Pohybové stereotypy nám škodí. Při rehabilitaci vás naučíme základní cviky a pak už je to na vás

12. duben 2023

Vedoucí oddělení léčebné rehabilitace a fyzioterapie Nemocnice Vrchlabí Štěpánka Krausová je hostem naší radioporadny. Takže dnešní téma zní: rehabilitace.

Pojďme krátce představit vaše oddělení, čím vším se zabýváte a jací pacienti k vám chodí?
Asi tři čtvrtiny všech našich pacientů mají onemocnění páteře. A protože jsme v Podkrkonoší, tak máme i spoustu úrazových pacientů, obzvláště v zimě. A potom máme samozřejmě také pacienty pooperační. V naší nemocnici je mnoho odborných oddělení, jmenovala byt třeba ortopedii, chirurgii, internu, následnou rehabilitační péči. Tam všude pracujeme s pacienty po operacích.

Nejdůležitější je prevence, starat se preventivně o svůj pohybový aparát, aby zátěž vydržel. A najít si čas na relaxaci a sport.
Štěpánka Krausová, vedoucí oddělení léčebné rehabilitace a fyzioterapie Nemocnice Vrchlabí

Jak se říká, koho dnes nebolí záda nebo krční páteř? Je těžké určit, kde je ta příčina? Jde o nějaké pohybové stereotypy, možná také špatně sedíme a stojíme.

Čtěte také

Řekla jste to úplně přesně a správně. Pohybové stereotypy, to je způsob, jakým naše tělo používáme během dne při nejrůznějších činnostech. A důležité je i to, jak sedíme a chodíme. Takže my se snažíme u pacientů najít chyby v jejich způsobech, jak používají své tělo.

Snažíme se je to naučit správně, aby si ulevili od bolesti. Tedy nejčastěji se věnujeme samozřejmě pacientům se sedavým zaměstnáním, kteří trpí, jejich pohybová soustava dostává dlouhým sezením zabrat. Ale věnujeme se i sportovcům.

Když k vám přijde třeba někdo, kdo pracuje v kanceláři, tak mu řeknete, aby vám ukázal, jak sedí za počítačem?
Požádám ho, aby mi ukázal, jak sedí. Zabýváme se ergonomií pracovního prostředí, čili jak má nastavenou židli i pracovní stůl, jak má nastavený monitor. A důležitý je i způsob, jak sedí. Jestli má nohy křížem, chodidla na zemi, jak má narovnanou páteř a vzpřímenou hlavu.

Čtěte také

Chápu, že nikdo nedokáže osm hodin sedět správně, ale důležité je, aby si to během dlouhého sezení častokrát za den uvědomil a narovnal tělo, pokud je to možné. Vstal, protáhl se, prošel se, zacvičil si pár cviků.

Sedět bychom měli na celé ploše židle. Určitě by sed měl být vyvýšený, takže kyčelní klouby jsou v tu chvíli výše než kolena. Chodidla by ideálně měla být obě na zemi. Důležité je postavení celé páteře, takže se narovnat, vzpřímit hlavu, lopatky táhnout k sobě, ramena tlačit dolů. Ale to je ideál, který si musíme připomínat a nutit se do něj.

A procvičit si třeba krční páteř nějakým jednoduchým cvikem?
Učíme naše pacienty procvičit si krční páteř, protáhnout si zkrácené prsní svaly, ty většinou trpí nejvíce. Zároveň s tím jsou pak oslabené mezilopatkové svaly. Základní cviky pacienty naučíme a už je potom na nich, jestli je provádějí nebo ne.

Čtěte také

S každým pacientem provádíme samozřejmě nejdříve úvodní sezení, sbíráme informace a povídáme si o tom, co ho v životě potkalo a co ho trápí. Z toho můžeme potom usuzovat na nějaký problém, protože určité tělesné potíže a poruchy souvisí s naším psychickým stavem.

Bolest, která se objeví na našem těle, nemusí úplně souviset přímo s místem, kde bolí, ale její původ může být jinde. Může se jednat i o z řetězené bolesti, přímý vztah s onemocněním vnitřního orgánu, který potom eskaluje na pohybovém aparátu. Tedy těch cest a způsobů je mnoho a k tomu slouží naše vyšetřovací metody, abychom se pokusili odhalit příčinu.

Takže téměř detektivní práce.

Čtěte také

Například u bederní páteře je spousta příčin, které způsobují bolest. Jednou z nich může být funkční porucha, kdy jde o blokády různého segmentu páteře a ta bohužel nejde detekovat na žádné zobrazovací metodě. Neodhalíte ji ani na rentgenu či na magnetické rezonanci. Tedy opravdu je někdy naše práce téměř detektivní.

Onemocnění bederní páteře se nově dokonce dostalo i mezi nemoci z povolání.
Určitě se to týká lidí, kteří pracují v továrně někde na lince. Měla jsem nedávno pacientku, a když mi předváděla, co provádí za pohyby čtyři hodiny, než dojde ke změně, tak to opravdu musí zanechat nějaké následky. Potom jsou to těžce pracující lidé, řemeslníci, kteří přenáší těžké předměty.

Tady je nejdůležitější samozřejmě prevence. To znamená, starat se preventivně o svůj pohybový aparát, aby zátěž vydržel. A potom provádět kompenzační pohyby, aby si po těžké práci člověk našel čas na relaxaci nebo na sport, které zase vše vyrovná.

Celou radioporadnu se Štěpánkou Krausovou z vrchlabské nemocnice si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.