Nechcete se přiotrávit? Nechte si udělat revizi kotle. Špatně vyčištěný komín nemá správný tah

Topná sezóna začíná a majitelé kotlů by neměli zapomínat na vyčištění komínů. Kontrolu kouřovodů a spalinovodů musí provádět majitelé jak kotlů na tuhá paliva, tak i na plyn. Hrozí totiž požár, nebo únik oxidu uhelnatého a ten může mít fatální následky.

Pozor na mrtvé ptáky a vosí hnízda. Revize komínu je ideální před topnou sezonou

• Upravit
• Smazat

Předpis o požární bezpečnosti hovoří jasně: Každý komín připojený k funkčnímu kotli na vytápění musí alespoň jednou za rok zkontrolovat kominík. Týká se to rodinných a bytových domů, ale také chat a chalup. Lidé za kontrolu zaplatí několik stovek korun, často tak ale ochrání dům před požárem. V létě mají přitom kominíci téměř stejně práce jako v zimě.

Jaký je rozdíl mezi komínem na pevná paliva a třeba na jiná, jako je plyn?

"Rozdíl je ve spotřebiči, v tom co spaluje, jaké palivo a i jak se ten spotřebič respektive spalinová cesta (komín), zanáší, tzn. četnost čištění", říká David Strnad.

Topíme-li na pevná paliva, hrozí něco jiného v případě, že si nenecháme ten koním vyčistit, než-li topíme-li na plyn?

"U tuhých paliv většinou hrozí vznícení sazí v komínovém průduchu. Tzn. zahoření, popraskání komínu. Naopak u plynných paliv, zahoření sazí nehrozí, protože tam saze nevznikají, ale hrozí otrava oxidem uhelnatým, který není cítit ani vidět. Stává se to dost často i v létě", upřesňuje David Strnad.

Dnes spousta pojišťoven požaduje zprávu o kontrole čištění spalinové cesty.

David Strnad, mistr kominík

Pak tu máme termín revize a kontrola komínů! Co je to za úkon, souvisí nějakým způsobem z čištěním a nebo je to jenom při uvedení do provozu?

"Revize spočívá v tom, že je to důkladnější prohlídka komínového tělesa. Provádí se vždy před uvedením spotřebiče do provozu, tzn. když si připojíte nový kotel nebo postavíte nový komín, vyvložkujete, měl by přijít revizní technik s kulatým razítkem, provést kompletní obhlídku komínu a zjistit , jaké jsou certifikace komína a jaký typ se jedná a udělá revizní zprávu s technickou zprávou", říká David Strnad.

A dodává: "Kontrola je častější. Spočívá v tom, že si objednáme kominíka, měl by provést obhlídku komínového tělesa, spalinové cesty spotřebiče. Měl by komínový průduch vyčistit. Měl by ho zkontrolovat důkladně, po celé délce zkontrolovat kouřovody. Měl by i vyčistit, vybrat z komína saze a zkontrolovat stav komínového tělesa i z venku i zevnitř budovy. Sepsat zprávu o kontrole."

Jak se vlastně dnes čistí komíny?

"Spousta kominíku upřednostňuje čištění komína ze střechy výlezem, ale dnes jde komíny čistit i spodem tzn. máme na to otočné kartáče a ucpávky abychom neudělali lidem doma nepořádek", usmívá se kominík David Strnad.

David Strnad ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Janou Kudyvejsovou|foto: Milan Baják

Na čištění komínů přitom pamatuje i nařízení vlády z roku 2011: "To přímo nabádá občany, aby při topení pevnými palivy prováděli třikrát ročně čištění komínu. Zatímco u topných systémů plynových to čištění je povinné jednou ročně. Nařízení vlády je benevolentní v tom, že u kotlů do výkonu 50 kW si může to čištění provádět majitel sám svépomocí. Pokud topíme v rodinném domě tak výkon toho topidla nikdy nepřekročí tuto hranici. Nad 50 kW, to jsou opravdu už velké výkonné kotle".

Špatně vyčištěný komín nemá správný tah a do okolního prostoru tak může unikat nebezpečný oxid uhelnatý.

Ivo Novák z královéhradecké záchranky říká, že otravy právě oxidem uhelnatým jsou nejčastější: "Na následky opravy právě tímto plynem umírá ročně víc lidí, než na všechny ostatní otravy dohromady co se týče intoxikací plynem. Oxid uhelnatý je ve své podstatě přítomen při každém hoření, záleží samozřejmě v jaké míře".

Kouřící komín|foto: Ladislav Bába

Ivo Novák ale dál připomíná, že když se člověk naskytne u situace, kdy hrozí otrava oxidem uhelnatým, musí myslet především na svou vlastní bezpečnost: "Pokud se vyskytujeme někde v místnosti, kde připadá toto nebezpečí potencionálně v úvahu, je zapotřebí okamžitě vyvětrat, opustit místnost a vynést postiženého ven. Je zapotřebí si uvědomit, že prakticky polovina těch karboxihemoglobinových vazeb, ke kterým dochází v krvi, vzniká ještě po vynešení toho člověka na čerstvý vzduch. Takže tam je jakási setrvačnost toho účinku".

Záchranáři v kraji vyjíždí každoročně k několika desítkám takových případů.

Celou radioporadnu s kominiským mistrem Davidem Strnadem si můžete poslechnout v našem audio-archivu: