Poprvé v historii se v Safari Parku Dvůr Králové vylíhla dvě mláďata ohrožených supů bělohlavých

Nepříznivou situaci s ubývajícími počty supů v přírodě pomáhá ve dvorském safari parku řešit zoolog Michal Podhrázský, se kterým o vzácných mláďatech mluvila redaktorka Dana Voňková.

Čtěte také

První česká mláďata hyenky hřívnaté. Ve dvorském safari parku odstartoval mimořádně náročný odchov

„Vylíhla se hned dvě mláďata supa bělohlavého. Jedno ale nebylo možné vrátit pod rodičovský pár, a tak zamířilo k odchovu do partnerské zoo v Liberci. Ta má s chovem dravých ptáků velké zkušenosti. Mládě tam odchovávají pěstouni, supi hnědí, kteří sami snesli neoplozené vejce," popisuje zoolog Michal Podhrázský.

K odchovu vedla mimořádně zajímavá a složitá cesta. V letošní sezoně dvorské hejno sneslo celkem 4 vejce. Snášely dvě samice - jedna v páru se samcem, druhá si v hejnu trvalého partnera ještě nenašla.

Když supi začali snášet, odebírali jim odborníci okamžitě vejce a umisťovali je do líhně. „Díky tomu snesou samice zhruba do měsíce další vejce. Tak je šance odchovat více mláďat," vysvětluje Michal Podhrázský. Vejce snesla samice trvale zapárovaná s dospělým samcem, ale také samice, která stálého partnera v hejnu nemá.

Sup bělohlavý|foto:Helena Hubáčková, Safari Park Dvůr Králové

„Ta je nepříbuzná zbytku evropské populace, a je tedy velmi cenná. Ačkoli není zapárovaná, nakrátko se spojila se samcem z jiného ustaveného páru, který ji napářil," doplňuje zoolog. Protože jde o samici, která je vtištěná na člověka a sama bez pomoci partnera by péči i mládě s největší pravděpodobností péči nezvládla, putovalo její klubající se vejce pod fungující pár, který sám snášel," popisuje Michal Podhrázský.

I tomu se z vejce začalo líhnout mládě. To by ovšem zase na hnízdě nepřežilo v konkurenci druhého ptáčete.

Zoologové s takovou situací počítali

V partnerské zoo v Liberci proto již s předstihem nechali odborníci sedět na hnízdě s neoplozeným vejcem pár zkušených supů hnědých. „Jakmile se u nás mládě začalo klubat, kontaktovali jsme naše spolupracovníky v Liberci a mládě tam okamžitě přemístili. To se v pořádku vylíhlo, liberečtí odborníci ho rozkrmili a následně během několika dnů podložili pěstounům. Ti o něj začali okamžitě pečovat," dodává Michal Podhrázský.

Čtěte také

Pozorovat dovádějící zvířecí mláďata je lepší než televize nebo internet. To je opravdová zábava

Přirozený odchov pod rodiči je pro supy mimořádně důležitý. Ačkoli ještě není vyhráno, vše se zatím jeví na dobré cestě. „Jde o ukázkový příklad propracované spolupráce zoologických zahrad na záchraně ohrožených druhů. V projektu figurují ještě kolegové ze Zoo Zlín-Lešná, i ti byli připraveni s odchovem pomoci a významně si navzájem pomáháme i sdílením zkušeností," popisuje zoolog.

Mláďata se začala klubat 17. a 24. května. Ve Dvoře Králové aktuálně zůstává jedno z nich. Dospělí ptáci o něj pečují a prospívá.

„Při poslední kontrole vážilo 600 gramů. Za odchované ho ale můžeme považovat až zhruba ve čtyřech měsících života. K tomu ještě bude dlouhá cesta," uzavírá zoolog. Pokud se odchov zadaří, bude to poprvé, kdy se ve Dvoře Králové povede odchovat supa. V minulosti zahradou prošli například supi hnědí, mrchožraví nebo afričtí, nikdy se ale nemnožili.

Mládě supa bělohlavého s rodičem|foto:Helena Hubáčková, Safari Park Dvůr Králové

Dvorské hejno supů je zahrnuto v Evropském ex-situ programu (EEP), o budoucnosti ptáčat - pokud se je povede odchovat - rozhodne koordinátor a jeho poradní tým. Možností je, že se zařadí do pojistných hejn v jiné partnerské zoo (případně zůstanou ve Dvoře Králové), existuje ale i možnost, že budou vypuštěna do volnosti. Safari park se vrátil k chovu supů v roce 2017, a to v souvislosti se jejich zhoršující se situací v divočině.

Postupně do zahrady přijelo šest dospělých ptáků, kteří dostali možnost se přirozeně spárovat v zázemní voliéře. Nyní se hejno poprvé dostalo do stádia, kdy se líhnou mláďata.

Supi prožívají v divočině hlubokou globální krizi

Jako mrchožroutům supům v souvislosti s proměnou zemědělství a chovu zvířat silně ubylo potravy. Ohrožuje je i trávení - pro jejich obrovitost stále budí obavy lidí, kteří proto líčí otrávené návnady. Ačkoli ustupuje dřív běžný lov pro fetiše, novým problémem se ukazuje zejména v Africe nepřímá likvidace supů.

Čtěte také

Zní to jednoduše, v safari parku se narodila mláďata levhartů perských. Je za tím ale 8 let práce

Je stále častější, že pytláci zabijí slona či nosorožce a - aby kroužící supi nelákali pozornost ochranářů - posypou ji prudkými jedy. Mrchožrouti a mezi nimi především supi pak umírají ve velkém. Není mimořádné, že u jednoho zabitého zvířete naleznou rangeři i dva tisíce otrávených supů. V mnoha případech jsou stavy supů na kritické úrovni a dále ubývají.

I v situaci supů ale existují i pozitivní příběhy. Díky důsledné ochraně a výborně fungujícím projektům vypouštění i péče o divoké populace přibývá supů například ve Španělsku. Stabilní je situace i v Bulharsku. Poměrně dramatický je ovšem pro supy bělohlavé vývoj v severní Africe - ačkoli v Maroku začali nedávno znovu hnízdit, v Tunisku byli zcela vyhubeni.

Ve velmi špatném stavu jsou i populace dalších supích druhů ve zbytku Afriky i v Asii. Zoologické zahrady jim proto věnují stále větší pozornost.

Čtěte také

Na východě Čech se narodil se hrabáč kapský. Mládě je nejmenší v historii dvorského chovu, ale čilé

Sup bělohlavý může mít rozpětí křídel až 2,7 metru a vážit i přes 11 kilogramů. V přírodě se vyskytoval od Španělska (raritně se objevuje i v Česku) až k Indii, v Africe obývá suché a hornaté oblasti na sever o rovníku. Ačkoli někde je ještě relativně početný a jeho stavy dokonce stoupají, jinde vlivem lidské činnosti zcela zmizel.

Jeho úloha mrchožrouta je přitom v přírodě mimořádně důležitá. Odborníci v roce 2013 popsali případ z Francie, kdy supi během necelé hodiny sežrali tělo mrtvé padesátileté turistky, která se zřítila během túry do rokle. Případ upozornil na kritický nedostatek přirozené potravy supů v přírodě - v EU je nařízeno pálit zdechliny zvířat z důvodu prevence šíření nemocí.

Mrchožrouty to staví do velmi špatné situace. Supům bělohlavým i dalším druhům tak nyní na mnoha místech musejí cíleně pomáhat ornitologové. V zoologických zahradách není zcela neobvyklý, jeho rozmnožování je však složité, pomalé a stále vzácné.

Je tak zřejmé, že i při odchovech ohrožených ptáků je potřeba, aby si zoologické zahrady vzájemně pomáhaly. Příkladů je dost i z minulosti - třeba pražská zoo se opakovaně postarala o dvorské čápi marabu nebo naopak dvorský safari park přijal z liberecké zoo osamoceného pelikána. Hodně štěstí přejeme do dalšího života i užitečným mláďatům supů bělohlavých.