Může bolest zad souviset s vnitřními orgány nebo je to mýtus? Odpovídá zkušená rehabilitační lékařka

Silvie Šidáková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Může bolest zad souviset s vnitřními orgány nebo je to mýtus?
Určitě to není mýtus. Skutečně to může souviset. Ona souvislost má dokonce odborný název, říká se tomu vertebroviscerální nebo naopak viscerovertebrální vztahy. To znamená vztahy mezi páteří a orgány. Je to skutečně vědecky potvrzená záležitost.

Čtěte také

Epidemie vadného držení těla. Choďte na procházky, společný volný čas s rodinou by měl být aktivní

Naše nervy, které vycházejí z páteře, vedou k různým orgánům a vlastně řídí jejich činnost. A jestliže se na té cestě mezi páteří a orgány objeví nějaká překážka ve smyslu například blokády nebo stažených svalů, tak je možné, že funkce těch orgánů může být ovlivněna. De facto ty nervy nefungují úplně ideálně a je to velice jemný systém.

Je velice zajímavé, že jak tedy to, pokud nás něco bolí, může mít vliv na nějaký orgán, tak vlastně i naopak ten orgán, když má třeba nějakou poruchu, tak způsobuje stažení určitých svalů v nějaké oblasti. A my to potom pociťujeme třeba jako bolest.

Které části páteře se vztahují ke kterým orgánům? Pojďme si udělat takovou mapku těla.
Když to řeknu úplně jednoduše, máme páteř krční, hrudní a bederní. Krční páteř tvoří prvních sedm obratlů a vztahuje se především k oblasti hlavy, krku, uší a očí. A příznaky různých blokád v oblasti krční páteře nebo stažených svalů umisťujeme do této oblasti. Lidé mohou mít bolesti a motání hlavy, různé pocity po horšího vidění nebo hučení v uších. I třeba horšího polykání.

Čtěte také

Blahobytný život vede k pasivitě. Sedavý styl je důvod, proč naše záda bolí, říká MUDr. Šidáková

Pak máme páteř hrudní, která je velmi dlouhá, tam je 12 obratlů. Můžeme ji tedy rozdělit na horní, střední a dolní část. Horní hrudní páteř, to znamená mezi prvním a čtvrtým hrudním obratlem, je oblast, která se vztahuje k srdci a k plicím. Tak se projevuje potížemi s tlakem nebo bolestí u srdce, horším dýcháním či bušením srdce.

Potom je páteř od pátého do devátého obratle, ta se hodně vztahuje k zažívacímu traktu. To znamená horší trávení, bolesti žaludku, prostě třeba potíže s nadýmáním a podobně. A pak je vlastně úplně dolní hrudní páteř. Ty poslední obratle mají vliv třeba na funkci bránice, takže se projevují stažením v oblasti dolních žeber.

A pak je páteř bederní, která má vliv na močový systém, gynekologické orgány atd. To je spodek našeho trupu.

Čtěte také

Život je pohyb a změna. Naše tělo nemá rádo statickou zátěž, dopřejme mu pestrost a pořádné dýchání

Tak to je veliké propojení. Ale tady může zahrát svoji roli i psychika? S psychikou jistě souvisí i stažená záda či krk.
To, co říkáte, je trošku móda posledních let. V tom smyslu, že stres má vliv za prvé na autonomní nervový systém, který zásobuje orgány. Taková častější představa je, že stres stahuje různé svaly, kterých máme v těle spoustu a jsou v různých souvislostech. A sval může být třeba stažený právě kolem nějakého nervu nebo orgánu.

Což my potom pociťujeme jako problém toho samotného orgánu. Proto to určitě patří k diagnostice, i když vždy bude v medicíně platit, že základem je vyloučit chorobu. To je potřeba zdůraznit. Pokud tedy ten člověk nemá nějakou nemoc žaludku, plic nebo srdce, tak se musíme podívat na ostatní důvody, které by to mohly všechno způsobovat.

Jak se stanovuje ona diagnóza? Jak postupovat, na koho se obrátit? O tom všem se dozvíte, pokud si poslechnete radioporadnu s MUDr. Silvií Šidákovou, primářkou rehabilitačního oddělení v trutnovské nemocnici, v našem audioarchivu.