Muzikoterapeutka Jana: V hudbě není nic špatného, přes nástroj mluví vaše duše. Pusťte se do toho!

Řekněte, co nám může muzikoterapeut nabídnout?
Jsou muzikoterapeuti, kteří se zabývají třeba jen hlasem a dělají hlasové terapie, ti to mají jednodušší. Nestěhují tolik hudebních nástrojů. Dále jsou muzikoterapeuti, který se zaměřují například jen na bubnování, ty to mají zase horší na stěhování, protože transportují třeba 60 bubnů.

Myslím, že každý hlas je originál a najde si svého posluchače. Minimálně je každý sám sobě posluchačem, třeba i jen ve sprše.
Jana Štěpánková, muzikoterapeutka

A čím víc různorodých nástrojů má muzikoterapeut k dispozici, tak je potom i samotná muzikoterapie pestřejší a z klientů se vždy najde někdo, kdo preferuje nějaký hudební nástroj, na který zvládne zahrát.

Čtěte také

Léčivé tóny potřebuje každý, říká muzikoterapeut Aleš Fuchs

Ten hlas mě zaujal. To je možná úplně nejintimnější hudební nástroj a máme ho úplně všichni.
A nevěřili byste, kolik lidí má blok ze základní školy, kdy mu někdo řekl, ať nezpívá, protože to neumí. Setkávám se s tím a snažím se tyto lidi rozezpívat, snažím se je seznámit s jejich vlastním hlasem, který v sobě mají. A najednou zjišťují, že zpívat umí. Chce to jen otevřít pusu a naslouchat sám sobě, poznávat se a rozeznívat své tělo. A mít z toho radost.

Myslím si, že každý hlas je originál a každý hlas si najde svého posluchače. Minimálně je každý sám sobě posluchačem, například ve sprše, když už nic jiného. Jen se toho nebát.

Nástroje někdy dokážou najít i skrytého muzikanta, což je pak krásné. A nabízí lidem možnost další životní cesty.
Jana Štěpánková, muzikoterapeutka

Přinesla jste i různé hudební nástroje.
Přinesla jsem nástroje, které jsou u mých klientů nejoblíbenější. Začneme možná úplně tím nejjemnějším, kterým je zvonkohra. Tu hodně používám při relaxaci. Navodí klid, hodně klientů je nesmělých, co se týče hudebních nástrojů a bojí se na ně sáhnout. A zvonkohra je taková nenáročná.

Čtěte také

Petr Kohl hraje na harmonizující obří gongy. Každý koncert je jedinečný, neopakovatelný originál

Všechny nástroje, které mám, jsou k dispozici návštěvníkům mých workshopů a děláme společné improvizace. V podstatě kromě fléten. A ty nástroje někdy dokážou najít i skrytého muzikanta, což je pak krásné, když u toho člověk je. A nabízí jim to možnost další cesty v osobním životě.

Chci říci, že muzikoterapie je opravdu pro pacienty velký přínosem. Můj manžel prošel rakovinou a nyní je ve stabilizovaném stavu. Hraje na flétnu, která mu velmi pomáhá k tomu, aby dýchal tak, jak má. Pracovala jsem jako zdravotní sestra u mentálně postižených osob a i tam je muzikoterapie velkým přínoscem.

Hudba je úžasná, probouzí vzpomínky a emoce, které jsou třeba někde zasuté. A při muzikoterapii se otevře něco silného.
Jana Štěpánková, muzikoterapeutka

Ideální varianta je, když si muzikoterapeut dokáže nástroje vyrobit sám. Například tuhle kytaru jsem si vyrobila v Hradci Králové ve škole hudebních nástrojů na kurzu, který probíhá s pomocí zkušených lektorů. Hraje úplně stejně, jen ten pocit, když hrábnete do jejích strun, byl úplně neuvěřitelný.

Čtěte také

Hledat harmonii je jedna z nejtěžších činností v životě člověka. Tak se ji snažím najít také

To vám její zvuk projel od hlavy až k patě a zpátky. Je to úplně něco jiného, než když si koupíte kytaru někde v prodejně hudebních nástrojů, protože je v tom nástroji je vlastně vaše duše. Hudba je úžasná, probouzí vzpomínky a emoce, které jsou třeba někde zasuté. A při muzikoterapii se otevře něco silného, až se člověk někdy rozpláče. Ale i to je v podstatě žádoucí.

Důležitá je spokojenost. A na věku nezáleží.
Na věku nezáleží, dá se začít hrát na každý nástroj v každém věku. Někdy stačí, aby vám někdo jen řekl: pusťte se do toho!

Jana Štěpánková a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Pusťte se do toho, vzkazuje muzikoterapeutka Jana Štěpánková. Celou radioporadnu si můžete poslechnout v našem audioarchivu.