České i československé státní symboly a jejich postupná proměna v průběhu celého 20. století
Státní symboly České republiky jsou symboly českého státu určené zákonem, jejichž výčet je obsažen v ústavním zákoně č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky účinném od 1. ledna 1993.
PhDr. Zdeňka Kulhavá hovoří na téma: Státní symboly a jejich postupná proměna ve 20. století.
Vlastní státní symboly pro českou část Československa byly poprvé stanoveny ústavním zákonem České národní rady č. 67/1990 Sb., o státních symbolech České republiky, který byl účinný současně se zákony č. 163/1960 Sb. a později 102/1990 Sb., které upravovaly státní symboly celého Československa.
Státní symboly České republiky jsou podle zákona 3/1993 Sb. tyto:
velký státní znak České republiky
malý státní znak České republiky
státní barvy České republiky (trikolóra)
státní vlajka České republiky
vlajka prezidenta České republiky (dříve prezidentská standarta)
státní pečeť České republiky
státní hymna České republiky - Kde domov můj? (první sloka)
Oproti úpravě v zákonu č. 67 z roku 1990 byly české státní symboly v pozměněném složení (mezi symboly nově zařazena vlajka prezidenta republiky a trikolóra) a podobě (původní podoba české vlajky byla nahrazena dosavadní československou vlajkou) v roce 1992 Českou národní radou stanoveny v článku 14 Ústavy ČR. Zákon České národní rady číslo 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky obsahuje jejich konkrétní popis.
Tradiční symboly českého státu, které nejsou zakotveny v ústavě:
české korunovační klenoty, především svatováclavská koruna
národní strom - lípa
kokarda
heraldický symbol kalicha je jedním z neoficiálních národních symbolů
Celý rozhovor s PhDr. Zdeňkou Kulhavou si můžete poslechnout v našem audio-archivu:
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.