11. 11. 1918 skončila I. světová válka a tento listopadový den je slaven jako Světový den veteránů

V jilemnickém muzeu si tento svátek připomeneme s ředitelem muzea Davidem Ulrychem a s reportérkou Eliškou Pilařovou.

Každá vesnička v Krkonoších a v Podkrkonoší má ve své historii seznam padlých v I. světové válce. A jsou to seznamy velmi dlouhé.

„Pokud bychom hovořili o oblasti bývalého jilemnického politického okresu, tak bychom se dostali k číslu 1 800 padlých. Toto číslo ovšem nezahrnuje všechny zraněné a zmrzačené. Pokud bychom mluvili o Jilemnici jako takové, tak bychom na zdejším pomníku našli 108 jmen."

A tady je jeden velký sešit. Válečný deník Karla Kubánka ze Zvědavé uličky v Jilemnici. Jak je možné, že se taková písemnost dochovala? Karel Kubánek měl zřejmě dobré dědice.

Čtěte také

František Steklý a neuvěřitelné osudy vojáků první světové války!

„Určitě. Karel Kubánek žil ve Zvědavé uličce v Jilemnici č. p. 104. A shodou okolností se mi podařilo získat přepis tohoto deníku, který je kompletní. Osud Karla Kubánka byl opravdu velice zajímavý. On nastupoval do války jako příslušník 11. zeměbraneckého pluku v Jičíně jako zdravotník. Takže po bitvě opravdu sbíral zraněné a odnášel je do zázemí. Prožil si neskutečné utrpení kolem sebe a sám prodělal různé nemoci."

„Dopadlo to nakonec tak, že se s přítelem rozhodli, že se sami postřelí, aby se dostali do zázemí. Tedy skrze bochník chleba se střelil jeden do ruky a druhý do nohy. Dostali se do nemocnice a protože měl Karel trvalé následky, tak se dostal i domů. Válku tedy přežil. Určitě si byl vědom toho, že další šanci by nemusel dostat a že by se z fronty vůbec nemusel vrátit."

Připomeňme i Červený kříž

Čtěte také

Víte, že už v první světové válce používali lékaři při operacích podobné nástroje jako dnes?

To je velmi důležitá organizace, která stojí za záchranou mnoho veteránů.

„Červený kříž vznikl v rakousko - italských válkách v 60. letech 19. století. A během I. světové války ukázal svoji důležitost a velkou potřebu zapojit nejen muže, ale také ženy, které fungovaly jako ošetřovatelky v lazaretech v zázemí."

„Jako ošetřovatel v provizorním lazaretu, který se nacházel v jilemnické sokolovně, působil také lékař, doktor Jaroslav Feyfar, vynikající jilemnický fotograf, jehož výstavu jsme tady měli," dodává ředitel jilemnického muzea David Ulrych.