Vladimír Burjánek: Mušky

Maminka také neměla ráda mouchy, což se jí nevyplatilo. Když v koupelně pronásledovala už v pokročilém věku s plácačkou masařku, stoupla si na vanu, klouzla a zbytek života ji trápila vyhřezlá ploténka.

Čtěte také

Vladimír Burjánek: Varující pravda

Proti mouchám se bráním jak mohu spreji, plácačkami, mucho i mololapkami. Kvůli komárům jsem měl otrávené tři pobyty v Řecku. Na Kosu, Rhodosu i Olympské riviéře. Krvavé fleky na stěnách pokoje mě mohly varovat už při příchodu, ale nedbal jsem.

V bezesných nocích jsem pak budil rodinu a nevyspal se. Při dalším pobytu jsme s malým vnoučkem byli seštípaní a ráno vypadali jako po neštovicích.

Vždycky jsem se těšil na zimu, kdy tenhle odpudivý hmyz nemůže provádět své reje. Až do loňských Vánoc. Moje žena miluje květiny, domácí i venkovní. Na zimu vytváří z ložnice i dalších prostor botanickou zahradu.

Čtěte také

Vladimír Burjánek: Šmejdi

O loňských Vánocích to začalo téměř nepozorovaně. Malé mušky, jedna za druhou létaly kolem obličeje, do nosu i do vlasů. Jejich množství se stupňovalo. Žena zakoupila lepící destičky, tablety do hlíny i spreje.

Odborník jí při nákupu vysvětlil, že nesmí zeminu kupovat od třech prodejců, názvy firem jí prozradil. Tato zem je prý nekvalitní a způsobuje rojení obtížných mušek v desetitisících. To jsme také poznali. Kytky v květináčích začaly chřadnout, lepící destičky byly černé od nalepených mušek, sprej nestačil, tablety také ne.

Když jsem se ozval, jak dlouho ještě budeme tohle utrpení snášet, prozradila mi žena, dokud nebude možné na jaře kytky přesadit a mizernou náplň květináčů vyházet. Utrpení skončilo až koncem března. Moje zášť vůči mouchám, muškám a téhle sortě narostla do ještě větších rozměrů.