Pomocné tlapky. Výchova, výcvik a socializace asistenčních psů, kteří pomáhají lidem s handicapem
Mezinárodní den vodicích psů každoročně připadá na 27. dubna. Jak těžké a krásné zároveň je takového psího parťáka vychovat a vycvičit, aby potom mohl pomáhat například nevidomým lidem? U nás se o to stará třeba organizace Pomocné tlapky, která má pod sebou spoustu dobrovolníků. Jedním z nich je i Ladislav Metelka, který asistenční pejsky vychovává už spoustu let.
Jak dlouho už pejsky vychováváte?
Jsem v kontaktu s Pomocnými tlapkami de facto od jejich vzniku, tedy od roku 2001. Ale pokud jde o výchovu nebo přípravu štěňat a mladých psů na asistenční výcvik, tak to se u mě traduje od roku 2013, kdy jsem měl prvního pejska na předvýchovu. Pak jsem měl trošku pauzu a od roku 2018 jsem potom vychoval ještě další dva a jednoho jsem měl jen na část oné předvýchovy, protože jeho vychovatelka onemocněla a bylo zapotřebí ten výcvik dotáhnout. Tedy celkově mám na kontě tři a jednu třetinu psa. Ale kolegyně, hlavně ženy a dámy to dělají, mají už třeba 15 vycvičených a připravených asistenčních pejsků.
Co všechno obnáší vychovat takového pejska?
Především bych chtěl zdůraznit rozdíl mezi vodicím a asistenčním psem. Protože vodicí pes nahrazuje člověku určité chybějící smyslové schopnosti, hlavně tedy zrak. A asistenční psi, to je něco trošičku jiného, ti nahrazují chybějící fyzické schopnosti. To znamená, že jsou to psi pro lidi například na vozíku, hůře pohyblivé a podobně. Pro lidi, kteří mají třeba problém si něco podat a přinést. Je možné na to vychovat asistenčního psa a ten jim například podá během několika vteřin zvonící telefon. Tedy pejsci pomáhají handicapovaným lidem zpříjemnit a zkvalitnit jejich život.
Je to spousta věcí, které člověk musí s pejskem zvládnout. Ale jsou to psi speciálně vybíraní na základě testů a vše se dobře naučí.
Ladislav Metelka, předvýchova asistenčních psů pro organizaci Pomocné tlapky
K vám se tedy dostane úplně malé štěňátko?
Ke mně se dostane štěně ve věku osmi týdnů. To je standard. Vybraná štěňata, která prošla určitými testy a u kterých je předpoklad, že mají vrozené vlohy pro tuhle práci. Tato štěňata odcházejí do dobrovolnických rodin předvychovatelů a tam jsou zhruba až do jednoho roku věku. Protože vlastní asistenční výcvik je možné začít, až když je pejsek fyzicky a psychicky dospělý nebo skoro dospělý. Po pubertě nebo na konci puberty. Ale tenhle čas samozřejmě se využívá k tomu, aby bylo štěně na nadcházející asistenční výcvik co nejlépe připraveno. To je úkol předvychovatelů. A to jsem občas já.
Čtěte také
Jaká plemena se hodí pro tuto službu?
Speciálně u Pomocných tlapek se cvičí pouze retrívři. Tedy labradorští retrívři, zlatí retrívři a v určité míře i flat coated retrívři. Jsou to plemena, která mají už v genech nějakým způsobem ono podávání a přinášení věcí. To už vyplývá z názvu retrívr. A právě toho se využívá při výcviku i potom v jejich práci. Je činnost, která je jim vlastní.
Asi se tedy vybírají jen ti nejbystřejší a nejchytřejší. Co všechno se pak musí naučit? Co vy je naučíte při předvýchově?
Mám to rozděleno do tří skupin. První, to je výchova, to znamená především hygienické návyky, správné chování na veřejnosti, neutíkat, neotravovat lidi, prostě takové chování, jak by se měl chovat správný pes. Druhá část je výcvik, ale není to žádný odborný výcvik, jen základní asistenční výcvik. Tam se právě využívá toho, že retrívři mají podávání a přinášení v krvi. Takže to se posiluje a zdokonaluje. Ovšem není to ještě samotný asistenční výcvik, do kterého pes půjde, až skončí předvýchova.
Čtěte také
A třetí část je socializace. To je strašně důležitá věc, aby se pes uměl pohybovat v každém prostředí, aby ho žádné prostředí nestresovalo, aby uměl jezdit hromadnou dopravou, pohybovat se v prostředí, kde je hodně lidí. Je to opravdu spousta věcí, které člověk musí za těch 10 měsíců s tím pejskem zvládnout. Ale oni jsou to psi speciálně vybíraní na základě nějakých testů a většinou se to dá zvládnout docela dobře.
Takže jste vodil pejska třeba i v Praze do metra, aby se tohle naučil?
Jezdili jsme metrem, jezdili jsme vlakem i autobusem, chodili jsme do obchodních center, na nádraží, samozřejmě jízda autem, to je základ. Aby zkrátka zvládal dobře hromadné dopravní prostředky. Jsou vychovatelé, kteří s pejsky chodí třeba i na koncerty, do kina a podobně.
Čtěte také
Říkali jsme, že po pubertě odchází pes dál na další výcvik, netrhá vám to někdy srdce? Protože s ním strávíte určitě spoustu času.
S tím psem si musíte vytvořit blízký vztah, protože jinak by ta předvýchova nefungovala. To znamená, že na konci předvýchovy máte před sebou velice dobře vychovaného a vycvičeného psa, kterého by si mohl každý jen přát. A musíte ho dát do výcviku, musíte ho odevzdat. Ale několik věcí vám to usnadní. První je ta, že s tím od začátku počítáte, že k tomu dojde. Druhá věc, pejsek odchází k lidem, kteří se obrovsky ve psech vyznají. A jde do prostředí, které je uzpůsobeno psům. A třetí věc, kterou jsem poznal osobně a kterou jsem si uvědomil, že pejsek má na to, aby toho dokázal víc. Aby se učil dál. A já na to nemám čas ani zkušenosti, ani odborné vzdělání. Takže jsem došel k názoru, že opravdu jemu bude ve výcviku líp. Tady člověk musí trošku zapomenout na svoje ego i emoce a dívat se na to, co je nejlepší pro toho psa.
Čtěte také
Může se takovým předvychovatelem stát každý? Nemusí mít žádné kynologické znalosti?
Kynologické znalosti ne, ale po předvychovatelích se chce především, aby byli schopni s tím psem velice důsledně pracovat, protože důslednost je základ. A druhá věc, aby respektovali pokyny, návody a požadavky Pomocných tlapek. Potom, pokud na to mají čas, protože je to činnost, která zabere přeci jen nějaký čas, se mohou zajímat o onu předvýchovu pejsků. Stačí se podívat se na webové stránky www.pomocnetlapky.cz, tam najdou zájemci kontakty a všechny další informace.
Říká Ladislav Metelka, který už ve svém životě vychoval tři a jednu třetinu asistenčního pejska. A určitě ještě přibydou další.
Související
-
Jediná naše psovodka, hledající v přírodě nelegálně nastražené otrávené návnady a uhynulé ptáky
Psovodka Klára Hlubocká dříve pátrala po pohřešovaných lidech, teď hledá v přírodě otrávené návnady a uhynulé ptáky. Je jedinou psovodkou s takovým zaměřenímu nás.
-
První česká psí fyzioterapeutka s prestižním britským vzděláním staví ochrnuté psy zpět na nohy
První česká psí fyzioterapeutka s britským vzděláním Stephanie Kašparová v naší radioporadně: manuální terapie, regulující nesprávné postavení kostí, obratlů a kloubů.
-
Policejní kynolog si bere práci domů. Výcvik a péče o čtyřnohého parťáka pokračuje neustále
Jaká jsou nejčastější plemena využívaná u Policie České republiky? Přebírají policisté už vycvičeného psa nebo se mu věnují osobně od štěněte? Jak probíhá výcvik?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.