Osobní asistent by měl být očima, ušima, rukama a nohama konkrétního člověka, kterému pomáhá
Vídáme to, slýcháme to, ale přesto si možná někteří z nás říkají, mně se to stát nemůže. Ale jedna vteřina může otočit život vzhůru nohama každému. Nehody, které omezí pohyb, vážné nemoci v rodině, odchody nejbližších. Musíme na to být sami? Nikoliv, i u nás existuje několik podpůrných skupin a terénních služeb, které nabízejí osobní asistenci.
Jak to všechno funguje, o tom si povídáme s Mgr. Matějem Chábem z neziskové organizace Hewer. Co to tedy je ona osobní asistence a pro koho je určena?
Pokud bych měl odpovědět takovou ne úplně srozumitelnou mluvou, tak řeknu, že je to terénní sociální služba. Znamená to, že je to služba, kterou objednává stát, a je určena pro lidi, kteří chtějí zůstat doma, ale nemohou z důvodu snížené soběstačnosti. Nemohou se tedy o sebe postarat, buď z důvodu věku nebo chronického onemocnění či fyzického zdravotního postižení.
Platby by mělo být možné uhradit z příspěvků na péči od státu. A k naší práci patří, že pomáháme vyřizovat i tyto žádosti.
Mgr. Matěj Cháb, nezisková organizace Hewer
Můžeme být konkrétnější, s čím osobní asistent či terénní pracovník lidem pomáhá?
Lidově řečeno, terénní pracovník by měl být očima, ušima, rukama a nohama toho člověka, kterému pomáhá s tím, co on už udělat nemůže. Může to být dopomoc s úklidem, s přípravou jídla, pomoc s oblékáním či hygienou. Dále pomoc s pohybem venku i po bytě. Pomoc s vyřizováním záležitostí na úřadech a tak dále.
Čtěte také
Předpokládám, že největší skupinu osob, kteří potřebují pomoc osobního asistenta, tvoří lidé v důchodovém věku. Těch neustále přibývá a míst v domovech pro seniory není dostatek. Je tedy osobní asistence jakýmsi řešením?
Já jsem přesvědčen, že to řešení je. Znamená to, že s pomocí osobní asistence starý člověk nemusí odejít do domova důchodců a může zůstávat v domácím prostředí, které dobře zná, které má rád a je na něj zvyklý. Osobní asistent mu potřebnou péči obstará a třeba v kombinaci s terénní zdravotní službou je pak takový člověk zcela zajištěný a může setrvat doma.
A máte pravdu, většina uživatelů našich služeb jsou opravdu lidé v seniorském věku.
Jistě by každý člověk chtěl trávit svůj pozdní věk doma. Je ale možné, že si někteří takovou službu nemohou z finančních důvodů dovolit?
Myslím si, že to tak nemusí být. Je to tak, že tato služba je sice placená, ale cena je regulována. Pokud člověk, který tuto službu čerpá a je to méně než 80 hodin měsíčně, tak platí nejvýše 155 korun za hodinu. Když čerpá více než 80 hodin za měsíc, tak platí nejvýše 135 korun za hodinu.
Čtěte také
A tyto platby je možné uhradit z příspěvků na péči od státu. Ten by měl pokrýt naprostou většinu finančních potřeb. A k naší práci patří například i to, že pomáháme vyřizovat tyto záležitosti a žádosti ve chvíli, kdy k někomu nastupujeme na službu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo také novelu zákona o terénních službách, která pozvedla postavení pečujíc osoby. Co konkrétně to v praxi přináší?
Je to novela, která by měla trošičku zlepšovat postavení laického pečujícího. To je člověk, který se stará o někoho blízkého v rodině. Většinou tato dlouhodobá starostlivost má pak dopad i na zaměstnání i osobní život takového člověka. Před několika lety to byla skupina lidí, kteří nebyli dobře zasazeni do systému.
Teď se to maličko mění a už se to jejich postavení zlepšuje. Myslím si ale, že je ještě stále na čem pracovat. A vrátil bych se ještě k té naší službě. Ta může pomáhat i lidem, kteří pečují o své blízké. Protože pak nemusí pečovat nepřetržitě 7 dní v týdnu a 24 hodin denně. Mohou se ti lidé střídat s našimi asistenty.
Celou radioporadnu s Mgr. Matějem Chábem z neziskové organizace Hewer o problematice osobní asistence si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Léto patří všem! Zahrada obecně prospěšné společnosti Apropo Jičín se změnila v terapeutickou oázu
V Lípovce, zahradě obecně prospěšné společnosti Apropo Jičín se o letošních prázdninách konají kempy s terapeutickými dílnami pro klienty s mentálním postižením.
-
Svou slepotu považuji za dar. Renata Moravcová bere život...
Umíte si představit, že nevidíte? Paní Renata Moravcová z Dobrušky oslepla kvůli cukrovce. Ta jí vzala také ledvinu a slinivku. Přesto - nebo právě proto - žije nap...
-
V Kostelci nad Orlicí funguje komunitní centrum, které pomáhá lidem, co se ocitli v nelehké situaci
Trápí vás vysoký nájem a hrozí, že skončíte na ulici? Nebo řešíte, že vám nestačí peníze na jídlo a nemůžete ani pořídit oblečení pro sebe a svoje děti?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...