Největšího zahradního trpaslíka u nás, ale zřejmě i na celém světě, najdete v Hořicích na Jičínsku
Pískovcová skládačka podle návrhu sochaře Kurta Gebauera měří 11 metrů. Redaktorka Vlaďka Wildová vám ji představí společně s iniciátorem vzniku sochy Františkem Kozlem.
Pískovcový Obří trpaslík, největší v kraji, v naší zemi, ale patrně i na světě, stojí poblíž starého vjezdu do Hořic, u hlavní silnice ve směru od Hradce Králové na Jičín. Autorem návrhu jeho miniaturního čtyřmetrového prototypu, který najdete v sochařském parku U Josefa v Hořicích, je akademický sochař Kurt Gebauer.
Čtěte také
V roce 2006 jej při praktické výuce vytvořili žáci hořické kamenosochařské školy. Právě u tohoto prototypu se sešel František Kozel, hlavní inciátor vzniku obří sochy a pantáta Okrašlovacího spolku Rašín s redaktorkou Vlaďkou Wildovou.
Nepřehlédnutelná obří skulptura zahradního trpaslíka na okraji Hořic na Jičínsku připomíná nejen slavnou kamenosochařskou tradici města, ale i svobodného tvůrčího ducha. Nikdy by nevznikla, nebýt zdejších proslulých mezinárodních sochařských sympozií.
Obří trpaslík má symbolizovat věčnou touhu malých po velikosti. Je také poutačem, který upozorňuje na hořická sochařská sympozia, připomíná i slavnou sochařskou tradici podkrkonošského města kamenné krásy. Svým způsobem také symbolizuje touhu po svobodě, která byla v totalitních časech lidem upírána. A upozorňuje i na pokles poptávky sochařů po pískovci z okolních lomů.
Každý, kdo stane tváří v tvář tomuto monumentu, si ale může představovat, co chce, co ho napadne. I v tom je symbolika svobody.
Bezmála 30 let od myšlenky k obrovi
Jeden z iniciátorů vztyčení Obřího trpaslíka, dnes pantáta Okrašlovacího spolku Rašín František Kozel připomíná, že cesta ke zrození skulptury byla náročná a letitá. Motiv trpaslíka měl v Hořicích řadu odpůrců, navrhované dílo považovali za marnotratný kýč.
Čtěte také
„Nápad na vznik monumentální sochy Obřího trpaslíka vznikl v prostředí Hořických sochařských symposií, pořádaných už od 60. let minulého století. V roce 1994 byl jedním z účastníků symposia akademický sochař Kurt Gebauer. A v diskusích s ním vznikla myšlenka na postavení pískovcové sochy na příjezdu do Hořic, která by upozorňovala na sochařská symposia a zvala k návštěvě sochařských parků tvořených díly, která při nich byla vytvořena. Z bohaté tvorby Kurta Gebauera byli v té době zvláště populární jeho trpaslíci spojení s absurditou tehdy už minulého režimu a od této ještě živé absurdity už byl jen krůček k absurdní myšlence trpaslíka, který je obří."
Dílo korunuje čtyřmetrová špičatá čepice
Pro zrod, ale i pozdější kroky, byla důležitá i restaurační zařízení, kde se nadšenci scházeli. K tomu nejzásadnějšímu patřila dnes už neexistující restaurace Doubravka na spojnici mezi sochařskými parky na Gothardě a U svatého Josefa. Stojí v Erbenově ulici, tedy na výletní trase po stopách sochařské tradice v Hořicích a za trpaslíky.
Čtěte také
Základní kámen k Obřímu trpaslíkovi, který dostal jméno Kurt, byl položen v roce 2017, slavnostní odhalení díla se uskutečnilo v roce 2023.
Jedenáctimetrová socha o hmotnosti 200 tun je sestavena z osmačtyřiceti přesně opracovaných pískovcových hranolů. Posledním a také nejnáročnějším „dílkem skládačky" byla trpaslíkova čepice, kterou kameníci vylomili v lomu v Dubenci u Trutnova. Při jejím lámání dozoroval sám Gebauer.
Právě pokrývka trpaslíkovy hlavy byla podle Františka Kozla hodně důležitá: „Chtěli jsme, aby byla na první pohled co nejvíce vidět." Zároveň upozorňuje, že čepice je čtyřmetrová - a tak odpovídá velikosti miniaturního pískovcového prototypu trpaslíka podle návrhu Kurta Gebauera.
Trpasličí miniatura bydlí U Josefa
Po dokončení putoval miniaturní prototyp budoucího Obřího trpaslíka na Malostranské náměstí v Praze, pak stál na nádvoří Valdštejnského paláce v Jičíně, později v Rašíně. Dnes je (dočasným) strážcem v sochařském parku U Josefa v Hořicích. A jak se přesvědčíte sami, i on je nepřehlédnutelný.
Čtěte také
Originální umělecké dílo je vysoké bezmála čtyři metry a sestavené ze 48 pískovcových kamenů „na sucho", což umožňuje jeho snadné rozebrání i složení. A je v dobré společnosti dalších 45 soch z dnes už někdejších sochařských sympozií.
Výlet do Hořic za Obřím trpaslíkem Kurtem tedy můžete pojmout i jako putování od jedné trpasličí sochy ke druhé: tedy od Obřího trpaslíka v lokalitě Mohejlík přes hořické vlakové nádraží k sochařskému parku Na Gothardě a kolem bývalé restaurace Doubravka do sochařského parku U Josefa k trpasličí miniatuře.
Obdivovatelé sochařského umění by neměli opomenout ani prohlídku Galeriie plastik nebo Smetanových sadů pod Gothardem.
Oba trpaslíky, jak obřího, tak i jeho miniaturní prototyp, staršího brášku, můžete navštívit každý den. I když není vyloučené, že ten menší, rozebíratelný, se mezitím vydá na další pouť.
(Reportáž je součástí cyklu: Východočeská NEJ)
Související
-
Nejdůležitější je život, až potom pohodlí. Procházka po...
V prosinci to bude 75 let, co odjel z Hořic transport s místími židy. Hořické muzeum se sice opravuje, ale přesto zve na výstavu.
-
Životy manželů Jana a Oldřišky Tomíčkových z Hořic propojila kromě lásky i společná vášeň k historii
Podíl manželů Jana a Oldřišky Tomíčkových na kulturním životě Hořic v Podkrkonoší je nezměrný. Po jeho stopách se vydáme v rozhlasové Návštěvě.
-
Závodní trať v Hořicích je od roku 1936 stejná. Unikát, který nám závidí celá motocyklová Evropa
Pozveme vás do Hořic, protože si budeme povídat hlavně o motocyklové slávě tohoto města. Každý rok se tam jezdí legendární závod 300 zatáček Gustava Havla.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.