Říci, zda někdo trpí autismem, je velmi náročné. Nechme to na odbornících, kteří dítě otestují
Na 2. dubna připadá Světový den zvýšení povědomí o autismu a poruchách autistického spektra. Tomuto tématu se dnes budeme věnovat v naší radioporadně s ředitelkou Centra pomoci Křesadlo v Hradci Králové Alexandrou Bokůvkovou.
Pod termín poruchy autistického spektra se toho dá v uvozovkách schovat opravdu hodně. Víme, že tam patří závažné formy rozeznatelné na první pohled, ale potom i lehčí projevy. Kde jsou hranice diagnostiky a co všechno tedy pod poruchy autistického spektra patří?
Podle Mezinárodní klasifikace nemocí se rozdělují poruchy autistického spektra na Aspergerův syndrom, Dětský autismus, což je zavádějící, protože i dospělý může mít dětský autismus, dále atypický autismus, dezintegrační porucha a další a další.
Diagnostickým kritériem pro autismus je porucha sociální interakce, porucha komunikace a porucha imaginace. Tedy složitý komplex.
Alexandra Bokůvková, ředitelka Centra pomoci Křesadlo v Hradci Králové
Pro nás to ale není až tak důležité, protože spektrum symptomů je nesmírně rozsáhlé a my se snažíme pomáhat symptomaticky. To znamená, že se soustředíme potom na to, v čem má dotyčný člověk problém a až tolik nás nezajímá, jestli to je právě Aspergerův syndrom nebo atypický autismus.
Čtěte také
Když řekneme autismus, tak si mnoho lidí jistě vybaví nějaký příznak. Co je ale vlastně v tom spektru porušené?
Diagnostickým kritériem je porucha sociální interakce, porucha komunikace a porucha imaginace. A když si to představíte ve srovnání s jinou diagnostikou, dejme tomu cukrovky. Máte podezření, že máte cukrovku, tak jdete na pár testů a podle číselné hodnoty vám řeknou ano, máte cukrovku, nebo nemáte cukrovku.
U autismu to je nesmírně složité, protože jen jedno diagnostické kritérium, což je porucha sociálních dovedností, má obrovský rozsah. Představte si své denní fungování, kdy celý den používáte své sociální a komunikační dovednosti a je jich tisíc různých variant.
A lidé s autismem, dejme tomu, mají problém s očním kontaktem. Ale můžu také říci, že je spousta osob s autismem, kteří nemají problém s očním kontaktem. A těchto symptomů je opravdu obrovské množství. A to jsou jen ty sociální. Pak ještě připadají do úvahy komunikační symptomy, což je další velký balík.
Učíme lidi s autismem trávit volný čas, učí se kooperovat, učí se spolu komunikovat. Zkrátka základní sociální dovednosti.
Alexandra Bokůvková, ředitelka Centra pomoci Křesadlo v Hradci Králové
Říci tedy, jak vypadá typický autista, je velmi náročné. Rodiče často přichází a říkají, že jejich dítě nemá oční kontakt, staví si řady z kostiček, určitě má autismus. Ovšem to tak vůbec nemusí být. Nechme to na odbornících, kteří dítě otestují.
Čtěte také
Ta diagnostika trvá poměrně dlouho, není to jen na jednu návštěvu. A tam se zjistí ona míra, množství a síla symptomů jak v sociálních, tak komunikačních dovednostech. A podle toho se stanoví, jestli se jedná o autismus nebo ne.
Pojďme představit Centrum pomoci Křesadlo v Hradci Králové. Pomáháte tedy lidem s poruchami autistického spektra i jejím blízkým. Jakým způsobem?
Celým rodinám pomáháme, jsme tedy sociální služba. Naší organizaci založila paní Irena Spišáková před 10 lety jako matka člověka s Aspergerovým syndromem. Nedávno jsme měli velikou oslavu desetiletého výročí. Máme registrované sociální služby, sociální rehabilitaci a odborné sociální poradenství.
Máme i denní stacionář pro lidi s autismem a s mentálním handicapem. A máme spoustu navazujících aktivit pro sourozenecké skupiny. Nesmírně důležité jsou také rodičovské skupiny.
Čtěte také
Učíme lidi s autismem trávit volný čas, takže máme různé aktivity, které sice vypadají jako odpolední kroužky, ale ve své podstatě se tam ve skupině lidé učí kooperovat, učí se spolu komunikovat, učí se, že si musí dávat přednost. Přesně tedy základní sociální dovednosti.
Pořádáme i nějaké akce jednorázové, můžete nás sledovat na sociálních sítích. Děláme toho spoustu, ale co vidím jako hlavní, že rodič, který má pochybnost, tak prostě přijde a vždy to s ním vykomunikujeme. Nemějte obavy se přijít zeptat. Nemyslete si, že si někdo bude myslet, že obtěžujete s nějakou prkotinou. Vůbec to tak není. Čím dříve přijdete, tím lépe.
Jsme schopni udělat screeningový test a jsme schopni rozhodnout, jestli tady je riziko autismu nebo není. A pak činíme kroky další, posíláme klienty k odborníkům a okamžitě, aniž by ještě diagnóza byla stanovena, zahajujeme intervenci a pomoc té dané rodině.
Celý rozhovor s ředitelkou Centra pomoci Křesadlo v Hradci Králové Alexandrou Bokůvkovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
