Nejstarší český národní park má narozeniny. 55 let chrání KRNAP ostrov Arktidy ve středu Evropy

16. květen 2018
Labský důl, perla národního parku

Ve čtvrtek 17. května uplyne 55 let od vyhlášení nejstaršího českého národního parku. 17. května 1963 byla završena snaha generací odborníků a vědeckých institucí o vyhlášení Krkonoš národním parkem. Tenko krok logicky navazoval na vyhlášení Karkonoského Parku Narodowého na polské straně hor o čtyři roky dříve v roce 1959.

Naším hostem je mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. Jednak proto, že do hor už také naplno dorazilo jaro, a také proto, že se tam bude teď hodně slavit. Pane Drahný, už jsou Krkonoše úplně bez sněhu?
Zdaleka ne. V různých prohlubních a roklích ještě pořád jsou vrstvy sněhu. Vy si to můžete koneckonců ověřit za dobré viditelnosti. I od Hradce Králové je ještě vidět mapa republiky, ten slavný fenomén, jižní svah Studniční hory. A kdo nedohlédne, nebo je špatná viditelnost, tak na stránce humlnet.cz je web kamera, kde od Husovy boudy z Pece pod Sněžkou je právě toto sněhové pole docela dobře vidět.

To je pravda, že z Hradce Králové, když je opravdu dobrá viditelnost, jsou vrcholky Krkonoš krásně vidět. A je to skoro jako kdyby naše nejvyšší české hory byly hned za Hradcem.
Už jsme prostě blízko u sebe.

Radek Drahný ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Vy jste zmínil tu sněhovou mapu republiky. Je jiná, než předešlé roky, nebo je pořád stejná?
Mapa republiky je pořád stejná. Ta konfigurace terénu, která způsobuje tvar sněhového pole, ta zůstává stejná. Teď ale se ukazuje, že roztává asi trochu rychleji, než jsme i odhadovali, protože byly horké dny, a když teď do toho prší, tak je to ta nejhorší možná kombinace déšť a horké dny. Potom sníh odtává přímo před očima. Takže když se dnes podíváme na to, jak mapa republiky vypadá, tak tam zůstávají už takové trochu větší střední Čechy.

Já si pamatuji roky, kdy ta sněhová vrstva mapy republiky vydržela až do poloviny léta. To se asi letos nepovede.
Byly roky, kdy vydržela až do půlky letních prázdnin. V posledních letech to bylo obvykle do půlky června, teď máme půlku května a můj odhad je že vydrží do konce května. Na začátek června je taková maximální doba, do které bych si troufl odhadnout, že mapa republiky vydrží.

Mapa republiky na úpatí Studniční hory

Jaro letos nastoupilo neuvěřitelnou silou, tedy pěkně rychle. Říkalo se, že pyl, co máme na autech, je z řepky, vy ale určitě víte, že tomu tak není.
U nás bylo toho takzvaně řepkové pylu neuvěřitelně moc. Možná za to mohou spíš krkonošské smrky a semenní rok. Pochopitelně u nás řepka široko daleko není a přesto byly hřebeny zasypány. Kdo přijel na víkend, zaparkoval, tak pak auto téměř nemohl najít, jak bylo zasypáno pylem. Takže určitě semenný rok je velmi zajímavý.

Krkonoše proplétá pavučina starých cest. Jana Tesařová napsala knížku pro turisty-fajnšmekry

Detail štětované žlutě značené cesty ze Zrcadlových Bud na Černou horu

Jednu krásnou krkonošskou procházku jsme si nedávno udělali, když jsme si s Jaroslavem Drtinou prohlíželi naše nejvyšší české hory na úchvatných krásných starých pohlednicích. Teď máme před sebou další krkonošské putování, tentokrát po stezkách a cestách, které při svých toulkách objevuje Jana Tesařová z Krkonošského národního parku. A dokonce o tom napsala i knihu.

Já se vrátím k letošní zimě. Jaká byla, co se týče sněhové pokrývky? Loňská zima byla na sníh bohatá, jak tomu bylo letos?
To bylo opět zajímavé, protože to nebyla zima, kdy by nebyl sníh, abychom to tak řekli. Sněhu bylo relativně dost, určitě víc než v několika málo letech, které byly na sníh opravdu chudé. Nicméně vývoj počasí, který přišel teď na jaře, prostě ze zimy téměř do léta, tak ten sníh poměrně rychle odtál a dnes jsou už i hřebeny prakticky bez sněhu.

Mluví se teď hodně o suchu v přírodě, že vody v přírodě není mnoho. Jak je to na horách? Určitě to musíte poznat na vodopádech, na pramenech.
Sucho je velké téma. Pochopitelně když není dost srážek, když není hodně sněhu v zimě, tak je i na horách sucho vidět. My jsme speciálně v jednom projektu kvůli tomu i na našich rašeliništích začali monitorovat úbytek vody od loňského roku, takže na to jdeme i s odborníky, s vědci. Co se týká těch vodopádů, je to pravda. V tuto dobu, když taje sníh na horách, tak ty vodopády jsou nejmohutnější, nejvodnatější. Ale čím víc se budeme blížit letním prázdninám, tak bude vody ve vodopádech ubývat a nebudou už tak mocné jako teď.

Krkonoše - jedinečná zpráva o jedinečných horách

Kolik je vůbec pramenů v Krkonoších. Máte to spočítání? Tak ten nejznámější je jistě pramen Labe.
Řeka, vodstvo v Krkonoších, to je obecně velmi široké téma. Pramenů, praměnišť, tak to jsou tisíce, desetitisíce. To bychom ani nedokázali spočítat. Ale pochopitelně všichni znají pramen Labe. Většina třeba ví, že jsou nějaké prameny Bílého Labe. Nicméně dojít k prameni není úplně jednoduché, nejenom proto, že to obvykle nebývá jedno konkrétní místo. Ale třeba prameny Labe, byť mají svůj symbolický střed u skruže kousek od Labské boudy, kde je i známá mozaika měst, kterými Labe protéká, tak samotné prameniště Labe je asi 100 - 200 metrů více na západ v rašeliništi. Takže není to jedno místo, odkud vytéká ze skály pramínek a pak mohutní až do toho veletoku.

Musíme připomenout, že Krkonošský národní park ve čtvrtek oslaví své polokulaté 55. narozeniny.
Ano, čtvrtek 17. května je přímo den, kdy slavíme to hlavní výročí. Byl to rok 1963.

Letní sezóna umožňuje stavební práce a opravy na cestách v Krkonoších

Co se tenkrát vlastně stalo?
Byl vyhlášen Krkonošský národní park. Ale toto datum, i když je významné, tak je svým způsobem jen symbolické. Protože snaha ochranářů, vědců a milovníků Krkonoš o vyhlášení Krkonoš jako chráněného území, je mnohonásobně delší. Konec konců už v roce 1904 hrabě Harrach v Labském dole vyhlásil první rezervaci na svém území, protože si už tehdy uvědomovali jedinečnost Krkonoš. Stejně tak v 50. letech vzniklo 8 přírodních rezervací, už zákonem chráněných. A to byl jakýsi prolog k tomu, že byl v roce 1963 vyhlášen Krkonošský národní park. Tomu ještě předcházelo o 4 roky dříve, v roce 1959 na polské straně vyhlášení Polského parku. Takže v těchto souvislostech 50. léta - přírodní rezervace, rok 1959 - Polský národní park a rok 1963 Krkonošský národní park. Ono to tak logicky zapadlo do sebe.

Spolupráce mezi českým národním parkem a tím polským funguje?
Já nemůžu řici nic jiného, než že my vnímáme Krkonoše jako pouze jedno území, bez ohledu na historické souvislosti a bez ohledu na přetnutí státní hranicí. My dnes celé území Krkonoš, z hlediska přírodního, spravujeme prakticky jako jedno. Pochopitelně každý z národních parků má svá zákonná omezení, ale managementový přístup je prakticky úplně stejný.

Krkonoše - jedinečná zpráva o jedinečných horách

Bohatství naších nejvyšších českých hor je v tom, že se v mnohém podobají krajině za polárním kruhem.
Ne nadarmo mají Krkonoše přezdívku "ostrov Arktidy uprostřed Evropy" nebo "nejmenší středohory světa". Tak drsné klima, jako mají Krkonoše, nenajdeme mezi Alpami a Skandinávií široko daleko nikde jinde.

Čtěte takéSpráva Krkonošského národního parku

Myslíme si, že Krkonoše dobře známe. Že už jsme je všichni prošli a víme, co kde je. Ale ono to tak úplně není, viďte.
Máte pravdu. Pochopitelně za desítky a stovky let výzkumu a bádání v Krkonoších známe téměř všechny kytky, zvířata, ptáky, které tam máme, kteří tam žijí a rostou. Ale čím víc nám věda umožňuje dostat se do titěrností nebo do neznámých prostor, tak tím víc se dostáváme k novému poznání. Začíná intenzivní bádání třeba organismů žijících v půdě. Tam nás čekají velké objevy. Letos zahajujeme projekt systematicky mapující podzemí Krkonoš, to je opět prostor, který nám byl dlouho utajen. A díky snaze amatérských speleologů, tak ale na profesionální úrovni některé jeskyně mapovali už od 50. let minulého století. To nám má přiblížit projekt Podzemí Krkonoš.

Projekt Podzemí Krkonoš

Albeřické jeskyně, to je první místo, které mě napadne. Ale to je jeskyně nepřístupná veřejnosti.
Ale my ji zpřístupníme. Ale abychom posluchače nemátli, v rámci projektu vznikne 3D model Albeřické jeskyně. Protože je to jakási vlajková loď Krkonošského krasu. A vytvoříme 3D model, díky kterému se návštěvníci do této jeskyně dostanou zcela bezpečně, i klaustrofobici. A podívají se ze sucha svých obývacích pokojů na model této krásné jeskyně.

A vy jste tam někdy byl?
To štěstí jsem ještě neměl.

Radek Drahný ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Na závěr musíme ještě pozvat na ty oslavy 55. narozenin. Budete slavit v pátek?
Hlavní oslavy připadají na pátek. Já si dovolím pozvat posluchače na odpolední program, kdy ve Vrchlabí v zahradě za čtyřmi historickými domky máme připraveny dva koncerty. V 15 hodin skupiny Jumping Drums a v 19 hodin skupiny Jam n´ Bazar. A zároveň v průběhu celého odpoledne bude probíhat také Muzejní noc tentokrát věnovaná archeologii. S naším partnerem Muzeum keramiky v Boleslavci připravujeme novou výstavu o archeologických, keramických nálezech. A stejně tak se návštěvníci budou moci na řadě stánků k tématu archeologie dostat. Sáhnout si na to, co dělají archeologové.

Zve vás Radek Drahný, mluvčí Krkonošského národního parku. Moc děkujeme za návštěvu a přejeme Krkonošskému národnímu parku a všem, kteří se o něj starají, všechno nejlepší.

Spustit audio

Související