Není chrápání jako chrápání. Proč se problém týká víc mužů s nadváhou? To ví doktor Viktor Chrobok

Přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Hradec Králové prof. MUDr. Viktor Chrobok, CSc., Ph.D. hovoří v naší radioporadně na téma: odborná léčba chrápání.

Všechny tyto potíže patří pod problematiku poruch dýchání ve spánku, což je velmi široké téma a zabývají se jím mnohé obory medicíny.
Prof. MUDr. Viktor Chrobok, CSc., Ph.D., přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN HK

Přináší chrápání lidem nějaké komplikace?
Problematika chrápaní je velmi široký pojem a my bychom v první řadě měli říct, že existuje prosté chrápání, které nazýváme ronchopatie. To je v podstatě kosmetická záležitost, že někdo pouze hlasitě chrápe a ruší své okolí.

Čtěte také

Téměř polovina populace nad 65 let trpí některou z poruch spánku. Patří mezi ně také chrápání?

Ale potom je mnohem složitější situace, která se nazývá obstrukční sleep apnoe syndrom, kdy během spánku člověk kromě toho, že chrápe, u něj vznikají tzv. apnoické pauzy, to znamená bezdeší. A on má během spánku určité chvilky, kdy je nedostatečně okysličená krev, a to už je vlastně choroba.

Kolik lidí v populaci má problém s apnoe?
Epidemiologie a výskyt tohoto onemocnění se na udávaná procenta velmi liší v celém světě. Ovšem dnes už víme, že například u mužů to je 14 až 50 procent. U žen je tato problematika méně častá, vyskytuje se u 5 až 30 procent žen. Ale problematika těchto potíží se také vyskytuje u dětí. V dětské populaci se vyskytuje až v pěti procentech.

Čtěte také

Spánková apnoe, nebo-li porucha dýchání ve spánku, trápí stále více lidí. V čem spočívá léčba?

Čili můžeme říci, že u mužů je problematika chrápání a bezdeší během spánku častější. A čím jsme starší, tak pravděpodobnost tohoto onemocnění je vyšší. A také to je vázáno především k nadváze u pacientů. Tedy kdo je objemnější, tak ta pravděpodobnost je větší. I u žen, které jsou po menopauze, je pravděpodobnost těchto potíží také vyšší.

Teď je pylová sezóna, tak mám pocit, že chrápe úplně každý. Vy rýmu nemáte, nejste alergik. Takže spíte úplně v pohodě?
V souvislosti s těmito potížemi bychom si měli říct, proč a kde vznikají. Tedy všechny tyto choroby a potíže patří pod problematiku poruch dýchání ve spánku, což je velmi široké téma a zabývají se jím mnohé obory medicíny.

Čtěte také

Každý by měl spát denně aspoň 4 hodiny. K zdravému jídelníčku a pohybu přidejte nerušený spánek

Není to pouze otorinolaryngologie, ušní nosní krční, ale jsou to také pneumologové, plicní lékaři, jsou to neurologové, psychiatři, maxilofaciální chirurgové, a u dětí třeba i pediatři. A pokud má pacient současně nějaké potíže se srdcem či plícemi, tak to jsou i internisté a kardiologové. Čili jedná se o mezioborovou spolupráci všech těchto odborníků.

A měli bychom správně vytipovat, kteří pacienti skutečně mají chorobu, a u kterých je chrápání pouze kosmetická záležitost. Když se podíváme na problematiku potíží, tak existuje centrální porucha spánku, která se odehrává v mozku, v centrálním nervovém systému.

Čtěte také

Modernizovaná spánková laboratoř v trutnovské nemocnici se otvírá pacientům

A pak je tzv. periferní porucha spánku, obstrukční, a to je právě záležitost problematiky otorinolaryngologů, kdy jsou potíže na úrovni dýchacích a polykacích cest.

Tady se dostáváme do oblasti nosu, hltanu a měkkého patra, patrových mandlí a dále pak hrtanu.

Když jste zmínila ony alergie, tak pochopitelně, pokud někdo má rýmu, tak se mu hůře dýchá nosem a je větší pravděpodobnost chrápání. Všichni posluchači ví, že když mají rýmu a jsou nachlazeni, tak je pravděpodobnost chrápaní větší.

Viktor Chrobok a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor Pavly Kindernayové s prof. MUDr. Viktorem Chrobokem, CSc., Ph.D. o chrápání si můžete poslechnout v našem audioarchivu.