Pevnost Hradec Králové se stavěla z kamene Kunětické hory. Málem zmizel celý kopec i s hradem
Turistická sezóna letos ještě samozřejmě nekončí, ale přece jen, prázdniny se lehce chýlí ke konci. Český rozhlas Hradec Králové dnes ve svém studiu přivítal kastelána hradu Kunětická hora Miloše Jirouška.
Jak byste zatím zhodnotil letošní sezónu? Měli jste hodně návštěvníků, jste spokojeni?
Jsme spokojeni, bylo to výborné. Měli jsme na začátku trošičku strach, neboť na Kunětické hoře na začátku sezóny začala velká, dlouhodobě odkládaná rekonstrukce západního křídla. Rozhodli jsme se, že budeme dál mít hrad otevřený, protože ono západní křídlo je trochu stranou a nevadí to prohlídkám. A že tedy nabídneme průběh rekonstrukce jako součást prohlídky po areálu Kunětické hory. A nevěděli jsme, jestli to návštěvníky bude lákat nebo je to naopak odradí. Ukázalo se, že to není žádný problém, naopak, je to zajímá. Takže návštěvnost je, myslím si, dokonce vyšší než v loňském roce. Jsme tedy spokojeni.
Vy pořádáte také Hradozámeckou noc a to v sobotu 31. srpna. Měly by svítit lampiony, jak bude to bude u vás na hradě vypadat?
Je to skutečně výjimečný den nebo vlastně výjimečná noc. Protože zpřístupní památky v nočních hodinách. A musím říct, že nasvícený hrad, ať už z exteriéru, ale také především tedy v interiérech, je opravdu mimořádný zážitek. Já sám se na to vždy těším. Protože u nás to není tak, že bychom pocvakáním několika vypínačů rozsvítili hrad. Musíme to připravit, rozmístit světla. Takže se to nedá dělat každý týden nebo nějak častěji. Ovšem zážitek z toho určitě je. Začneme ve 20 hodin, nebo máme vždy takový sraz s účastníky na parkovišti, oni si přinesou lampiony, jdeme společně nahoru průvodem. A pak rozsvítíme hrad a nastane čas nočních potemnělých prohlídek.
Zvon Vojtíšek v zámecké kapli je řízen přes satelit z Frankfurtu nad Mohanem. Podle jeho zvonění si můžete řídit hodinky.
Miloš Jiroušek, kastelán hradu Kunětická hora
Mimochodem, vy máte tři syny a kastelánský byt už vám byl malý, museli jste se přestěhovat do podhradí. Chodíte každý den do práce pěšky?
Přiznávám, že ne. Někdy ano, ale když spěchám, tak si samozřejmě trochu pomůžu.
Čtěte také
Hrad se průběžně za provozu opravuje už několik let. Jak se to daří v poslední době? Zmínil jste to západní křídlo a co dál do budoucna?
Já jsem velkým optimistou, neboť nastalo výrazné zrychlení. Podařilo se nám zajistit prostředky z integrovaného regionálního operačního programu. Máme skutečně za zády potřebné finanční vybavení. A letos na jaře jsme zahájili vlastní práce na rekonstrukci západní části hradu, což je několik objektů, které jsou nepřístupné veřejnosti někdy od 70. let. Už si málokdo pamatuje, když byly v provozu. A byl to takový náš velký dluh. Těším se, že během příštího roku, kdy by práce na západním křídle měly být dokončeny, že ho znovu zpřístupníme veřejnosti po dlouhých letech. A splatíme dluh, který máme vůči veřejnosti nejen v okolí Kunětické hory.
Na hradě Kunětická hora pravidelně probíhají různé kulturní akce. Ať už je to divadlo nebo různá promítání, koncerty, také festival Hrady.CZ. Ale také se tam konají svatby. Měli jste i letos už nějaké svatebčany?
Máme svatebčany, spoustu jich máme. V podstatě se dá říct, že teď skoro každý víkend máme svatby. Jsem rád, že ta rekonstrukce neomezila ani tuto záležitost. Takže svatební obřady pořádáme dál a samozřejmě i kulturní akce. Máme za sebou ty nejvýznamnější, to je scéna Východočeského divadla v Pardubicích pod otevřeným nebem se zahradní kulisou, České hrady festival, historickou akci, při které si připomínáme pasování synů majitele hradu na rytíře. Čeká nás Hradozámecká noc, čeká nás vinobraní, které bude letos trošku jiné a to právě kvůli oné rekonstrukci. Tak neproběhne na hradním nádvoří, ale v amfiteátru pod hradem. Bude to zase trochu jinou atmosféru a tak věřím, že to také vydaří. Vinobraní bude 21. září, srdečně všechny zvu.
To byla současnost, ale Kunětická hora má samozřejmě i zajímavou historii. První písemné zmínky o hradu jsou někdy z 15. století nebo už to bylo dříve?
Už bylo dříve. Kunětická hora, diskutuje se, odkud se vzal tento název. Kronikář Václav Hájek z Libočan, který si rád domýšlel českou historii, takže jsou pochybnosti, jestli skutečně vychází z nějakých reálií, nebo je to jen smyšlenka, psal o nějakém knížeti Kuňakovi, podle kterého by se mohla Kunětická hora jmenovat. Pravda je, že název Kunětická Hora se objevuje už na nejstarších mapách ve Veleslavínovi. První doložené písemné zmínky o hradní stavbě jsou však až z husitských válek. To znamená z nějakého 15. století. Předtím jsou to jen takové útržky. Ale víme o tom, že Kunětická hora existovala. Nevíme o objektu toho nejstaršího hradu, který byl při archeologických výzkumech datován někam do poloviny 14. století. Což je logické, protože to je období, kdy se nejvíce budovaly na území Čech hrady. Ale nejsou k němu žádné podrobnější informace. Nevíme, kdo hrad budoval a zda byl dokončen.
Nejvíc hrad vzkvétal asi za Pernštejnů. A možná se málo ví, že v tomto místě byl také snad od 18. století kamenolom a málem zmizel kopec i s hradem. Jak dlouho se na Kunětické hoře těžil kámen?
Obdobím největší slávy hradu byl přelom 15. a 16. století. A to i z toho důvodu, že v té době byli Pernštejnové nejvýznamnějším českým rodem, nejbohatším rodem v Čechách a na Moravě, zastávali hofmistrovské funkce. To byla skutečně zlatá éra Kunětické hory a vůbec celého tohoto kraje ve středověku. Hrad byl zničen potom za třicetileté války, 1645 byl vypálen a v 17. a navazujícím 18. století to nebyla pro obyvatele žádná památka. Hrad byl vypálený, zničený, už se nedal využívat. Byla to stará stavba, která už ničemu nesloužila, nemohla dál plnit svůj účel. Takže se hrad začal rozebírat na kámen, který se používal na silnice, na zpevňování břehů Labe a Chrudimky. Používal se na stavby, takže většina vesnic je vlastě postavena ze starých objektů z kamene kunětického. Velkou část sebral i Hradec Králové, protože kámen z Kunětické hory se používal i na stavbu hradecké pevnosti. A to se dokonce říká, že formani, kteří vozili na vozech kámen, tak si s sebou vozili pytel sena a vždy si ho na zpáteční cestě hodili na prázdný žebřiňák a spali, protože koně už znali nazpaměť cestu na Kunětickou horu. Tak často a intenzivně jezdili pro ten kámen. V 19. století to tedy vypadalo, že Kunětická hora zmizí. A to nejen hrad, ale že bude odtěžen i celý kopec, protože i z geologického hlediska jde o výjimečnou lokalitu. Je to jediný zdroj tvrdého kamene v širokém a dalekém, jedná se o znělec příbuzný čediči. Takže s Kunětickou horou to bylo velmi, velmi nahnuté.
Kromě samotného hradu můžeme pozvat také do kaple svaté Kateřiny, do kapličky svaté Barbory. Tam je zajímavá historie zvonů. Byl tam zvon Kateřina, ale nově je zde zvon Vojtíšek. Jmenuje se podle syna Viléma z Pernštejna?
Přesně tak, protože onen zvon není velký, tak má jméno podle malého Vojtíška, ke kterému se váže i jedna z pověstí. Tu vám povím, až přijdete na Kunětickou horu, dnes už to nestihneme.
Čtěte také
Návrh na tento zvon, na Vojtíška, snad prý dělal pardubický herec Pavel Novotný. On i výtvarník?
Ano, dělá to. On kdysi před mnoha lety začínal s keramikou a v posledních letech se věnuje výtvarným návrhům ve spolupráci se zvonařskou dílnou paní Leticie Vránové Dittrichové v Brodku u Přerova. Původní originální zvon byl prozkoumán odborníky a ti nám nedoporučili, abychom ho instalovali zpátky do kaple, abychom na něj zvonili. Jenže zvon, který nezvoní, to není úplně ono. Tak jsme si říkali, že uděláme zvon nový, repliku ve stejné tónině. Ale nebudeme odlévat přesnou kopii původního zvonu. Ten máme vystavený na hradě. Ale uděláme zvon současný. Vymysleli jsme si filozofii poslání toho zvonu a Pavel Novotný nám udělal výtvarný návrh.
Kunětická hora – oficiální webové stránky „Rumburakova hradu“
Zvoní Vojtíšek pravidelně?
Zvoní úplně nejpravidelněji, protože je řízen přes satelit z Frankfurtu nad Mohanem. Můžete si podle něj řídit hodinky.
S kastelánem hradu Kunětická hora Milošem Jirouškem jsme vás pozvali na prohlídku hradu i do kaple svaté Kateřiny. Ještě jednou upozorňuji 31. srpna na Hradozámeckou noc a vinobraní 21. září. Děkujeme, mějte se krásně, ať se vám daří a zase někdy na slyšenou.
Já děkuji za pozvání a těším se na shledanou na Kunětické hoře.
Související
-
Gotický hrad Kost v Českém ráji čeká jedna z nejrozsáhlejších oprav od jeho vzniku ve 12. století
Stavební práce za 100 milionů korun by měly začít v září a zasáhnou většinu areálu hradu. Podrobnosti od kastelána a archeologů zjišťovala reportérka Kateřina Kohoutová.
-
Na hradě Pecka opravují věž. Nebude vysoká jak ve středověku, ale poslouží krásné vyhlídce
Hrad Pecka na Jičínsku bude mít opravenou jednu z věží. Její výška nebude původních přibližně 25 metrů, ale i tak bude podle kastelána Jana Mudrycha sloužit jako vyhlídka.
-
České Pompeje, to je gotický hrad Vízmburk. Pohřbený v zemi byl znovu na světlo světa vyhrabán
S Českým rozhlasem Hradec Králové se dnes zatouláme do Úpice a do tamního Městského muzea a galerie Julie Winterové Mezerové s jeho ředitelkou Mgr. Janou Nešněrovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
