v Jilemnici, které sídlí v blízkosti zámku. Jilemnice určitě je spojena hlavně s pohyblivým betlémem Jáchyma Metelky, s obrazovou galerii Františka Kavána a s expozicí lyžování. To jsou myslím tři nejdůležitější témata. A ještě jsou tam zámecké interiéry v prostorách zámku hrabat Harrachů, které jsou v posledních letech postupně doplňovány a rozšiřovány.
Dále je to Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou.
To je krásná vesnička, objekt bývalé fary. V roce 2018 byla dokončena stavební i expoziční rekonstrukce památníka. Památník představuje tradici krkonošské houslařské školy. To je velmi zajímavá expozice. A samozřejmě jsou tak také informace o dějinách obce Paseky a jejího okolí.
A na co jsme ještě zapomněli?
Zapomněli jsme ještě na lesnicko-mysliveckou expozici Šindelka v Harrachově, která je věnována lesnictví a myslivosti. Nahoře v patře jsou pro děti určitě zajímavé preparáty živočichů. Je tam třeba velký jelen a srnec, liška a podobně. To se dětem moc líbí.
Výstava s názvem Poklady muzea ukazuje našich 29 pokladů ze všech podsbírek celé sítě krkonošských muzeí.
Blanka Zázvorková, ředitelka Krkonošského muzea
Všechna muzea mají tedy vztah k našim nejvyšším horám. A předpokládám, že jsou teď již otevřená návštěvníkům.
Ano, všechna jsou otevřená a čekají na své návštěvníky.
Čtěte také
A prosím vás, co jsou to ty Krakonošovy vousy? Neříkejte mi, že jste někde našli Krakonoše, ustřihli mu je a máte je teď vystavené.
Krakonošovy vousy, to je vlastně lišejník, provazovka nejdelší. Je to jeden z exponátů právě už na zmíněné výstavě Poklady muzea. Tento exponát je 1,7 metru dlouhý lišejník, který v roce 1953 našel botanik Josef Šourek v Sedmidolí a věnoval ho muzeu. A Krakonošovy vousy jsou to proto, jelikož se tento lišejník používal při výrobě Krakonošů na jejich vousy.
Krakonošovy vousy se tedy dělají z onoho lišejníku.
Tak. Tento exponát mohou návštěvníci vidět úplně ojediněle, protože je zavřen v depozitáři. I tady na výstavě ho máme zatažený pod látkou, protože by mu světlo mohlo škodit. A obáváme se, že tak velký lišejník už se nikdy do sbírek našeho muzea nedostane.
Krakonošovy vousy jsou jedním z pokladů vašich sbírek. Jaké poklady tam máte ještě?
Celkem je tam 29 pokladů ze všech našich podsbírek. Kurátoři vybrali každý ze svého fondu nějaký svůj poklad. Takže kromě vousů jsou tam třeba Gendorfovy pamětní medaile a mince. Kryštof Gendorf, to je určitě známé jméno ve spojitosti s Krkonošemi. Je to pro Krkonoše velmi důležitá historická postava.
Kdo to byl?
Byl to vlivný státní úředník své doby, v polovině 16. století. Byl to odborník v oblasti hutnictví, hornictví a mincovnictví. Pro Vrchlabí v roce 1533 zařídil městská práva. Za všechny jeho zásluhy mu bylo uděleno právo razit svoje mince. A ty jsou na výstavě také k vidění.
Potom tam máte i celé dřevěné hodiny, je to tak?
Máme tam dvoje hodiny, vy myslíte lihýřové hodiny. Ty jsou celodřevěné, velmi vzácné a unikátní. Hodinový stroj je celodřevěný, i ozubená kolečka jsou všechna dřevěná, takže to je opravdu rarita. Návštěvníci si hodiny na výstavě mohou velmi dobře prohlédnout, protože jsme je vyjmuli, hodiny jsou rozdělány a každý je může důkladně prozkoumat.
A pak jsem slyšel ještě o meteoritu?
Ano, ten je ze sbírky geologie. Je to meteorit ze Žalého.
Tak se přijeďte na to všechno podívat do Vrchlabí. Naším hostem byla dnes ředitelka Krkonošského muzea ve Vrchlabí Blanka Zázvorková. Moc děkuji za rozhovor. Ať se vydaří léto, které je před námi.
Já děkuji za pozvání. Na shledanou.
Krkonošská muzea Správy Krkonošského národního parku
Správa Krkonošského národního parku provozuje síť muzeí, jejichž posláním je dokumentace minulosti i současnosti tohoto horského regionu, zachování jejich dokladů pro budoucnost a zpřístupňování nejširší veřejnosti.
Související
-
O lásce k horám si chtěla povídat parta kamarádů z Pasek nad Jizerou. A vznikl festival Dech hor
Malý horolezecký a cestovatelský festival Dech hor v Jilemnici láká 24. a 25. listopadu na setkání se horolezci a cestovateli. Připraveny jsou filmy i přednášky z expedic.
-
Šlapáci v Krkonoších. Výročí počátků horské turistiky i železnice. Za vším hledej hraběte Harracha
Český rozhlas Hradec Králové si dnes připomene dvě zajímavá výročí, která souvisejí s Krkonošemi. Kdo jiný nám o nich může zasvěceně povědět než historik Jan Luštinec.
-
Páteční Habaděj na cestách. Vrchlabí je vstupní branou Krkonoš. Snoubí se tu historie se současností
Víte, kde se točil film Hoří má panenko? Kdy začíná a končí masopust nebo Co připravuje Krakonoš na tuto sobotu? Dozvíte se to, pokud si poslechnete náš Páteční Habaděj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
