Spousta nemocí začíná zánětem. Existují ovšem potraviny s blahodárnými, protizánětlivými účinky

Doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy hovoří v naší radioporadně na téma: potraviny s protizánětlivými účinky.

doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D.

Rodák z Pardubic. Fyziolog, práce z fyziologie výživy. Zástupce vedoucího Katedry biologických a lékařských věd Farmaceutické fakulty v Hradci Králové.

Za co všechno může zánět v těle? Může i za to, jak se cítíme?
De facto ano, můžeme říci, že zánět je velmi zajímavá záležitost, protože vysvětluje mnoho otazníků, kolikrát i pro laickou veřejnost. Protože zánět je první reakce, kterou naše tělo reaguje ať na mikroby nebo třeba až na poškození kůže. Je to velice užitečná reakce, protože vlastně chrání naše tělo.

Žijeme v bohaté společnosti, kde nikdo netrpí hladem. Ale pohodlnost života a výživy, která není úplně optimální, vede bohužel k problémům.
Doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D., Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy

Problém je ale v tom, že u řady lidí, kvůli životnímu stylu a výživě, dochází k tomu, že zánět v jejich těla probíhá dlouhodobě. A to potom ovlivňuje vlastní metabolismus a je příčinou řady chronických onemocnění. Jako je například ateroskleróza, cukrovka, hypertenze a řada dalších věcí. Moc se o tom nemluví, ale myslím si, že to je velmi zajímavé téma, protože z hlediska prevence pro to můžeme udělat relativně hodně.

Jestli to chápu správně, tak pokud je zánět jen krátkodobý, tak je to takové výstražné světýlko. Ale pokud je už dlouhodobého charakteru, tak je to problém.
Ano, správně. Krátkodobý zánět, když dojde třeba k poškození tkáně, tak je to obraná reakce. Tělo se brání vůči vetřelci, různým bakteriím a podobně.

Čtěte také

Potraviny zpomalující stárnutí. Které to jsou a co všechno dokáže strava v našem životě ovlivnit

Ale příčinou zánětu může být například také obezita nebo sedavý způsob života. A teď záleží na každém z nás, máme někde citlivé místo v těle, kde se ty prozánětové faktory uvolňují a startují zánět.

A když je to kombinováno se sedavým způsobem života a ještě příjmem potravin, které podporují zánět, tak vlastně tiše vznikají v uvozovkách tiché nemoci. My se potom divíme, přeskočí čtyřicítka nebo padesátka, kde se to vzalo, proč je tady hypertenze, diabetes a další problémy. Žijeme v relativně bohaté společnosti, kde nikdo netrpí hladem. Ale pohodlnost života a výživy, která není úplně optimální, vede bohužel k problémům.

Trošku to vypadá, že si vlastně za všechny nemoci můžeme sami.
Můžeme říci, že z velkého podílu ano. Podle Světové zdravotnické organizace dnes ze 60 procent náš zdravotní stav ovlivňuje výživa. A když k tomu dodáme náš životní styl, tak to už dělá potom 80 procent, což už je obrovská síla. Máme tedy zdraví ve svých rukou.

Čtěte také

Lignany a omega mastné kyseliny. Zdravá semínka a jejich vliv na náš organizmus

Slyšela jsem názor, že nezdravá potravina jako taková neexistuje, jen její nesprávná a nadměrná konzumace.
To je takový maličko zlehčený pohled na danou problematiku. Můžeme říci, že celkově ano. Když budeme využívat dlouhodobě třeba smažení, tak za určitou dobu dojde k expozici těchto látek, které se v nás kumulují. A zvláště s přibývajícím věkem. Takže jde o to, jak se stravujeme dlouhodobě.

Tedy víme například, že příjem trans nasycených mastných kyselin pod dvě procenta chrání člověka a nevyvolává to ty stavy. Dále otázka sladkých potravin nebo vůbec používání bílého cukru jako sacharózy, je nepříznivé. Proč? Protože to vyvolává vylučování většího množství inzulinu po konzumaci a on působí protizánětlivě plus stimuluje uvolňování prozánětových cytokinů, takže to vhodné není.

Pak je vhodné to nahradit potravinami s nižším glykemickým indexem. To znamená, že nestimulují organismus k vylučování inzulinu. Třeba nahradit cukr medem. Glykemický index sacharózy je 100, ale u medu je kolem 60, tedy téměř poloviční onen negativní efekt. Plus ještě jsou tam další užitečné látky. Takže je škoda těchto vědomostí nevyužít.

Celou radioporadnu s Doc. PharmDr. Miloslavem Hronkem, Ph.D. z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy si můžete poslechnout v našem audioarchivu.