Nejsou zelené potraviny jen předraženou trávou, která má dobrý marketing? Zeptali jsme se fyziologa
Na téma takzvaných zelených potravin dnes hovoříme s doc. PharmDr. Miloslavem Hronkem, Ph.D. z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Jedná se opravdu o takový fenomén současnosti a lékem na všechno? Mají jen pozitivní účinky nebo i u nich musíme být obezřetní? Co konkrétně užívat a v jakých dávkách?
Často se řekne pouze A, ale už se nezmíní B. Není na tom tedy nic špatného, ale upozorňuje to pouze na onu lepší stránku věci.
doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Nejsou zelené potraviny jen předraženou trávou, která má dobrý marketing?
Je pravda, že termín zelené potraviny vznikl od výrobců. A v poslední době si získávají určitou míru popularity, která je dána internetem či reklamou. Nicméně, týká se to nejen potravin, ale třeba i léčivých rostlin, když to dáme dohromady, tak si uděláme takový trochu střízlivý pohled.
Čtěte také
Protože výrobce, který chce něco prodat, tak musí reklamu udělat, obzvláště v dnešní době, kdy jsou nabídky různých suplementů a podobně. Takže se ovšem často řekne pouze A, ale už se nezmíní B. Není na tom tedy nic špatného, ale upozorňuje to pouze na onu lepší stránku věci.
Je to tedy i otázka takzvané zelené trávy. Jestli tyto potraviny nedokážeme nahradit něčím, co třeba tady u nás máme a pěstujeme. Na co jsme také geneticky uzpůsobení a je pro nás přirozenější.
Zelená barva navíc funguje, všichni máme rádi jaro. Krávy také žerou trávu a jak vypadají dobře. Mají ovšem žaludky trošku jinak uzpůsobené.
U nás lidí by tráva asi moc nefungovala.
Můžeme zajít do lesa a natrhat si teď například medvědí česnek. Když se podíváte, co obsahuje, tak můžeme takto zvolit i levnější variantu.
doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Víme z období různých hladomorů, že lidé zkoušeli jíst trávu, ale není to úplně optimální. Protože to mnohdy vyvolává i zažívací potíže. Nicméně pokud se jedná například o mladý ječmen, či microgreens a další věci, můžeme si to pěstovat i doma v kuchyni. A jako doplněk stravy, si myslím, to špatné není.
Čtěte také
Z hlediska zeleného barviva, chlorofylu a hořčíku i dalších látek, které tam najdeme, to svůj smysl má. Ale stejně tak můžeme zajít do lesa a natrhat si teď například medvědí česnek. Když se podíváte, co obsahuje, jaké jsou to látky a co nutričně přináší, můžeme takto zvolit i levnější variantu.
Může to být také inspirací pro řadu posluchačů, vyrazit do přírody a obohatit si svůj jídelníček nějakou zdravou jarní bylinkou. Prokazatelné účinky to má, zejména s přibývajícím věkem. Týká se to třeba ochrany cév nebo kardiovaskulárního systému.
Celý rozhovor s doc. PharmDr. Miloslavem Hronkem, Ph.D. ohledně takzvaných zelených potravin si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Jsou malé, jejich chuť je ale výrazná a silná. Ve světě jim říkají mikrogreens, u nás mikrobylinky
Pěstování mikrobylinek, známé pod anglickým označením microgreens, není žádná novinka. Ve světe je konzumace bylinek jen několik dnů po vyklíčení oblíbená už několik let.
-
Fyziolog Miloslav Hronek vyvrací časté mýty o potravinách: kávy s mlékem se bát nemusíte, naopak!
Na mýty ohledně potravin se zaměříme s odborníkem, fyziologem doc. PharmDr. Miloslavem Hronkem, Ph.D. z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
-
Spousta nemocí začíná zánětem. Existují ovšem potraviny s blahodárnými, protizánětlivými účinky
Radioporadna je dnes zaměřena na protizánětlivé potraviny. Existují nebo je to jen reklamní trik? Mohou nás správné potraviny chránit před infarktem i mozkovou mrtvicí?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka