Hady obestírají legendy a mýty. Lidé se jich bojí, ale zároveň je fascinují a přitahují
Našimi hosty jsou ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové Andrea Jiroušová a Martin Smrček, oba ze Safari Parku Dvůr Králové. Prázdniny sice skončily, ale Safari Park má stále co nabídnout.
Nejdřív mě zajímá Andreo, jaké bylo léto? Protože to bylo samozřejmě u vás africké a horké, užili jste si ho?
Užili jsme si ho, návštěvníci doufám také. Protože letos jsme pro ně připravili africký festival na celé dva měsíce, což dosud nebylo, vždy to bylo okolo týdne, ale letos jsme to prodloužili, aby opravdu všichni návštěvníci měli možnost si Afriku užít co nejvíc.
Takže počasí jako v Africe, Afrika jako na dlani u vás v Safari Parku celé léto, celé prázdniny. Co vy a hadi Andreo?
Já jsem zrovna včera musela přenášet z akvária krajtu a trošku mi to dělalo problém. Přestože jsem měla pocit, že se hadů tolik nebojím, tak jsem měla vhodně velký respekt. Ale zvládla jsem to.
Co na to zoolog Martin Smrček?
Já se tomu nedivím. Hadi jsou lidmi vnímáni jako pozoruhodná zvířata, okolo kterých se točí různé legendy a pověry. Takže se jich lidé bojí, ale zároveň je fascinují a přitahují.
Tak to mám i já. Jedovatá Afrika je v Safari Parku ve Dvoře Králové od roku 2014, kolik jedovatých tvorů tam máte? Protože ono to není jen o hadech.
Tak expozice Jedovatá Afrika se týká jen čistě jedovatých hadů afrických, máme jich tam v současné době 13 druhů, početně je to asi 50-60 kusů. A mezi těmi druhy jsou i extrémně nebezpečné druhy, jako je třeba mamba černá.
Když jako kluk zjistil, že dinosauři nežijí, začal fotit hady. A rád by lidi zbavil strachu z plazů
Martin Ertner se specializuje na focení plazů ve volné přírodě. „Hadi jsou úžasně zajímavá a mírumilovná zvířata, spousta lidí se jich ale stále zbytečně bojí. Fotkami se snažím ukázat zblízka jejich krásu a přiblížit jejich život," říká jednadvacetiletý fotograf ze Žacléře.
Mamba černá, to je had, který se dokáže i vztyčit a výškově je skoro vysoký jako člověk?
To ne, je to had, který dorůstá i délky 4 metrů, ale dokáže se vztyčit asi jednou třetinou, takže dejme tomu metr, metr a půl do výšky se dokáže vztyčit. Takže dítěti kouká v podstatě do očí.
Pojďme si říct ještě právě o tom jedu, protože u různých druhů hadů ten jed toxiny působí jiným způsobem na tu svoji oběť. Kolik druhů těch jedů známe?
To je povídání na několik hodin. Já bych to tak obecně rozdělil na neurotoxiny a hemotoxiny. Těmi neurotoxiny disponují třeba korálovcovití hadi, jako jsou třeba ony mamby nebo kobry. A pak jsou hemotoxiny, kterými disponují hadi jako chřestýši, zmije, to znamená zmijovití hadi.
A to znamená, že když uštkne chřestýš, tak u té oběti to způsobí rozklad krve, kdežto u kobry, kde to je ten neurotoxin, tak to působí na nervový systém?
Ano, přesně tak.
Hadi mě vždy přitahovali. Je to tak, že ten nejjedovatější had je zároveň i ten nejnebezpečnější? Protože ten nejjedovatější může být třeba mazel, naopak nějaký méně jedovatý had může být hodně agresivní?
Přesně tak, vidím, že to máte nastudováno. Je to přesně tak, ti nejjedovatější hadi, zrovna ony černé mamby, neřekl bych, že jsou nejnebezpečnější. Protože ke kontaktu s člověkem v přírodě dochází hrozně málo a oni jsou natolik inteligentní, že se člověku vyhýbají. Třeba malá zmije paví je daleko nebezpečnější, co se týče Afriky, než mamba černá, nebo všechny druhy kober, co v Africe žijí.
Smrtelně jedovatá kobra černá musela k zubaři. Operace trvala téměř dvě hodiny
Opakované zanícení jedového váčku jednoho z nejnebezpečnějších hadů světa kobry černé si ve dvorském safari parku vyžádalo zásah veterináře. Operace trvala téměř dvě hodiny.
Musíme říct, že ani jedovatým hadům se někdy nevyhnou zdravotní problémy, jako se to stalo nedávně u vás v Safari parku kobře černé, co se jí stalo?
Ona už od roku 2016 trpí opakovanými záněty jedové žlázy, takže už v únoru 2016 jsme ji poprvé operovali a čistili zánětlivá ložiska v oblasti jedové žlázy. A letos to vygradovalo až k tomu, že jsme ji tu jedovou žlázu, to je párový orgán, má na obou stranách hlavy pod okem na každé straně jedový váček nebo jedovou žlázu, a tu na levé straně jsme jí museli odstranit úplně.
Tedy jste udělali z kobry užovku?
Napůl.
Kobra černá je jeden z nejnebezpečnějších hadů světa, jak se vůbec chytá?
To je jednoduchá odpověď, opatrně. Ale my jsme si za ta léta vypracovali takový svůj způsob s různými dodatečnými pomůckami. Snažíme se to dělat opravdu co nejvíc bezpečně. A zatím se nám to daří. Přežili jsme zatím vždycky, žádný konflikt nebyl.
Tedy od roku 2014, co Jedovatá Afrika existuje, nebyl žádný konflikt s hadem?
Ne, to se prostě nesmí stát.
Tak jak to děláte? Jak jste chytali třeba tuto konkrétní kobru? Má nějaké jméno, říkáte ji nějak?
Nemá jméno, je to samice F1. Tak ta se chytá tím způsobem, že hada zavřeme před tím zákrokem do speciální odchytové boudičky, která je kompatibilní s takovým zařízením, které jsme tam vybudovali, říkáme tomu odchytový pytel. Boudička se přendá z expozice nad ten odchytový pytel, otevře se dno té boudy, had spadne do pytle, který má na konci takový chobot, na ten je navlečená průhledná plastová nebo akrilátová zaslepená trubice. Aby had úplně neprolezl, jde za světlem z toho tmavého pytle do té průhledné trubice. A v podstatě tu má nebezpečnou část, tedy hlavu, v té odchytové trubici. Takže pak ho chytíme v tom tunelu za tělo a držíme ho v té trubici. Píchne se mu anestetikum a v podstatě se počká, až had usne. Pak se vytáhne a může se operovat.
Operace se tedy zdařila?
Operace se zdařila, pacient nepodlehl, dokonce prosperuje. Včera dokonce sežrala první kořist, takže se zdá, že se to hojí a had bude v pořádku. Jedovatý je tedy díky té operaci jen na půl, ale to neznamená, že by nebyl nebezpečný. Nebezpečný je pořád stejně.
Jak se daří odchov těchto jedovatých plazů? Podařilo se odchovat liánovce?
My jim říkáme takovým pracovním názvem, že vypadají jako tkaničky.
Nejtenčí had, liánovec kapský. Proti jeho jedu není protijed. Jedinou záchranou je transfúze krve
Královédvorská ZOO odchovala mláďata liánovce kapského.Vylíhnutí deseti drobných, tenkých, ale jedovatých hadů je evropským úspěchem. Ve volné přírodě se s liánovcem setkáte v zemích na jih od rovníku. Patří mezi užovky, má zadní jedové zuby a pokud se jed dostane do rány, způsobí rozklad krve. Protože neexistuje protijed, jedinou záchranou je transfúze.
Ovšem ty tkaničky jsou jedovaté.
Jedovatí hadi jakmile vylezou z vajíčka, tak jsou v podstatě stejně jedovatí jako jejich rodiče, akorát mají menší dávku jedu.
Takže práce s nimi je úplně stejná jako s velkým dospělým hadem?
Úplně stejná, akorát tam potřebujete trošku jiné pomůcky. Protože malé hady můžete chytat třeba v kevlarových rukavicích, což u těch velký nejde.
Úžasné, přijeďte se na to všechno podívat do Safari Parku ve Dvoře Králové. Co všechno chystáte, co je před vámi? Prázdniny sice skončily, ale do Safari a na výběh ke lvům, tam se pořád jezdí?
Tam se pořád jezdí, dokonce letos díky tomu, že počasí nám hodně přeje, tak jsme se rozhodli, že sezonu prodloužíme o týden, než jsme původně počítali. Původně to bylo do konce září, takže letos můžeme návštěvníky pozvat až do 7. října. V neděli 7. října to bude končit, to znamená, že zatím pojede jak africké Safari, tak lví Safari.
Já vám moc děkuji, že jste přijeli do Českého rozhlasu Hradec Králové, tedy Andrea Jiroušová a Martin Smrček. Děkuji vám oběma, ať se vám daří a na shledanou.
Související
-
Čím se liší ještěři od hadů? Jedni například mrkají a druzí zase postrádají zvukovody
V královédvorské ZOO se zastavíme v Darwinově stanici. Tam zoo chová kontaktní zvířata - drobnější živočichy, o které se doma dokáží postarat i děti.
-
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Co dělat když v...
Jak věříme, máme před sebou krásné jarní sluneční dny, které mnohé z vás vylákají do přírody nebo na své zahrádky. Nedávno jsme upozorňovali na nebezpečná klíšťata,...
-
19 mláďat zmije rohaté. Expozice Jedovatá Afrika ZOO Dvůr...
Dvorské ZOO se v expozici Jedovatá Afrika, která byla pro veřejnost otevřena na jaře roku 2014, podařilo rozmnožit první druh jedovatých hadů. Během dvou dnů se tam...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
