Nespavost a nejrůznější fobie, psychika v době epidemie. Děti je třeba informovat, ale nestrašit

Psycholog Mgr. Ondřej Máslo z Rodinné terapie hovoří v naší radioporadně na téma: stres a psychika v době pandemie. Psychické zdraví je stejně důležité jako zdraví fyzické.

Stres během pandemie může působit:

Zavřené školy, restaurace, zákaz volného pohybu - to všechno patří mezi efektivní opatření, která mají za cíl zabránit šíření pandemie. Odborníci ovšem varují, že ztráta sociálního kontaktu bude mít přímý dopad na psychiku člověka.

Koronavirová krize dopadá i na ty nejmenší, dětem chybí spolužáci, mají strach z nákazy u sebe nebo svých blízkých a obávají se i toho, že rodiče přijdou o zaměstnání. Podle lékařů přibývá u dětí úzkostí a prohlubují se vážné psychické poruchy. Proto doporučují, aby s nimi rodiče o situaci mluvili.

Nápor na krizové linky

Nárůst psychických potíží u dětí potvrzují i krizové linky, kde narostl počet hovorů o sto dvacet procent.

Čtěte také

Srdce bije na poplach, stoupá tep a tlak. Co se děje při stresu v našem těle?

I proto vzniká řada materiálů, jak s dětmi o koronaviru debatovat. „Nebojte se o tématu s dětmi mluvit. Nejenom, když se to týká bezprostředně rodiny, otevřeně hovořte o tom, co epidemie znamená. Děti jsou vyděšené z toho, co se na ně valí," popisuje pediatrička a primářka dětského oddělení hořovické nemocnice Mahulena Exnerová.

Podle ministerstva zdravotnictví by měla pomoci i síť krizových center. Teď se nastavuje jejich systém i financování. Zároveň resort doporučuje obracet se na zavedené linky.

Čtěte také

Úzkostné poruchy jako reakce na životní stres. Jejich léčbu vám osvětlí MUDr. Petr Hrubeš

Dramatické dopady má lockdown i na dospělé. Podle průzkumu Národního ústavu duševního zdraví vzrostl během první vlny počet depresí třikrát, stejně tak i riziko sebevraždy. U dětí je navíc klíčové i to, že si prochází formativním vývojem. Ten mohou psychické problémy narušit.

Počet depresí vzrostl třikrát, epidemie ukázala nedostatky psychiatrické péče.

Čtěte také

Výkon je víc než výsledek. Učme se pracovat s barevností svých nálad a citů, usmívá se Jiří Kastner

Ze strany rodičů lze pomoci například tím, že dětem ustanoví pravidelný denní režim, jako by chodily do školy. A to včetně času na kontakt s kamarády nebo na sport.

Kromě toho je dobré vymezit čas, kdy bude dítě offline a najít pro něj i jinou zábavu než na počítači. A důležitá je i komunikace. Děti je třeba informovat, ale nestrašit.

Celou radioporadnu s Mgr. Ondřejem Máslem si můžete poslechnout v našem audio-archivu: