Mistryně světa v bikejöringu! Nevíte, o co jde? Ilona Erlebachová vám tento úžasný sport představí

Povězte sama, jakému sportu se to věnujete a co všechno s pejsky děláte?
Věnuji se individuálnímu mushingu, sprintovým disciplínám. To jsou disciplíny, kdy na podzim se psy běháme zhruba do 8 km a potom v zimě na sněhu to je 18 až 20 km. Individuální mushing znamená, že máte jednoho nebo dva psy v zápřahu. Protože pak je spřežení a tam je těch psů víc. A individuální mushing jedete buď na kole, na koloběžce nebo běžíte. V zimě potom na lyžích a máte u sebe jednoho nebo dva psy.

Ilona Erlebachová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Představte nám svoji smečku. Kolik pejsků máte?
Mám tři evropské saňové psy, to jsou účeloví kříženci pro tento sport. Základem je německý krátkosrstý ohař a do toho je pak přikřižovaný chrt a pointer. Podle toho, na co toho psa chcete. Jestli s ním chcete jezdit krátké nebo delší tratě, tak tam musí být trošku jiný podíl krve. Protože prostě ti psi, co máme my, tak jsou opravdu hodně rychlí a nějakých 60 km by nedali.

Dnes je to jednodušší, na internetu najdete spoustu informací. V roce 2004, když jsme začínali, jsme se radili se zkušenějšími.
Ilona Erlebachová, mistryně světa v bikejöringu

A kolik dají?
Trénujeme maximálně do těch 18 km, protože potřebujeme, aby se nesnižovala jejich rychlost. Protože oni si musí to tempo rozvrhnout. Když s nimi trénujete, tak postupně tu vzdálenost prodlužujete, abyste si je na to připravili. A oni pak už vědí, že nemůžou běžet hned na 100 procent. Když si to představíte u lidí, tak atleti mají sprint na 100 metrů, tihle psi mají tu vzdálenost o trošku delší.

Čtěte také

Jasmína vrátila Barboru Zoubkovou do aktivního života. A teď jsou obě šampionkami v canicrossu

Jakou rychlost dokážou vyvinout?
Maximální rychlost třeba při závodech na kolech je i 50 km/h. Ale je to jen na krátký úsek, pár desítek metrů. Pak se ta rychlost snižuje. Průměrné rychlosti se v dnešní době jezdí kolem 37 km/h.

Jaké je to plemeno? Jsou mazliví?
Ti, co dělají individuální sport, tak jsou většinou doma, takže to jsou opravdu domácí psi. Je to podobné jako u jakéhokoliv jiného psa, jen tihle do toho ještě trénují.

Láska k tahu a sportu je u něj asi zakódovaná v genech, když se jmenuje evropský saňový pes.
Přesně tak. Ten pes to má v sobě geneticky dané. Takže oni mají touhu běžet dopředu. Protože kdyby nechtěli, tak toho psa nedonutíte, aby běžel. Na to nemáte. Prostě když nechce, tak nepoběží.

Sezóna byla hodně specifická v tom, že v každém závodě, kde jsme startovali, tak jsme vyhráli. To už se nám asi nikdy nepovede.
Ilona Erlebachová, mistryně světa v bikejöringu

Jak vy jste se k tomuto sportu dostala? Protože v mládí jste závodně lyžovala.
U nás v Kněžicích měli přes zimu někdy v roce 2004 smečky psů Jirka Vondrák a Honza Šabaka a já jsem jim tam občas chodila pomáhat a koukat. A pak se tam pořádaly závody a Jirka mi dva své psy půjčil, abych si to mohla zkusit. A mě to prostě nadchlo. V té době jsem se vracela z Prahy domů a chtěla jsem něco dělat, protože sportuji odmala. Tak jsem si pořídila prvního psa.

Čtěte také

Od běhání se psy si Barbora Zoubková odběhla na atletický ovál a stala se mistryní ČR v běhu na 5 km

Jaké byly začátky? Kdo vám radil? To je asi také důležité pro začátek, ne?
Určitě. Dnes je to už mnohem jednodušší, protože jsou sociální sítě, kde najdete spoustu informací. To v roce 2004 nebylo, takže se získávaly zkušenosti od lidí, kteří už to dělali. Zkušenější, co už měli něco za sebou, radili. A tím, jak to člověk dělal déle, tak si vytvořil nějaký svůj systém, viděl, co udělal špatně a co dobře, a pak si to nějak poupravoval. Ale při těch začátcích jsme samozřejmě chodili za těmi zkušenými.

Jak je to u vás s láskou ke zvířatům? Protože vím, že se zvířatům věnujete i profesně ve svém zaměstnání, jste ošetřovatel drezurních koní na Malé Skále.
Žiji od dětství na vesnici, takže jsem se vlastně pořád pohybovala mezi zvířaty. Doma jsme měli drůbež, krávy, ovce i psa jsme měli. Takže mě to provází vlastně celou dobu.

Na jaké závody jezdíte?
Na podzim jezdíme do těch 8 km. Vždy máme sezónu rozdělenou na zimní a podzimní a každá ta část má nějaký vrchol. Ať je to mistrovství Evropy nebo mistrovství světa. A podle pravidel jsou tam dané délky, jezdí se buď do 8 km, nebo do 20 km. V zimě se šampionáty většinou pořádají v severských zemí, Norsko nebo Švédsko. A na podzim je to pak celá Evropa. Tam už je to jedno.

Kdybyste se měla pochlubit největšími úspěchy v tom vašem sportovním životě?
Já už to dělám hodně dlouho, takže z mistrovství Evropy a mistrovství světa mám osm zlatých, šest stříbrných a čtyři bronzové medaile. A loňská sezóna byla za tu moji dvacetiletou kariéru úplně nejúspěšnější. Začínali jsme na mistrovství světa, kde s mými psy běžela má neteř, odkud jsme přivezli dvě zlaté medaile a jednu bronzovou. A já jsem potom na podzim vyhrála mistrovství světa v bikejöringu, mistrovství světa ve štafetě, vyhráli jsme mistrovství Český republiky. Ta sezóna byla hodně specifická a úspěšná v tom, že vlastně v jakémkoliv závodě, kde jsme startovali, tak jsme vyhráli. Což si myslím, že už se nám nikdy nepovede.

Čtěte také

Srdeční tep vyskočil na 195 a Stephanie Mach s parťákem Antaiosem jsou mistry světa v canicrossu

Ještě mě zajímá, jak se vlastně z těch štěňátek vychovají vrcholoví závodníci?
Určitě je potřeba to neuspěchat. Ti psi mají běh daný v sobě, běhat chtějí, ale pokud na ně tlačíte, začnete rychle a uděláte nějakou chybu, tak se může stát, že pes buď nebude běhat vůbec, nebo to nebude stoprocentní výkon. Začíná se s nimi tedy už od štěněte, protože je seznamujeme s tím sportem, běhají se staršími psy na volno, je to postupný vývoj. A potom zhruba v jednom roce věku začínají pravidelně trénovat.

Jak trénujete na závody?
V létě příprava na sezónu začíná už v červnu, tam je to hodně limitující teplem, protože ti psi by měli mít nějaký tepelný komfort, aby se nepřehřívali. Takže nějakých 16 stupňů a víc už není úplně vhodné. Je tedy nutné si přivstat. Já je zapřahám na koloběžce, kdy absolvujeme nějakou danou trať a oni táhnou. Postupně navyšuji vzdálenost, ty tréninky jsou třeba čtyřikrát týdně. Tak se připravujeme až k vrcholu sezóny.

Jakub Schmidt a Ilona Erlebachová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Jaké závody vás čekají letos? Závodí se vůbec? Letos je taková prapodivná zima.
Vrcholem zimní sezóny mělo být mistrovství Evropy, ale to bylo zrušeno. Takže my už jsme teď ukončili trénink, protože psi si potřebují odpočinout. Budou tak mít aspoň delší odpočinek, a na podzim nás potom čeká mistrovství Evropy ve Finsku a zimě by mělo být mistrovství světa v Norsku.

Věřím, že tam opět posbíráte nějaké medaile. Naším hostem byla Ilona Erlebachová z Kněžic v Hořejším Vrchlabí, mistryně světa v bikejöringu. Moc děkuji za rozhovor.