Prevence je zásadní! U kolorektálního karcinomu je ideální zachytit ještě přednádorové změny střev
O čem se teď v Hradci Králové mluví a mluví o tom desítky odborníků, je tzv. kolorektální karcinom. Onkologické onemocnění, které u nás patří k nejčastějším. Lékaři snížili věkovou hranici preventivního screeningu na 45 let. Co přesně si od toho slibují? A zvládnou případný větší nápor zájemců o vyšetření?
Naším hostem je předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Prof. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D.
V Hradci Králové se konají už 28. Hradecké gastroenterologické dny, na kterých se věnujete právě karcinomu tlustého střeva a konečníku, významu prevence a možnostem léčby. Posunula se věková hranice preventivního vyšetření a to z 50 na 45 let. Z jakého to bylo důvodu?
Ukazuje se, že výskyt rakoviny tlustého střeva konečníku je poměrně dobře preventabilní právě včasným zjištěním nejen nádorů, ale i přednádorových změn pomocí metod screeningu, které používáme. Jednou z nich je koloskopie. My jsme schopni nejen detekovat lézi, ale zároveň ji odstranit. Národní program screeningu kolorektálního karcinomu běží více jak 25 let a má poměrně velké úspěchy. Nám se podařilo téměř o třetinu snížit úmrtnost na toto závažné onemocnění.
Čtěte také
A to je důvod, proč se snažíme tento program dále rozvíjet a posouvat do mladších věkových skupin a hranic. Už delší dobu, především v ekonomicky rozvinutějších státech západní Evropy, probíhá diskuze o výskytu tohoto onemocnění i v mladších věkových ročnících pod 50 let. A v posledních letech se i v USA v podstatě tyto programy posunuly pod 50 let. Byla prolomena taková psychologická hranice a ukazuje se, že i toto má svůj význam. My jsme schopni i v této věkové skupině, a máme na to již data, zachytit poměrně významnou část pacientů s lézemi, které můžeme odstranit a tím ovlivnit nebo zcela eliminovat vznik rakoviny tlustého střeva.
Jaké možnosti preventivní screening zahrnuje? A v jakých časových úsecích se ta vyšetření provádějí?
Ano, je potřeba říci, že v různých zemích světa, tam, kde mají zavedený screeningový program, a to není všude, jsou různé formy screeningů. U nás jsme zvolili screening ve dvou formách. Pacient si může zvolit buď vyšetření koloskopické, to znamená vyšetření endoskopickou hadičkou, které se provádí, pokud je negativní, jednou za 10 let. Druhá možnost je vyšetření na přítomnost krve ve stolici pomocí tzv. testu na okultní krvácení. Tato možnost je samozřejmě neinvazivní, nicméně není tak spolehlivá a musí se opakovat ve dvouletých intervalech. A ještě bych dodal jednu věc, kterou si možná ne všichni uvědomují. Pokud je tento test stolice na okultní krvácení pozitivní, musí následovat samozřejmě koloskopie, která prokáže, z čeho ta krev pochází. Protože ne všechny testy, které jsou pozitivní na okultní krvácení, znamenají rovnou rakovinu. To v žádném případě.
Pokud nově je preventivní screening kolorektálního karcinomu pro lidi od 45 let, znamená to, že jej mají hrazený pojišťovnou?
Ano, je to tak.
Čtěte také
Nově je určena i horní věková hranice.
Je to 74 či 75 let, kdy končí screeningové vyšetření. Pokud pacient absolvuje screening, tak v tomto věku už je dostatečně proendoskopován a má odstraněny všechny léze, které by mohly skončit rakovinou. Přínos dalšího sledování a další odhalování nových polypů, které rostou relativně velmi pomalu desítky let, už není tak vysoký a začínají převažovat určitá rizika endoskopie. Je potřeba si uvědomit, že endoskopie je metoda relativně invazivní a ve vyšších věkových skupinách jsou pacienti křehčí, užívají větší množství léků. Obecně je každé instrumentální a invazivní vyšetření u nich rizikovější.
Kolorektální karcinom je léčitelný, pokud je zjištěn včas. Co je to včas?
Ideální je zjistit nejen už karcinom, ale přednádorovou změnu. Přednádorová změna u kolorektálního karcinomu je něco, čemu říkáme polyp. To znamená výrůstek na sliznici, kdy ještě v sobě nemá nádorové buňky, nemá charakteristiky zhoubného nádoru čili nemůže se šířit do okolí, nemůže vytvářet metastázy, nejeví známky agresivního růstu. Pokud takovou lézi odstraníme relativně jednoduše endoskopicky, je pacient vyléčen. U tlustého střeva je ještě jedna výhoda, pokud dojde ke změně tohoto polypu, této přednádorové změny k nádoru, tak onen nádor dlouhou dobu zůstává omezen na povrchové vrstvičce sliznice, kde se chová v podstatě také velmi benigně. Říkáme, že zůstává na místě, nešíří se do okolí. A i tento časný nádor pokud odstraníme endoskopicky, nemusíme pacienta dále léčit a je považován za vyléčeného. Čili toto jsou stadia, která chceme zachytit. Tam jsou výsledky léčby nejlepší.
Čtěte také
Prevence tedy zahrnuje buď koloskopické vyšetření, nebo test na tzv. okultní krvácení. Kolik takových vyšetření se dělá v Královéhradeckém kraji případně tady v Hradci Králové?
Ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové jsme schopni vyšetřit za rok zhruba přes 500 nemocných, kteří spadají do programu screeningu kolorektálního karcinomu v Královéhradeckém kraji. Odhaduji, že to je něco kolem 1 500 nemocných, kteří navštěvují všechna centra, která jsou zde dislokovaná.
Teď tedy mají lidé nárok na prevenci o 5 let dříve než tomu bylo v minulosti. Ale už dříve byly čekací doby na koloskopii velmi dlouhé, týdnů, někdy možná i měsíce. Nebude to teď ještě horší?
To je poměrně komplikovaná otázka a velký úkol, který před námi stojí. Je pravda, že ochota nebo spolupráce lidí ve smyslu absolvovat testy v souvislosti se screeningovým programem se pohybuje v České republice okolo 30 procent. Další nižší desítky procent jsou vyšetřovány v této věkové kategorii pro nespecifické potíže řekněme bolesti břicha či průjmy, které se dají označit jako tzv. šedý screening. Čili jsou to pacienti, kteří byli vyšetřeni, i když ono vyšetření nic nezjistí. Můžeme říci, že v podstatě proběhl jakýsi screening, ale my chceme organizovaný screening. Pro nás by bylo optimální, aby v souladu se stanovisky WHO bylo proendoskopováno zhruba 60 procent populace, tedy dvojnásobné množství pacientů. Na druhou stranu víme, že naše síť center, která jsou schopná provádět screeningové koloskopie, mají čekací doby pohybující se, a teď budu naprosto upřímný, od 3 měsíců až po půl oku, někde i déle.
Čtěte také
V této souvislosti bych ale chtěl uklidnit populaci, ne každé čekání na screening je nutně špatně. První, co musíme my jako odborná komunita a ministerstvo zdravotnictví udělat, na čemž i velmi intenzivně pracujeme, rozdělit si onen balíček osob, které by měly nárok na vstup do programu screeningu. V tomto balíčku jsou osoby, které mají vyšší riziko a ty bychom měli vyšetřovat velmi rychle. To jsou ti, kteří mají třeba stolici pozitivní na okultní krvácení, ti by neměli čekat déle než několik týdnů či nižší jednotky měsíců. A potom jsou to pacienti, kteří přicházejí například na kontrolní endoskopii po 10 letech, když byla předtím negativní. A tam víme, že riziko už je relativně velmi malé a pokud takový pacient čeká půl roku, tak to není problém. Čili je potřeba lépe systém zorganizovat. Tuto lepší organizaci může přinést i tzv. elektronická žádanka, kde my dopředu uvidíme, proč k nám pacient přichází a jsme tak schopni rozdělit v rámci balíčku screeningu klienty podle toho, jak to vyšetření spěchá. A potom je nutné samozřejmě pacienty informovat a uklidňovat, aby nevznikla panika. Je potřeba, aby s lidmi někdo promluvil a vysvětlil jim, že z posunu termínu vyšetření nemusí mít absolutně žádný strach.
V Hradci Králové se konají 28. Gastroenterologické dny, na kterých odborníci mluví o karcinomu tlustého střeva a konečníku. Co patří mezi stěžejní témata konference?
Jedno téma jsme již poměrně podrobně zmínili, to je problematika screeningu, potažmo, když to vezmu obecněji, včasného vyhledávání přednádorových a nádorových změn. A týká se to nejen kolorektálního karcinomu, což je takové nosné téma České gastroenterologické společnosti. Ale v posledních letech se takovým evergreenem stává také karcinom pankreatu. On není tak častý jako kolorektální karcinom, ale má dramaticky horší výsledky léčby. Bohužel u nádoru slinivky břišní téměř všichni pacienti, kteří jsou diagnostikovaní v nějakém časovém období, které nebývá příliš dlouhé, zemřou. Pacienti s delším přežitím jsou spíše výjimky. A my víme, proč to tak je. Je to poměrně složitá kombinace mnoha faktorů. Ale jeden z těch faktorů je, že neexistuje jednoduchý program screeningu populace, jako u kolorektálního karcinomu, který by odhalil malé nádory slinivky břišní nebo přednádorové změny.
Čtěte také
A to je velké téma. V tomto směru má Česká gastroenterologická společnost mnoho různých projektů a programů, kterými se snaží tuto situaci zlepšit. A mohu říci, že snad začíná malinko svítat na lepší časy. Prevence, to je zásadní téma. A další velká oblast, kterou se zabýváme, je oblast tzv. idiopatických střevních zánětů. Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, to jsou onemocnění a záněty střev, kde se také ukazuje, že se výskyt posunuje do mladších věkových skupin, stoupá počet pacientů s tímto onemocněním. Ale zároveň se ohromně rozvíjí možnosti léčby, včetně léčby biologické a dosahujeme zde poměrně slušných úspěchů. A třetím takovým okruhem, který bych zdůraznil, náš kongres má dvě části, je to část teoretická, ale i část praktická. Na workshopu předvádíme nejnovější endoskopické metody, dochází k ohromnému rozvoji invazivní endoskopické operativy. Invazivní endoskopie, to je velké téma.
Česká gastroenterologická společnost vznikla v roce 1945 a jejím hlavním úkolem je vytvářet odborné a organizační podmínky pro zmírňování dopadu gastroenterologických onemocnění na populaci České republiky. Jaké organizační podmínky je podle vás potřeba zlepšit?
Už jsme decentně naťukli otázku digitalizace, tedy elektronické žádanky, a to je velké téma. A je to i bolavé téma pro mě osobně, ale také pro českou gastroenterologii i pro české zdravotnictví. Protože až na pár zářných výjimek naprostá většina projektů digitalizace zdravotnictví nedopadla dobře. V České republice je bohužel tato oblast zakletá a přitom digitalizace zdravotnictví je schopná odčerpat masivní část administrativní práce od lékařů a uvolnit jim ruce skutečně k tomu, k čemu jsou určeni, to znamená k léčbě pacientů. Zároveň digitalizace pacientů umožní lepší organizaci práce, ať již se to týká screeningu nebo něčeho jiného, vylepšuje to výsledky léčby.
Naším hostem byl předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Prof. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D. Děkujeme za rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
