Srdeční tep vyskočil na 195 a Stephanie Mach s parťákem Antaiosem jsou mistry světa v canicrossu

Antaios je krásný belgický ovčák. Co jste to vy dva spolu vlastně vyhráli?
Vyhráli jsme zlatou medaili v canicrossu, což je běh člověka se psem. Pán je přivázaný pomocí speciálního natahovacího vodítka ke psu, který má samozřejmě na sobě postroj a celou dobu vás vlastně táhne.

Jde o pocit z běhu a ze spříznění, doslova a do písmene v našem případě napojení na psa. Užijeme si tu společnou chvíli a atmosféru.
Stephanie Mach, fyzioterapeutka a mistryně světa v canicrossu

To je fajn, ne, když vás táhne?
To si spousta lidí myslí, ale opak je pravdou. Pokud už chcete se tomuto sportu věnovat víc, tak potřebujete jako běžec systematický trénink. Protože pes vás celou dobu táhne, tak opravdu sprintujete. Jen pro představu, na trati čtyři kilometry jsme měli průměrný čas na kilometr 3:18, což jako tedy je brutální čas. Je to vážně mazec, protože vám vylétne tepovka nad nějakých 185 tepů za minutu. Měla jsem průměrný tep nějakých 195, celou dobu to bylo v Řecku v horách do kopce, v tisíci metrech jsme běhali. Tedy bylo to náročnější i pro pejska.

Čtěte také

První česká psí fyzioterapeutka s prestižním britským vzděláním staví ochrnuté psy zpět na nohy

Musíte být určitě také sehraní?
Musíme být sehraní, vše se dlouhodobě trénuje. Antíkův trénink byl systematický přímo na ono mistrovství, musel mít naběháno nějakých 103 km v nohách v rámci samotných tréninků. Tedy opravdu to není zadarmo, je tomu třeba věnovat hodně času a brát to zodpovědně.

Antíkovi se asi věnujete od štěňátka, je to tak?
Samozřejmě, já jsem si ho i s tímto účelem už brala. Canicross jsem s ním chtěla původně běhat od začátku. On je docela veliký, na horní hranici, má 65 cm a 30 kilogramů. Je to docela velký kus psa, co vás potom táhne vpřed.

Čtěte také

Jasmína vrátila Barboru Zoubkovou do aktivního života. A teď jsou obě šampionkami v canicrossu

Jak odstartovala vaše láska k pejskům a zvířatům obecně? Protože vy se také ve své profesi věnujete zvířatům.
Vždy byl doma nějaký hafan, začali jsme klasickými německými ovčáky s tím, že jsem jako malá chtěla být veterinářkou, což se mi skoro splnilo. Šla jsem na střední veterinu, kterou jsem vystudovala a otevřela si centrum pro fyzioterapii a rehabilitaci malých zvířat v Hradci Králové, kde působím dodnes. Láska ke zvířatům mě provází celý život. Říkám, že to není úplně moje práce, ale srdcovka.

Jste fyzioterapeutka malých zvířat, takže to je normálně klasicky jako pro člověka, když ho něco trápí?
Ano, přesně tak. Řešíme různé pooperační stavy, po ortopedických či neurologických zákrocích, psí senioři k nám hodně dochází. A nedílnou součástí je právě sportovní fyzioterapie, kterou i Antík musel absolvovat v rámci příprav, protože pohybový aparát, když se věnujete nějakému sportu, stejně jako u lidí, tak je různě zatížen a různé partie jsou přetížené, takže tomu je potřeba se také věnovat.

Čtěte také

Pejsek se nesmí nudit, naučte se spolu bavit, usmívá se kynoložka roku v dogdancingu

Vy jste tento obor studovala dokonce ve Velké Británii.
Ano, u nás to tenkrát ještě nešlo. Ale už je také u nás, už to studovat v České republice jde.

Z psí olympiády v Řecku jste si tedy přivezli zlatou medaili. Doběhli jste jako první, tedy měli jste nejrychlejší čas.
Přesně tak. Běželo se v tisíci metrech a musím říct, že normálně když se jdete na Sněžku jen tak projít, tak to necítíte, ale v tom plném výkonu je to znát. Dýchalo se mi opravdu o něco hůř. A doběhli jsme první. Nasekali jsme druhý holčině, která byla z Německa, půl minuty za ty 2 závodní dny. První den se mělo běžet 5 km, nakonec to zkrátili kvůli horku na 4 km. A druhý den jsme potom běželi jen 2 km, to už byl takový super sprint. A povedlo se nám udržet náskok.

Čtěte také

Psichologie aneb po dobrém jde všechno líp. Tomáš Nushart preferuje metodu pozitivní výchovy pejsků

Jste zkrátka mistři světa. To je úžasné.
Ano. Je krásné to takto říkat.

Jak velké bylo v květnu v Řecku teplo?
Protože to bylo v horách, tak to nebylo zase tak hrozné, ale ráno, než jsme vyběhli, tak bylo už nějakých 18 až 20 stupňů, běželi jsme část na slunci, kde už bylo veliké teplo, už to tam pálilo. Z toho jsem měla asi největší strach, jak to vedro zvládne pes. Kdyby mělo být k 30 stupňům, tak bych prostě neriskovala zdraví psa, protože jeho výkon je tak obrovský a je to hrozně dlouhá doba. Nezdá se to, ale jsou to 4 kilometry. Běželi jsme hrozně rychle a celou dobu naplno. A může se stát, že dojde k nějakému přehřátí, a nikdo nechce riskovat.

Čtěte také

Pomocné tlapky. Výchova, výcvik a socializace asistenčních psů, kteří pomáhají lidem s handicapem

Jak často trénujete a běháte?
Já mám samotné systematické tréninky dvakrát týdně na atletické draze a potom venku, takže sama běhám 5 až 6krát týdně. K tomu mám ještě silové tréninky. Antík má zvlášť tréninky, jeho trénuji zásadně na koloběžce, abych si trošku šetřila nohy. On má tréninky třikrát až čtyřikrát týdně. Teď jsme si dali pauzičku, ale na podzim už zase pomalu začínáme trénovat, protože ho potřebuji zase natáhnout na nějakých 5 km.

Ještě mi řekněte, jaká byla na psí olympiádě atmosféra?
První den jsme měli průvod městem s vlajkami, to bylo super. Opravdu se seřadily všechny státy, místní lidé nám tleskali, bylo to krásné. Potom byl zahajovací ceremoniál a celý závod končil také lehčím ceremoniálem.

Čtěte také

Láska k psům spojila cesty Zdenky a Václava. Životní parťáci a rodina nejen pro musherské závody

Když jsem mluvil o medailích, měli jste je?
Medaile jsme neměli, dostali jsme poháry a tím to končí. Jde ale především o ten pocit z běhu a ze spříznění, doslova napojení na psa, doslova a do písmene v našem případě. Užijeme si prostě tu společnou chvíli a atmosféru.

Když vás vyhlásili mistry světa, tak to musel být zážitek.
Bylo to super, Antík si tleskání samozřejmě moc užil, on je to takový narcis na jednu stranu, rád se i fotí, má rád tleskání, vnímá to moc dobře. Takže jsme si to užili všichni.

Na konec ještě taková soukromá otázka, spí s vámi Antík v posteli?
Samozřejmě. Bez toho to nejde.

Stephanie Mach a pes Antaios ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Stephanie Mach a Antaios, mistři světa v canicrossu, byli dnes našimi hosty.