Horské boudy bývaly dominantami Krkonoš, dnes často v žalostném stavu čekají na svůj konec
Pamětníci, kteří ještě před čtvrtstoletím znali typickou podobu Krkonoš s horskými boudami na hřebenech, dnes mohou v řadě případů jen nostalgicky vzpomínat. Oblíbeným cílům jejich výletů už mnohdy k definitivnímu konci chybí jen málo, nebo se osud dokonce naplnil. To je případ třeba Petrovy boudy, která přivítala hosty naposledy na Silvestra roku 2008.
„Po tom Silvestru byla Petrova bouda zavřena a začala chátrat. Byla otevřená okna, takže nakonec to dospělo už do takového stavu, že byl nafoukaný sníh v místnostech," popisuje začátek známého příběhu Petrovy boudy architektka Vladimíra Paterová z Památkového ústavu v Josefově.
Kdysi funkční a provozuschopná stavba najednou osiřela - a to samozřejmě nedělá dobře žádnému objektu, natož horskému, který se musí potýkat s extrémním počasím.
Že právě tohle - tedy zavření na pár dní - je krkonošským problémem už delší dobu, říká krajinný ekolog Pavel Klimeš: „V 70. letech zanikla Obří bouda, která byla stejně zajímavá, svojí historií, svým místem. Tehdy to zavřel hygienik na pár dní a po pár letech ji prostě museli zbořit. Takto zanikla i Česká bouda na Sněžce, kdy ji vlastně také na několik dní zavřel hygienik a po deseti letech ji firma musela zbourat."
Samozřejmě, se zánikem horských bud mizí kus historie a mizí s tím také služba na hřebenech.Pavel Klimeš, krajinný ekolog
Nad 1200 metrů nad mořem, tedy nad horní hranicí lesa, je v Krkonoších jen 30 bud na české i poslké straně. A každé takové, která zanikne, je škoda.
Jak říká Pavel Klimeš, velmi často je to škoda způsobená lidským faktorem: „Většina horských bud zanikla kvůli nedbalosti. Domovník s letlampou rozehříval topení. To je nejčastější způsob vypálení. Tak zanikly obě boudy na Výrovce. Jak Havlova bouda tak Výrovka, takto zanikla i Liščí bouda, vůbec nejdelší bouda v Čechách."
V osmdesátých letech byla obložnost bud zajištěna masivní rekreací ROH, která po změně režimu postupně ustala.
Chaty se vyprázdnily a jak říká mluvčí správy Krkonošského národního parku Radek Drahný, radost z toho nemá ani správa parku: „V momentě, kdy daný objekt chátrá, tak se tím potažmo zakládá i na problém pro nás. Není nic horšího, než mít na hřebebech torzo objektu, které je nebezpečné pro návštěvníky a s každým silnějším větrem hrozí jeho zřícení."
Sokolská bouda nad Janskými Lázněmi, tedy největší roubená stavba v Česku a další z unikátů, zatím ještě stojí, i když její stav je téměř havarijní.
Ale objevují se záměry na její záchranu.
Příběh Petrovy boudy, která po úmyslném zapálení shořela, také ještě neskončil - její majitel nakonec po obtížných jednáních přistoupil na požadavek památkářů a základní objekt obnoví v rozsahu, v jakém byl před požárem.
Tak či tak, tvář a charakter hor se mění a měnit bude, ať se to milovníkům Krkonoš líbí nebo ne.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Na lávce u pardubického nádraží za 300 milionů korun stojí voda. Správa železnic požaduje reklamaci
-
Záchrana Ukrajiny je v našem vlastním zájmu. Rusko chce, aby platilo právo silnějšího, tvrdí Fischer
-
Sociální demokraty povede exministryně Maláčová. Do předsednické funkce ji zvolilo 101 delegátů
-
Sněhovou vichřicí z Norska do Švédska. Příběh Hany Adlerové a její rodiny