Ne všude v Čechách vítali v říjnu roku 1918 vznik samostatného českého státu. Třeba na Jilemnicku

V pohraničí nebyla situace na podzim roku 1918 přehledná. V Sudetech žila většina obyvatel německé národnosti.

Čtěte také

Ve Vysokém nad Jizerou se před 160 lety narodil první československý premiér, doktor Karel Kramář

„Vznikají čtyři odtržené německé celky, po celých Čechách, Moravě i Slezsku. Čtyři sudetoněmecké provincie Německé Čechy (Deutschböhmen), Sudetsko (Sudetenland), Šumavská župa (Böhmerwaldgau) a Německá jižní Morava (Deutschsüdmähren). Severní část jilemnického okresu spadala právě do německého Deutschböhmen, které sídlilo v Liberci."

„I když byla tato vzdorovláda potlačena a její vedoucí činitelé unikají do exilu do Vídně, tak tam funguje až do podzimu roku 1919, do uzavření Saint-Germainské smlouvy z 10. září 1919, která určila hranici mezi Československem a Rakouskem. Touto smlouvou byl formálně uznán vznik svrchované Československé republiky. Snažili se do ní zasáhnout, ale bezúspěšně."

Čtěte také

Historické události vzniku Československa

„Němci tady sázeli na notu práva na sebeurčení. A víme, že o 20 let později to použil Konrád Henlein."

Tady byl asi největší problém v Rokytnici nad Jizerou.
„Ano, Rokytnice byla z velké části německá. Byl to samostatný soudní okres a tam, podobně jako jinde v Čechách, byli například zadržovány vlaky. Úřad městyse Rokytnice slíbil věrnost Deutschböhmen. Jilemnický starosta, doktor Karel Čermák, se tam vydal. Nakonec vyhrožoval i nasazením armády, na což tedy už rokytničtí slyšeli a slíbili věrnost Československé republice."

A jak to bylo s oním pověstným telegramem, že byla zřízena Československá republika?

Čtěte také

11. 11. 1918 skončila I. světová válka a tento listopadový den je slaven jako Světový den veteránů

„Do Jilemnice dorazil 28. října 1918 v 19:30 hodin večer. Byl adresovaný zdejšímu okresnímu úřadu. Ale zvěsti o zřízení republiky se už šířily během odpoledne a večer potom vlakem dorazila také delegace. Takže potom večer už probíhají shromáždění a oslavy na náměstí."

„V Jilemnici narychlo vyzvedli pohřební vůz, naložili na něj rakouské orlice, symboly mocnářství, a odvezli je do Jilemky, kde je vysypali. Podobné rituály probíhaly v mnoha obcích v okolí. Hlavně to znamenalo také konec války. Situace na podzim roku 1918 už musela být nesnesitelná."

„A co se týče Vrchlabí, což bylo také většinově německé město, tam probíhaly protesty. Byl tam nasazený 11. střelecký pluk z Jičína. Byl obsazen úřad a na kostele byla vyvěšena česká vlajka, ještě ta červenobílá. Tedy situace tady byla dramatičtější, nicméně se vše obešlo bez krveprolití."