Muchomůrka zelená je nejjedovatější. Jak se vám něco nezdá, nechte houbu v lese, radí mykoložka

Tereza Tejklová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radka Šubrtová, Český rozhlas

Podle našich posluchačů to momentálně v lesích východních Čech není s houbami nic moc. Jaké jsou tedy vyhlídky na podzim?
Já musím potvrdit postřehy posluchačů, rozhodně to teď nejsou v lesích houbařské žně. Je to způsobeno těmi vysokými teplotami. Ale teď zase zapršelo a trochu se ochladilo, tak si myslím, že tak během 14 dnů se zase nějaké houby objeví.

Pokud byste ji osahali a potom si olízli prsty, nic se vám nestane. Ale jeden klobouček by po požití stačil k úmrtí dospělého člověka.
Tereza Tejklová, mykoložka

Tu a tam se v lese něco najít dá. Začínají růst malé hříbky, růžovky a holubinky. Ale určitě to není tak bohatá vlna, jako přišla před nějakými dvěma týdny.

Co jste nám přinesla ukázat za houbu?
Mám tady muchomůrku zelenou. Což je naše nejjedovatější houba. Přinesla jsem ji ukázat, jako takového strašáka. Aby ji lidé poznali. Protože média už zase hovoří o několika otravách lidí v letošním roce. Pořád je zapotřebí si dávat pozor.

Čtěte také

Za 10 dní po dešti vyrazit na houby? Přebytek vláhy jim ale také nesvědčí, říká mykoložka Tejklová

Když na tuhle houbu sáhneme, musíme si pak umýt ruce? Jak moc je nebezpečná?
Pokud byste ji osahali a potom si olízli prsty, nic se vám nestane. Tím se straší malé děti, aby nestrkaly do pusy úplně všechno. Tak zase jedovatá tahle muchomůrka zelená není. Tato naše plodnice sice není nijak závratně veliká, průměr klobouku má nějaké 3 až 4 centimetry, ale i ten jeden klobouček by po požití stačil k úmrtí dospělého člověka.

Je to vlastně celosvětově nejjedovatější houba, kterou bohužel čas od času někdo sebere. Většinou v domnění, že se jedná o žampion.

Nedávno je jedna žena přiotrávila. Přitom se považuje za zkušenou houbařku, protože sbírá houby přes 15 let. Přesto sebrala muchomůrku tygrovanou a snědla ji. Skončila pak v péči lékařů. Jak se může přihodit taková záměna?
Mohlo se to stát tím, že houby trochu mění barvy podle toho, jak moc jsou promočené. Při větší vlhkosti nejsou obvykle vybarveny tak, jak jsou lidé zvyklí. A to může houbaře zmást. A další je, paní si myslela, že 15 let sbírá houby a už ji nic nemůže překvapit. Tak potom člověk trochu ztratí takovou pokoru a opatrnost.

Tereza Tejklová donesla do studia Českého rozhlasu Hradec Králové ukázat jedovatou muchomůrku zelenou|foto:Radka Šubrtová, Český rozhlas

Já jsem mykoložka, mohla bych si dovolit házet houby do košíku zleva i zprava, ale přesto se vždy snažím houby dobře prohlédnout. Měla bych je poznat, ale někdy vám tam něco trošku nesedí. Tak potom raději houbu v lese nechám. Samozřejmě, když sbírám houby na jídlo.

Čtěte také

Podzim přeje „českému národnímu sportu“ aneb houbaření je naší velkou vášní, zábavou i gastronomií

Když sbírám houby do herbáře, tak to ji naopak vezmu a snažím se prozkoumat, co jsem to vlastně našla.

Můžeme ještě jmenovat nějaké další snadno zaměnitelné houby?
S oblíbenou muchomůrkou řůžovkou je možné zaměnit třeba jedovatou muchomůrku červenou, když má barvy hodně vymyté. Když je hodně propršelá a namočená, tak může někdy růžovku připomínat. A podobně i muchomůrka královská. To se stalo vloni, kdy došlo k otravě touto houbou.

Tedy u muchomůrek, konkrétně u růžovky, zkontrolovat rýhovaný prsten a zda růžoví na požercích. Případně zda po oloupání růžoví pokožka klobouku. Vždy dodržovat kombinaci znaků.

Celou mykologickou radioporadnu s Terezou Tejklovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.