MUDr. Ladislav Pazdera: Každý člověk je jiný. Moderní medicína individualizuje přístup k pacientům

Neurolog MUDr. Ladislav Pazdera z Vestra Clinics s.r.o. v Rychnově nad Kněžnou je hostem naší radioporadny na téma: Obrna lícního nervu.

Jak rychle rozpoznat ochrnutí lícního nervu od cévní mozkové příhody?

Tento dotaz se týká už neurologie odborné. Jeden z úkolů, který neurolog musí vždy vědět a udělat, je, kde se v tom nervovém systému nacházíte ona porucha.

Individualita každého z nás spočívá v tom, že máme jiné mozkové řečiště. Někdo ho má hustější, jiný naopak chudší, ale s tím se narodíme.
MUDr. Ladislav Pazdera, neurolog

A když hovoříme o lícním nervu, tak ten není součástí centrálního nervového systému nebo-li mozku, když to tak řekneme, tedy hemisfér a kmene nebo míchy. A vzhledem k tomu při paréze nebo-li ochrnutí lícního nervu se nejedná o cévní mozkovou příhodu. To, jak to poznat, je věc toho lékaře. Příznaky jsou omezené, lícní nerv nepostihuje další oblasti mozku. A tím pádem je jasné, že se nejedná o mozkový infarkt.

Čtěte také

Klinické studie jsou šancí, jak se dostat k moderní léčbě dříve, než začne být lék běžně používán

Jak se tedy projeví ochrnutí lícního nervu?

Projeví se tím, že na jedné straně obličeje ochrannou typicky všechny svaly, tedy na čele i na tváři, ale současně velmi často zůstane otevřené oko. Ten člověk nemá možnost oko zavřít.

Mohou ale lidé tohle postižení zaměnit s cévní mozkovou příhodu? Kdy koutek úst poklesne nebo máme tu stranu obličeje necitlivou.

Ano, to je dobrá otázka. Jde o tu izolovanost. Pakliže máte příznaky pouze na jedné polovině tváře a také na čele a chybí tam jakékoliv jiné známky mozkového postižení, pak se jedná o periferní obrnu lícního nervu, nikoliv o mozkový infarkt.

Čtěte také

Jak úspěšně bojovat s Parkinsonovou nemocí vám poradí MUDr. Ladislav Pazdera

Ochrnutí lícního nervu je bolestivý problém?

Není, ve chvíli, kdy lícní nerv ochrne a je to vidět na obličeji. Ale typicky několik hodin či dní předtím se může objevit drobná bolest kolem ucha a za uchem. Na té polovině hlavy.

Tohle ale mohou být i průvodní jevy cévní mozkové příhody, nebo ne?

Ovšem u cévní mozkové příhody jsou postižené jiné oblasti mozku. Ten člověk může mít další potíže, například na končetinách, ať už motorické nebo senzitivní. Může mít poruchy zraku, může mít poruchy řeči, může mít poruchy rovnováhy a celou řadu dalších potíží, kterým se říká, fokální neurologické příznaky nebo ložiskový neurologický deficit.

To je základem rozpoznání mozkového infarktu. A velmi typicky je tento ložiskový neurologický deficit největší na začátku onoho onemocnění, zejména, když se jedná o ischemii, tedy mozkový infarkt. V případě mozkového krvácení se může rozvíjet postupně.

Čtěte také

Může i vám hrozit obrna lícního nervu? Příčiny, příznaky, diagnostika a léčba tohoto onemocnění

Příznaky je velmi důležité zmínit, protože u cévní mozkové příhody platí, že čím dřív se člověk dostane k lékaři, tím má větší šanci na uzdravení. Je tedy pokles ústního koutku vždy průvodním znakem cévní mozkové příhody nebo nemusí být vůbec na obličeji nic znát a mohou problém signalizovat končetiny?

Nemusí to být v obličeji, můžete to být celá řada jiných věcí. Mohou to být zmíněné končetiny, ale nemusí. Můžou to být příznaky na očích a podobně. Záleží na tom, kde nastane ona mozková příhoda nebo mozkový infarkt, tedy uzávěr cévy a nedokrvení mozku. Jestli vznikne v předním nebo zadním povodí. A to je právě věc a úkol neurologů, aby rozpoznali, kde to je. Co je pravděpodobnou příčinou a jak s tím nakládat. Ovšem to, co jste řekla, že čas je zde zásadní, to je zlaté pravidlo. Čas hraje zásadní roli.

Tam existuje pojem časové okno. Co to přesně znamená?

Čtěte také

Pokles koutku a poruchy řeči, při mozkové mrtvici jde o minuty. Důležitá je následná rehabilitace

Termínem časové okno si trošku pomáháme, když chceme nějak rozlišit, kdo je vhodný k jaké léčbě. Není to úplně optimální označení, protože každý je člověk individuální. A to je právě otázka současné léčby mozkového infarktu, která čím dál více zohledňuje individualitu člověka, což je velmi dobře.

Individualita každého z nás spočívá v tom, že máme jiné mozkové řečiště, někdo ho má hustější a bohatší, jiný naopak chudší, ale s tím se narodíme. Tomu se říká odborně kolaterály.

A intuitivně tušíme, a ono se to také potvrzuje, že když ony kolaterály hustější, tak má ten pacient lepší šance a lepší prognózu. Jinými slovy, když máte dobré kolaterály, tak je váš mozek schopen ischemii lokalizovat nebo přečkat po delší dobu, než když jsou chudší.

Čtěte také

Co dělat při podezření na mozkovou mrtvici? Ty u nás postihnou víc než 30 tisíc lidí ročně

Jádro mozkového infarktu nezůstává stejné ve své velikosti, ale začíná se zvětšovat a šířit. Protože my v první chvíli často nemáme možnost se na ty kolaterály podívat, tak se vytvořila koncepce určitého časového okna. Že je totiž bezpečné v tom jistém časovém okně podat určitý typ léčby. Za tím časovým oknem už to není bezpečné nebo je to méně bezpečné.

Tedy časové okno přináší jak dobré, tak špatné věci. To dobré je, že se držíme na bezpečné straně. A to špatné znamená, že to vyřazuje hodně lidí, kteří by mohli profitovat z léčby, ale o kterých my nevíme.

Ale čím více budeme mít možnost individualizovat přístup k pacientům, tím větší z toho budou mít prospěch všichni. I ti, co přijdou za tím časovým oknem.

Celý rozhovor s neurologem MUDr. Ladislavem Pazderou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.