Pochvalu sklidili studenti za návrhy pomníku obětem 1. světové války pro Lázně Bělohrad

Lázně Bělohrad chtějí na podzim odhalit pomník obětem 1. světové války. Stát bude v Prostřední Nové Vsi, která měla na začátku minulého století 66 čísel popisných a ze které tehdy padlo 20 občanů, tedy z každého třetího domu někdo. Vypracovat návrh pomníku dostali za úkol žáci střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích a vedli si tak, že radním z Lázní Bělohradu doslova došel dech.

Na prezentaci jedenácti návrhů se do Hořic přijel podívat i Eduard Čeliš. Vnuk Václava Čeliše, jednoho z obyvatel Prostřední Nové Vsi, který před sto lety padl: „To je můj děda, ročník 1888, narodil se v únoru před 130 lety. Můj táta se narodil v roce 1914, takže dědu vlastně ani neviděl. Na svatou Annu rukovali a děda padl v roce 1916 v Itálii. Bylo mu 28 let. A jemu by se asi líbil tamten návrh."

Ukazuje Eduard Čeliš na jeden z návrhů, který se zamlouval i některým radním. Ti se ale poměrně rychle museli vzdát myšlenky, že vyberou jeden vítězný návrh, nakonec se shodli na tom, že jich musí zvolit víc.

Pomníky padlým v 1. světové válce stále promlouvají - Otovice|foto: Zdeněk Bláha

Své čtyři favority si vybral i zastupitel Vlastimil Matouš, zvolený za TOP 09. Podle čeho? „Já si myslím, že je to opravdu o pocitu. Protože když to vezmu z racia a slyšeli jsem ten výklad k jednotlivým návrhům pomníku, tu myšlenku kterou vyjadřují, tak to bych si už nevybral vůbec."

Zastupitelům města autoři jednotlivých návrhů před časem přednesli příběh daného návrhu a popsali, proč jejich pomník vypadá tak, jak vypadá. A nebylo se co divit, že radní nedokázali zvolit ten nejlepší.

Vedoucí oboru Kamenosochařství na škole v Hořicích Ladislav Jezbera se od počátku snažil do studentů dostat emoce: „Začátek toho zadání spočíval v tom, že jsme si poměrně důkladně přibližovali tu situaci 1. světové války. A seznamovali se i s těmi poměrně drastickými dobovými snímky. Takže studenti to dostali se vším všudy, v docela silné koncentraci. Takže si myslím, že ten prvotní impuls tím mohl být docela silně ovlivněn."

Pamětní kříž na padlé v 1. světové válce

Delegace z Lázní Bělohradu byla plná dojmů a nad jednotlivými návrhy diskutovala docela dlouho.

Ladislav Jezbera, který skupinu autorů návrhů vedl, složil žákům téměř poklonu: „Některá ta díla jsou velice vydařená. Myslím si, že předbíhají ten přirozený vývoj a stáří těch studentů, což jsou středoškoláci. A de facto dosahují úrovně vysokoškolské práce."

O tom, že se klauzurní práce opravdu povedly, svědčí i slova ředitele školy Josefa Moravce. Ta zahřejí možná ještě víc než případná známka na vysvědčení: „Já jsem se rozhodl, že i pro svou obec se pokusím záskat z děl. Založím nějakou sbírku. Prostě to dílo už má nějakou koncepci. protože se do té školy hodí. Je to moje interní záležitost. Protože například bratr mého dědečka v té válce padl. A až ten pomník bude stát, bude tam jeho jméno."

Zastupitelé v Lázních Bělohradu vybrali několik návrhů a protože nezvolili jeden vítězný, diskuze bude pokračovat dál.