Zahnívání mozku, žijeme v online prostředí, nezvládáme reagovat na podněty. Dýchej, mysli, ověřuj!
Zdá se, jako by se náš svět rozlomil na desítky malých ostrovů. Na každém z nich platí jiná pravidla a jiná fakta. Stačí pár kliknutí a internet nám začne potvrzovat jen to, co už si dávno myslíme. A agresivita vůči těm za plotem roste, Jak se v tom všem neztratit? Proč věříme dezinformacím, i když máme vzdělání?
Jak zůstat rozumově v pořádku ve světě, kde i video s politikem může být výtvorem umělé inteligence. O tom všem si povídáme s Kateřinou Kümpel, výkonnou ředitelkou organizace Zvolil si info.
Čtěte také
Je naše společnost skutečně tak rozdělena nebo nás o tom jen přesvědčuje digitální prostor, který nám neustále předhazuje ty nejvyostřenější názory?
I data ukazují, že společnost je roztříštěná. Ztrácíme dovednost si naslouchat a neumíme spolu mluvit, protože už nežijeme pospolu.
Máme různě rozdělené rodiny, jsme daleko od sebe a máme tendenci se nepotkávat s protichůdnými názory a což nás uzavírá do nějakých společenských a sociálních bublin.
Ale sociální bublina je poměrně přirozená věc. Většinou máme tendenci se obklopovat spíše lidmi, se kterými souhlasíme a se kterými si máme co říci. Nicméně sociální sítě a algoritmy nás uzavírají v online světa.
Valí se na nás mnoho informací, které nezvládáme vyhodnocovat. Náš mozek má pak tendenci se vypnout a šetřit energii.
Kateřina Kümpel, výkonná ředitelka organizace Zvolil si info
A pak, když denně trávíme mnoho času na sociálních sítích, kde se nás algoritmy utvrzují o našem přesvědčení, o naší pravdě, pak dovednosti poslouchat někoho, s kým nesouhlasíme, jsou pro nás daleko náročnější.
Čtěte také
Slyšíme zkrátka ozvěnu vlastních názorů. Co to dělá se schopností vnímat realitu?
Tím, že žijeme v informačně zahlcené době, není náš mozek schopen všechno pobrat, nestíhá vše vyhodnocovat. Spíše se tedy upíná k “pravěkým reakcím“ jako je útok, útěk, zamrznutí a ideálně žádné řešení. Tím, jak se na nás valí mnoho informací, které nezvládáme vyhodnocovat, tak má náš mozek tendenci se vypnout a šetřit energii.
Na na svých seminářích vyprávíte dětem o kritickém myšlení a také o termínu zahnívání mozku. Co si pod tím konkrétně představit?
Zahnívání mozku se nám děje, když jsme dlouho na sociálních sítích a konzumujeme rychlý interaktivní obsah. Jezdí nám oči sem a tam po displeji a sledujeme, co nás zajímá a co nás nezajímá. To vede k tomu, že mozek máme velmi unavený a nezvládá reagovat na další podněty, špatně se soustředí a nedává pozor. Klesají nám další kognitivní funkce, takže se nám doslova stane, že mozek přestává kvalitně fungovat.
Čtěte také
Existuje nějaká mentální hygiena, jak se tomu ubránit?
Určitě. Co se týče příjmu informací, tak za nás platí pravidlo tří: Dýchej mysli, ověřuj. To znamená, že když v nás něco vyvolá strach nebo když se nám rozsvítí červený vykřičník, nevím, jestli tohle to je pravda, tak je důležité se silně nadechnout, zpomalit a začít třeba dělat něco úplně jiného a pak se k tomu vrátit.
Myslet znamená, že víme o našich nedokonalostech v hlavě. Uvědomujeme si, že se nám občas nechce přemýšlet. Uvědomujeme si i to, že máme tendenci si vybírat informace se kterými souhlasíme. A pak, když nám zbude čas a energie, tak vše případně ověřit.
Celou radioporadnu o toxickém vlivu online prostředí s Kateřinou Kümpel, výkonnou ředitelkou organizace Zvolil si info, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.


