Přes knížky Jacka Londona až na Ledovou jízdu. Romantiku můžete zažít i v Krkonoších
První ročník extrémního závodu Ledová jízda se v Krkonoších konal v roce 1986. Začala ho pořádat skupina nadšenců v čele s Petrem Hanzlíkem, který před lety založil plemenný chov „českého horského psa" a se psím spřežením dokonce rozvážel poštu.
Celý závod se jmenuje Ledová jízda - memoriál Dr. Václava Vojtěcha. Byl to první Čechoslovák co jel s Byrdovou výpravou na jižní točnu. V jeho odkazu právě pokračuje tento závod, protože jeho snem v roce 1932 byla doprava materiálu po Krkonoších pomocí psích spřežení.
Aleš Pícl je ředitelem závodu Ledová jízda, ale sám také jezdí se psy už 18 let. Mezi své sportovní úspěchy řadí dvakrát 2. místo v závodu Šedíváčkův long na 220 km a hlavně 9. místo v závodě La Grande Odysee ve Francii, který se jede na vzdálenost 750 km ve Francouzkých Alpách.
Když lídr psí smečky udělá chybu, tak jede celé spřežení špatně, včetně mushera. Nemá to volant.
Aleš Pícl, ředitel závodu psích spřežení Ledová jízda
Orlické hory mají svůj Šediváčkův long a Krkonoše mají svoji Ledovou jízdu. A ta letošní odstartuje v Peci pod Sněžkou v sobotu 17. února. Jak jste letos připraveni? Sněhová nadílka je v Krkonoších dobrá?
Myslím, že sněhu je letos dost, máme vše připraveno. A vzhledem k tomu, že jsme se posunuli i do Pece pod Sněžkou, kde je přeci jen vyšší poloha pro start, tak nemáme tentokrát o sníh vůbec obavy.
A co zima? Protože se říká, že čím větší zima, tak těm pejskům to jede líp.
Určitě. Samozřejmě. Představte si sebe, kdybyste si vzal kožich a měl byste někde běžet a bylo 20 nad nulou. A nemohl si ho sundat. Oni si jej sundat nemůžou, zatímco my si tu bundu sundáme vždy.
Čtěte takéLedová jízda - memoriál Dr. Václava Vojtěcha
Čím vás osobně, Aleši, tento krásný sport uchvátil a kdy to bylo? Protože vy jste ředitelem Ledové jízdy, ale samozřejmě také musher.
Ano, bez toho by to, myslím si, vůbec nešlo. Já jsem se k tomu sportu dostal cestou přes knížky Jacka Londona. Všichni jsme snili o tom, jaké to muselo být na té Aljašce. A pak jsem se k tomu propracoval, když jsem si konečně koupil svého prvního huskyho. A zjistil jsem, že i tady v České republice se s tím závodí a že tu romantiku tady lze také zažít.
Vy jste také několikrát jel Ledovou jízdu. Kolikrát?
Ledovou jízdu jsem jel dokonce sedmkrát a to je, myslím si, moje velká výhoda. Protože jsem ji jel jak v pozici lyžaře, tak i v pozici mushera. A tudíž velice dobře rozumím všem závodníkům a jsem schopen pro ně pak ten závod perfektně připravit.
Ledová jízda je výjimečnáí v tom, že tam vlastně jede i lyžař. Je to tak?
Přesně tak. My tomu říkáme, že je ten závod expediční. Protože tu posádku tvoří musher, 10 psů a k tomu lyžař. Tvoří spolu společný tým a ještě k tomu si vezou kompletní výbavu na celé ty tři dny a spí venku. To je ten extrém.
Mě zajímá ten váš život musherský, protože vy jste jel i ve francouzských Alpách slavný závod, který se jmenuje La Grande Odyssée.
To je velký závod. Já bych řekl, že to je vrchol mushingu. Podařilo se mi jej absolvovat a hlavně dokončit. Protože u tohoto závodu se cení, když máte status toho finešmena závodu. To je asi má nejvyšší meta, které jsem dosáhl a pořád z toho ještě žiji.
Tam se jede 750 kilometrů?
Tenkrát, když jsem to jel, tak to bylo na 750 kilometrů, 10 etap a hlavně ve francouzskejch Alpách. Takže po sjezdovce nahoru, pak dolů. Je to úplně úžasný závod.
Jede se to tedy 10 dní. A také se bivakuje venku na sněhu?
Tenkrát se bivakovalo dokonce dvakrát ve výšce 2 000 metrů. Ten závod byl hodně náročný.
Musí to být paráda, když jedete tou zasněženou krajinou. A jste tam jen vy a vaši psi.
To je ta právě ta romantika. Myslím si, že tohle je to, proč to všichni musheři dělají.
Proč se vlastně musherům říká musher? Zní to trošku francouzsky.
Přesně tak, zní to francouzsky. A ono to pochází právě z francouzského slova marsh, jako jít nebo chodit. A Angličané si to slovo potom převzali. Musheři dostali to slovo musher, a proto dnes používáme i to slavné: mush go. Jako jet. Přesně tak.
Kolik vy máte doma psů?
Mám pořád psy, i když jsem je různě rozpůjčoval. Mám 4 psy, ale ve své době, kdy jsem jezdil velice aktivně, tak jsem měl doma 25 psů.
Je asi také důležité, jak se ta smečka, která táhne to psí spřežení, poskládá. Je tam nějaký lídr. Jak se vybírá takový lídr?
Lídr si buď koupíte, nebo si ho vychováte. Je to hlavně o tom, jak pozorujete ty své psy a poznáte v nich právě to, že ten pes je k tomu předurčen. Pak ho samozřejmě vyzkoušíte, dáte ho dopředu a vidíte, jestli to zvládá nebo ne. A když pak máte svá vlastní štěňata, tak je řadíte vedle toho lídra, aby to od něj okoukala a naučila se to.
Jak řídíte to psí spřežení? Určitě se tam dávají nějaké povely.
Dávají se povely dží a hó. Dží je doprava, hó je doleva. A pak je spousta dalších pokynů, které můžete to psí spřežení naučit. Ale tohle jsou dva základní, které to psí spřežení musí umět, nebo spíš ti lídři, protože ostatní psi je následují a pokračují za nimi. To znamená, když lídr udělá chybu, tak celé spřežení udělá chybu včetně vás. Nemá to volant.
A když uděláte chybu vy, dokáží to ti psi nějak napravit? Stalo se vám to někdy?
Ve Francii jsem právě ocenil to, že jsem měl vepředu velice zkušené lídry. Když jsme jeli v mlze nebo když foukal vítr a nevěděl jsem pořádně ten trail před sebou, tak jsem to nechal prostě na těch lídrech. A oni, jak před sebou viděli stopu, tak se jí drželi a jeli jsme správně.
Nebude vám teď v sobotu trošku líto, že nepojedete a musíte ředitelovat?
To víte, že bych byl nejradši na trati. Ale myslím si, že je také důležité ten závod dobře řídit. A postarat se o všechny závodníky.
Kolikátý ročník Ledové jízdy to bude, Aleši, letos?
Letos je 26. ročník.
A od začátku se jezdí s tím lyžařem, ta expediční forma?
To je na tom to úžasné, že od samého začátku se takto jezdí. A i když nám to někteří třeba vyčítali, protože říkali: tohle není klasická disciplína v mushingu, tak my jsme si pořád podrželi tuhle formu.
Ledová jízda je vlastně memoriál doktora Václava Vojtěcha. Připomeňme trošku tohoto cestovatele, který mrazivé prostředí ve vzdálených severských končinách několikrát zažil.
Doktor Václav Vojtěch byl náš první polárník. Proto my jej stále uvádíme v názvu. Je to takový patron tohoto závodu. On někdy v roce 1928 vyrazil s Byrdovou výpravou na jižní pól a následně potom pro Byrda i trénoval psí spřežení na Novém Zélandu.
On se narodil ve Skřivanech u Nového Bydžova.
Ano, je to kousek odsud.
A je možná paradoxní, že tisíce kilometrů od domova vzdoroval určitě mnohokrát smrti a pak jej zastihla tady na Labi, kde on tragicky utonul.
Ano. On měl znovu vyrazit na další polární výpravu. Bohužel ta výprava byla posunuta o jeden týden a tak on ještě jel za kamarády a trempovali. Snažil se tam zachránit nějakou dívku, která se vyklopila z lodi. A bohužel se při tom utopil.
Co bylo to jeho, tou jeho myšlenkou hlavní, co se týče psů a Krkonoš, musíme říct?
Václav Vojtěch měl takovou představu, že lidé do budoucna budou používat psí spřežení na dopravu materiálu po horách a po Krkonoších. To byl jeho sen, ta jeho vize. Dokonce z té první výpravy přivezl prvního polárního psa, se kterým potom tady objížděl různé ukázky a vyprávěl o těch svých zážitcích. Takže to byl jeho sen a my v tom jeho odkazu pokračujeme.
Letošní Ledová jízda, memoriál doktora Václava Vojtěch, startuje teď v sobotu poprvé z Pece pod Sněžkou. To vás určitě musí těšit.
Mě to těší strašně moc, protože Pec pod Sněžkou byl pro mě symbol hor. My jsme tam s rodiči vždy jezdili lyžovat a říkal jsem si, že by bylo krásné, kdyby odtud ten závod odstartoval. Takže jsem nelenil a kontaktoval zástupce města a potom vlastníky a správce areálu, abychom se na tom domluvili. Jakým způsobem bychom tam ten závod mohli odstartovat. A to se povedlo.
Takže v Peci pod Sněžkou v sobotu v 18 hodin. Co bude pak? Říkali jsme dva bivaky na sněhu. Co ještě čeká závodníky?
Závodníky čeká hlavně velká porce kilometrů, bude něco mezi 150 až 200 kilometry. A poměrně velké převýšení, myslím si, že něco přes 5 tisíc metrů nad mořem absolvují. Takže poměrně dost těžká a náročná trať. Oni startují po 18. hodině z Pece pod Sněžkou a stoupají nahoru na hřeben. Potom po hřebeni pokračují naplánovanou trasou a hned tu první noc stráví na trati 50 kilometrů, pojedou v noci, čelovky musí mít.
A všechno si táhnou s sebou, jak jsme říkali.
Přesně tak. Poměrně těžkou výbavu budou mít s sebou, což ten závod ještě umocňuje.
Kolik máte letos přihlášených závodníků: A vůbec kolik psů, kdybychom to celkově spočítali?
Psů bude na startu 200. Máme přihlášeno 20 posádek. Každá posádka musí mít 10 psů, protože tím, že je ten náklad poměrně těžký, je tam musher, je tam lyžař, tak je potřeba mít pořádné spřežení.
Co bude pro diváky to nejatraktivnější na podívání? Samozřejmě určitě ten start určitě, pak možná cílová rovinka. Dojíždět se bude v pondělí?
Ano, cíl je v pondělí. My samozřejmě všechno organizujeme na ten start, kam zveme diváky, aby se přišli podívat. Dokonce tam budeme mít dvě spřežení sibiřských husky, kdy musheři budou ukazovat tu práci, jak se psi zapřahají, jak se oblékají a tak dál. Budou i vyprávět divákům o tom sportu. Protože každý závodník má u sebe GPS, tak můžete ty závodníky sledovat také na Internetu. A pokud se budete pohybovat po Krkonoších, tak si můžete vyčíhnout místo, kde zrovna jede. Loni třeba kluci seděli na jedné boudě a sledovali na mobilu, kdy pojedou musheři a v momentě, kdy viděli, že se blíží, tak vyběhli ven. A všichni co tam seděli a jedli, tak nejdřív nechápali, co se děje. Pak zjistili, že jedou ta spřežení. Takž nastává komická situace, kdy vybíhá celá hospoda ven, zafandí a zase zaběhne dovnitř.
Na tom je vždycky nádherné spojení člověka s přírodou. Obrovské pouto mezi člověkem a psem. Co je pro vás na tomto sportu nejkrásnější?
Je to právě spolupráce s těmi zvířaty. V tom je ta krása, spolupráce s tím zvířetem, jak celý ten tým spolupracuje.
Pane řediteli, děkujeme za vaše vyprávění a jak se říká: mush go?
Mush go!
Související
-
Odvahu psů i jejich pánů prověří mezinárodní závod psích spřežení Šediváčkův long
V Deštném v Orlických horách a okolí se koná jeden z nejtěžších evropských závodů psích spřežení, a to už po dvaadvacáté.
-
V Janovičkách u Broumova se koná závod psích spřežení
Svaz sportu psích spřežení Musher Club "Metuje" Červený Kostelec pořádá v Janovičkách u Broumova o víkendu 6. ročník zimních saňových závodů psích spřežení Janovičk...
-
V Orlických horách se koná extrémní závod psích spřežení...
Ve středu 26. ledna 2011 odstartoval v Deštném v Orlických horách už 15. ročník závodu psích spřežení Šediváčkův long. Celkem 83 závodníků čeká během čtyř dnů 222 p...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
