Největší Svět plazů v Česku najdete v Hradci Králové! A dál se rozrůstá, přibude 30 velkých terárií
Pozveme vás do unikátního světa plazů, který je největší v Česku. Najdete ho v Hradci Králové v Kuklenách a i když expozice byla otevřena minulý rok v červenci, už do ní jezdí lidé z celé země i ze zahraničí obdivovat desítky plazů, včetně těch největších, nejrychlejších a nejjedovatějších.
Víc nám řekne chovatel Roman Honců, který za tímto projektem stojí a hadům se věnuje už přes 30 let. Tak nám představte Svět plazů v Hradci Králové? Kolik tam aktuálně uvidíme živočichů?
Teď je tam přes 100 nádrží a v každé jsou 3 až 4 zvířata. Opravdu 80 až 100 druhů hadů. A pak máme ještě nějakých 30 druhů ještěrek. A stále se ty počty zvyšují. Přistavujeme a chystáme novou expozici, kde přibude dalších 30 velkých terárií. Máme v zázemí už připraveno mnoho zvířat, tedy není to starost jen o zvířata v expozici, ale také v zázemí.
Líhnou se i nová háďátka?
Líhnou se také. Abychom nevystavovali stále stejné druhy, tak vylíhnutá mláďata vyměňujeme za nové hady.
Asi se nedá přesně říct, čím svět zvířat tak fascinuje. Dětem se líbí pravěká zvířata, ještěři. A plazi s tím samozřejmě souvisí.
Roman Honců, projekt Svět plazů v Hradci Králové
Jak to bylo s vaší láskou k plazům? Kolik vám bylo let, když jste začal toužit po prvním hadovi?
To mi bylo nějakých dvanáct nebo třináct let, byl jsem malý kuk. A prvního hada jsem si pořídil v sedmnácti. To byla užovka červená, to je takový oblíbený had u chovatelů. Tenkrát ani nebylo tolik hadů k sehnání, nebyly Zverimexy. Tedy první byla užovka červená a pak hroznýš královský.
Čtěte také
Čím vás hadi tak okouzlili?
Vidím to i teď na malých dětech. Přijde kluk, má deset roků a začne o hadech se zápalem mluvit. Tak už vidím, že bude v uvozovkách postižený. Asi se nedá přesně říct, čím svět zvířat tak fascinuje. Já si myslím, že se dětem líbí pravěká zvířata, ti ještěři. A plazi s tím samozřejmě souvisí.
Kdy jste si pořídil prvního jedovatého hada? Protože to už asi vyžaduje jisté znalosti a chovatelské zkušenosti.
Prvního jedovatého hada jsem si pořídil asi po 15 letech chovu. Byly zmije růžkaté, pak to byla i zmije gabunská, až to přešlo na kobry, potom mamby a opravdu ty nejjedovatější hady světa.
Jaký je nejjedovatější kousek u vás ve světě plazů?
Máme taipana menšího, to je nejjedovatější had světa. Ale na druhou stranu musím říci, že to je velice klidné zvíře. I když se teď stalo, že kouslo nějakého chovatele, naštěstí ho zachránili. Had ho jen tak škrábnul, takže on si myslel, že to bylo jen suché kousnutí, bez jedu. Ale to byla chyba.
Lidi nejvíc fascinují jedovatí hadi. Mamba černá i mamba zelená, ty jsou nejobdivovanější. A pak to jsou samozřejmě velcí hadi.
Roman Honců, projekt Svět plazů v Hradci Králové
Co se může stát? Jak taipanův jed působí?
Je to silný neurotoxin. První, co vám odejde, jsou plíce. Přestanete dýchat. Život vám zachrání rychlá plicní ventilace. A pak je čas na podání protijedu.
Čtěte také
Musíte mít nějaká povolení k chovu takto nebezpečných a jedovatých živočichů?
Každý, kdo chová jedovaté hady, tak musí mít povolení krajské veterinární zprávy. Odborníci přijdou zkontrolovat zázemí hadů ještě než si je tam nastěhujete. A pak každý rok chodí kontrola na zabezpečení a stav zvířat.
Počet vašich svěřenců se neustále zvyšuje. Co to obnáší starat se o takový počet plazů?
Tak hadi jsou daleko méně nároční na chov než například ještěrky. O ty se stará spíše přítelkyně, opravdu jim musí každý den dávat čerstvou zeleninu, každý den dostávají cvrčky. U hadů je to tak, že pokud má jíst po 14 dnech, ale opozdíte se o pár dní, tak se vůbec nic neděje. Naopak mu to ještě prospěje. Od února jsme zaměstnali zkušeného chovatele, který už spoustu let pracuje s jedovatými hady, takže to nám moc pomohlo. Jinak je to práce od rána do večera.
Vy jste si projektem Svět plazů splnil svůj velký sen. Kdy se k vám můžeme přijet podívat?
Kromě pondělí máme otevřeno od úterý do neděle od 10:00 až do 18:00. A v čase školních prázdnin máme otevřeno i pondělí. Takže jsme tam každý den.
K nám chodí i důchodci, který se hadů bojí. Mají z nich respekt, ale za sklem se jim ohromně líbí. Je to pro ně fascinující.
Roman Honců, projekt Svět plazů v Hradci Králové
Které hady a plazy návštěvníci nejvíc obdivují?
Jsou to ti jedovatí. Mamba černá i mamba zelená, to jsou nejobdivovanější hadi. Dále to je chřestýšovec, což je zářivě modrý had. Vidět modrého hada, to je rarita. Pak to jsou samozřejmě velcí hadi. Teď nám přebyla krajta mřížkovaná, která má pět a půl metrů. To už je opravdu velké tele. Na to se lidé rádi koukají. Ale tito hadi jsou převážně velice klidní.
Čtěte také
Pojďme se zastavit u mamby černé, ta mne fascinuje. To je velmi jedovatý had, který se prý dokáže vztyčit až do výšky dospělého člověka. Je to tak?
Přesně tak. Mamba může v přírodě dorůst do velikosti 4 až 5 metrů, což je na jedovatého hada ohromná délka. O mambách se traduje, že jsou útočné a agresivní. Není to pravda. Mamby jsou velice plaší hadi. Pokud nemáte snahu ji chytat, tak ona před vámi bude prchat. Já to vidím při krmení. Ona je rozvážná, než do myši kousne. Oproti kobrám, které hryžou úplně do všeho. Když jsou hladové, tak opravdu koušou do všeho. Když krmíme kobry, máte v teráriu třeba čtyři zvířata dohromady, tak je musíte rozdělit každé zvlášť, vyndat je do bedýnek a nakrmit každou zvlášť. Protože kdybyste mezi tři kobry hodili pět myší, tak se budou rvát o jednu. Mrtvou potravu jim podáváme na dlouhých kleštích, ruku do terária nestrkáme.
Já musím říct, že mám z hadů panickou hrůzu. Já se jich bojím. Od malička jsem měl dva děsivé sny, které mě budily v noci ze spánku. První byl o škole a matematice, kterou jsem se nenaučil. A druhý byl o hadech. Mám z hrůzu, ale současně mě fascinují a přitahují. Vydržel bych se na ně za sklem koukat celé hodiny.
Takových lidí je víc. K nám chodí i důchodci, který se hadů bojí. Mají mylné mínění, že jsou hadi zlí. Mají z nich respekt, ale za sklem se jim ohromně líbí. Lidé se asi rádi bojí. A je to fascinující, nenechá vás to chladným.
Tak se přijďte podívat do Světa plazů v Hradci Králové. Osobně vás pozval chovatel Roman Honců. Moc děkuji za rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
