Na Výrovku a z Výrovky do světa aneb Na cestách a po horách se šťastnou boudařkou Michaelou Šťastnou

8 fotografií

Z kopce nad Prahou na hřebeny Krkonoš

Myslím, že to jsou příběhy zajímavé - "boudařka", tedy žena provozující horskou chatu asi na nejvyšším místě u nás se totiž pohybuje hodně i v tzv. "mužském světě".

Vzécné chvíle bez kulicha, přilby, řidítek nebo vařečky|foto:archiv Michaely Šťastné

Alespoň co se týká náročnosti práce i profesí, které musí zvládat. Život ve výšce 1356 metrů nad mořem, kde Výrovka stojí, není zdaleka jen o krásných výhledech, malebných svítáních nebo okouzlujících západech slunce.

Skútrem na boudu "pro lidi"

Na Výrovku jsme se vydali s mikrofony Českého rozhlasu i mým tradičním cestovatelským kufříkem v době, kdy to ještě bylo před uzávěrou okresu Trutnov možné.

Čtěte také

Desetimetrové sněhové bariéry prorážela v Krkonoších fréza mezi Výrovkou na Luční boudou

Ale z auta jsme přesedli na sněžný skútr a z Pece pod Sněžkou se vydali na boudu, která začínala v osmnáctém století jako přístřeší s honosným názvem "Hotel Výrovka".

O bohaté historii Výrovky, o tom co je to "fialkový kámen", který tu prodávali, tedy o časech nám známých třeba z filmu Krakonoš a lyžníci, jsme si s Michaelou Šťastnou pochopitelně také povídali.

Jejím cílem je provozovat boudu "pro lidi" - nikoli luxusní horský hotel. A vlastně tak navazovat na začátky, za kterými byla rodina Steinerova a hlavně Marie Steinerová, považovaná za první podnikatelku na hřebenech hor.

Řidička, pokojská, zásobovačka, kuchařka a matka

Ovládat zmíněný sněžný skútr, rolbu, zásobovat boudu potravinami, ale i palivem pro stroje, provozovat "ledopád" - ledovou lezeckou stěnu, kterou využívají milovníci adrenalinu i příslušníci záchranných složek k tréninku, odházet metráky sněhu, otáčet se v kuchyni pokud je třeba, dopravit děti ze hřebenů do škol - dalo by se pokračovat dlouho.

8 fotografií

Ostatně sami uslyšíte od Michely Šťastné, že to není jen tak. Navíc - Výrovka má průměr roční teploty 3 stupně a sněhu si tu užijí dost a dost i když jinde zrovna není. Co ale neuslyšíte, to jsou stesky. Na horách je ráda a život na boudě v Krkonoších ji baví.

Nepál, naše hory, lyže

Z Výrovky ale Michaela Šťastná také občas "vycestuje". Budete se divit, často zase do hor. A tak se v pořadu "Na cestách" dozvíte i jaká je její nevyšší dosažená výška. Prozrazovat nebudu, napovím jen, že je to v Nepálu a dostaneme se o pár tisíc metrů výš, než na hřebeny Krkonoš.

Až na vrcholky hor|foto:archiv Michaely Šťastné

Stejně se ale náš rozhovor nakonec stočí zpět - do první zóny Krkonošského národního parku, na Výrovku. A vydáme se s mikrofonem i za boudu ke zmíněné ledové stěně. Na dvanáct metrů vysoké krápníky jsem se ale nepustil.

Domácí buchty, lodičky a suvenýry u cest

Možná už se vám také podařilo být na Výrovce zrovna v době, kdy měli "napečeno". Jejich domácí buchty jsou vyhlášené a přiznám, že z vlastní zkušenosti mohu kvalitu potvrdit.

Čtěte také

Hotely a horské boudy: „Vyjádření podpory nám moc nepomůže. Faktury chodí pořád“

V tak pohodové atmosféře jsme se nakonec při natáčení nejnovějšího pokračováni pořadu "Na cestách s PV" dostali i k tak prozaickým tématům, jako je touha ženy z horských hřebenů občas nazout i lodičky, k suvenýrům z cest i ke vztahům lidí na horách.

Ale pak přišel čas vydat se z křižovatky cest Strážné - Luční a Špindlerův Mlýn - Pec pod Sněžkou na zhruba pět kilometrů dlouhou cestu do Pece. Sněžným skútrem, jak jinak. Byli jsme přece "Na cestách" za boudařkou Michaelou Šťastnou na hřebenech Krkonoš, v království sněhu.

Pohoda u mikrofonu Na cestách - Výrovka|foto:Petr Voldán,Český rozhlas

Pokud se chcete podívat na Výrovku s námi alespoň prostřednictvím rozhlasových vln, nalaďte si v pondělí 15. února Český rozhlas Hradec Králové nebo Pardubice další talk show "Na cestách s Petrem Voldánem". Těšíme se na Vás!

Petr Voldán a Jaroslav Pokorný